ÚVODNÍ SLOVO
Věčné otisky kol supící historie, podivuhodné zahrady rozkvétající přírody,
technické pomníky umu šikovných rukou, zastávky dalekého rozhledu a
nenápadné odlesky míst, kde ulpěly drobné střípky hvězdného prachu. K
nalezení těchto zákoutí nepotřebujete žádný šestý smysl. To všechno lze
snadno zahlédnout, připojí-li se k vám průvodce, jenž zvýrazní prostor,
změní perspektivu, zaoblí čas a poskytne pastvu pro vaše oči i mysl.
Máte-li zájem o astronomii, rádi se touláte, chcete být účastníky tisíciletí
civilizačního vývoje, mohl by vám dobře posloužit seznam uvedený právě na
těchto stránkách. Jedná se totiž o přehled hvězdáren, které můžete
navštívit, míst, kam v minulých staletích dopadly meteority, muzeí, kde je
lze obdivovat, křehkých slunečních hodin, co připomínají pomíjivost našeho
bytí, komplikovaných soukolí důmyslných orlojů, pamětních desek výjimečných
astronomů a jako jemného koření všech dalších, neméně důležitých zajímavostí
či kuriozit.
Tento seznam však není úplný, natožpak dokonalý. Na mapě České republiky
zůstává celá řada šedých i vyloženě bílých míst, v přiloženém soupisu jsou
bezesporu chyby, neúmyslné mystifikace a skutečné nesmysly. Autoři proto
uvítají jakékoli opravy, doplňky, náměty i zkušenosti. Teprve pak bude mít
tento průvodce smysl, teprve pak se vymaníte ze zemské přitažlivosti a
teprve pak se s ním úspěšně odrazíte na cestu mezi hvězdy.
V mapě jsou vyznačeny všechny hvězdárny a planetária zřízená krajskými či
obecními úřady, soukromé pozorovatelny (pokud k tomu majitelé dali souhlas),
zaniklé observatoře, výjimečné sluneční hodiny, místa pádů meteoritů,
pamětní desky, vysoké školy, na kterých lze studovat astronomii,
muzea, kde se můžete setkat s meteority či vltavíny, orloje a
další, astronomické zajímavosti (spojené s pevným stanovištěm).
U každého záznamu je uvedeno oficiální jméno (má-li nějaké), adresa,
případné www stránky, telefonní spojení, e-mail a zeměpisná poloha (s
maximální dostupnou přesností). Následuje stručný popis daného místa.
V případě astronomických přístrojů jsou vyjmenovány ty nejdůležitější,
uveden je typ optické konstrukce a v lomeném tvaru základní parametry objektivu
- průměr a jeho ohnisková vzdálenost v milimetrech (jsou-li tyto údaje známy).
V případě planetárií je vypsán typ projekčního stroje, průměr kopule a počet míst.
Autoři uvítají jakékoli doplňky či opravy tohoto katalogu. Svůj názor jim
můžete zaslat přímo a nebo využít diskuze pod každým záznamem. Na toto místo
můžete také připsat své dojmy z návštěvy, ať už budou kladné či záporné.
× zavřít
TIRÁŽ
Astronomickou mapu České republiky sestavuje Jiří Dušek (www rozhraní vytvořil Pavel Karas) za spolupráce
celé řady jednotlivců i institucí. Základní informace poskytli pracovníci
jednotlivých hvězdáren – pokud se tak nestalo, čerpal autor z veřejně
přístupných zdrojů. Na soupisu slovenských institucích spolupracovala Zuzana
Kaňuchová, na polských Michal Szozda. Přehled výjimečných slunečních
hodin laskavě poskytl Miroslav Brož. Seznam míst, kam v minulosti dopadly
meteority, byl vytvořen pomocí databáze Meteoritical Bulletin a publikace
"Meteority a jejich výskyt v Československu" od Karla Tučka, za spolupráce
s Jakubem Halodou a Pavlem Gabzdylem.
Historické zastávky konzultoval Zdislav Šíma a Pavel Najser, inspirace
byla čerpána ze seznamu českých hvězdáren Historické sekce České astronomické
společnosti, Janem Mánkem, publikace Štěpána Kováře "Místa astronomické
vzdělanosti 1918-1945", seriálu "Zeměměřické památky v ČR" z časopisu
Zeměměřič (2004-2006), novin "Dissertatio cum Nuncio Sidereo III", které vycházely
u příležitosti 26. kongresu Mezinárodní astronomické unie, a dalších
materiálů. Základní přehled o Evropské bolidové síti laskavě poskytl Pavel Spurný.
Informace k jednotlivým záznamům (např. Mnichovo Hradiště, Kroměříž apod.) poskytli
další jednotlivci i instituce. Bohužel, není je možné jmenovat všechny.
Astronomická mapa České republiky vzniká jako projekt Sdružení hvězdáren a planetárií za přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
× zavřít
LEGENDA:
Z zajímavost H hvězdárna
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
|
Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.
Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.
Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.
V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.
Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
|
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.
|