Státní zámek Mnichovo Hradiště, V Lipách 148, 295 01 Mnichovo Hradiště
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz
Na barokním zámku Mnichovo Hradiště se nachází kabinetní orloj z poloviny 18. století, který podle tradice vyrobili mniši zdejšího kapucínského kláštera. Mezi jeho tvůrci musel být nejen vynikající hodinář, ale také zručný řezbář – mechanizmus je totiž konstruován s velkou invencí a prostorovou představivostí.
Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.
Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.
Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.
Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.
Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.
Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.
geografická poloha
14° 58′ 15″ | 50° 31′ 39″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.