
ÚVODNÍ SLOVO
Věčné otisky kol supící historie, podivuhodné zahrady rozkvétající přírody,
technické pomníky umu šikovných rukou, zastávky dalekého rozhledu a
nenápadné odlesky míst, kde ulpěly drobné střípky hvězdného prachu. K
nalezení těchto zákoutí nepotřebujete žádný šestý smysl. To všechno lze
snadno zahlédnout, připojí-li se k vám průvodce, jenž zvýrazní prostor,
změní perspektivu, zaoblí čas a poskytne pastvu pro vaše oči i mysl.
Máte-li zájem o astronomii, rádi se touláte, chcete být účastníky tisíciletí
civilizačního vývoje, mohl by vám dobře posloužit seznam uvedený právě na
těchto stránkách. Jedná se totiž o přehled hvězdáren, které můžete
navštívit, míst, kam v minulých staletích dopadly meteority, muzeí, kde je
lze obdivovat, křehkých slunečních hodin, co připomínají pomíjivost našeho
bytí, komplikovaných soukolí důmyslných orlojů, pamětních desek výjimečných
astronomů a jako jemného koření všech dalších, neméně důležitých zajímavostí
či kuriozit.
Tento seznam však není úplný, natožpak dokonalý. Na mapě České republiky
zůstává celá řada šedých i vyloženě bílých míst, v přiloženém soupisu jsou
bezesporu chyby, neúmyslné mystifikace a skutečné nesmysly. Autoři proto
uvítají jakékoli opravy, doplňky, náměty i zkušenosti. Teprve pak bude mít
tento průvodce smysl, teprve pak se vymaníte ze zemské přitažlivosti a
teprve pak se s ním úspěšně odrazíte na cestu mezi hvězdy.
V mapě jsou vyznačeny všechny hvězdárny a planetária zřízená krajskými či
obecními úřady, soukromé pozorovatelny (pokud k tomu majitelé dali souhlas),
zaniklé observatoře, výjimečné sluneční hodiny, místa pádů meteoritů,
pamětní desky, vysoké školy, na kterých lze studovat astronomii,
muzea, kde se můžete setkat s meteority či vltavíny, orloje a
další, astronomické zajímavosti (spojené s pevným stanovištěm).
U každého záznamu je uvedeno oficiální jméno (má-li nějaké), adresa,
případné www stránky, telefonní spojení, e-mail a zeměpisná poloha (s
maximální dostupnou přesností). Následuje stručný popis daného místa.
V případě astronomických přístrojů jsou vyjmenovány ty nejdůležitější,
uveden je typ optické konstrukce a v lomeném tvaru základní parametry objektivu
- průměr a jeho ohnisková vzdálenost v milimetrech (jsou-li tyto údaje známy).
V případě planetárií je vypsán typ projekčního stroje, průměr kopule a počet míst.
Autoři uvítají jakékoli doplňky či opravy tohoto katalogu. Svůj názor jim
můžete zaslat přímo a nebo využít diskuze pod každým záznamem. Na toto místo
můžete také připsat své dojmy z návštěvy, ať už budou kladné či záporné.
× zavřít
TIRÁŽ
Astronomickou mapu České republiky sestavuje Jiří Dušek (www rozhraní vytvořil Pavel Karas) za spolupráce
celé řady jednotlivců i institucí. Základní informace poskytli pracovníci
jednotlivých hvězdáren – pokud se tak nestalo, čerpal autor z veřejně
přístupných zdrojů. Na soupisu slovenských institucích spolupracovala Zuzana
Kaňuchová, na polských Michal Szozda. Přehled výjimečných slunečních
hodin laskavě poskytl Miroslav Brož. Seznam míst, kam v minulosti dopadly
meteority, byl vytvořen pomocí databáze Meteoritical Bulletin a publikace
"Meteority a jejich výskyt v Československu" od Karla Tučka, za spolupráce
s Jakubem Halodou a Pavlem Gabzdylem.
Historické zastávky konzultoval Zdislav Šíma a Pavel Najser, inspirace
byla čerpána ze seznamu českých hvězdáren Historické sekce České astronomické
společnosti, Janem Mánkem, publikace Štěpána Kováře "Místa astronomické
vzdělanosti 1918-1945", seriálu "Zeměměřické památky v ČR" z časopisu
Zeměměřič (2004-2006), novin "Dissertatio cum Nuncio Sidereo III", které vycházely
u příležitosti 26. kongresu Mezinárodní astronomické unie, a dalších
materiálů. Základní přehled o Evropské bolidové síti laskavě poskytl Pavel Spurný.
Informace k jednotlivým záznamům (např. Mnichovo Hradiště, Kroměříž apod.) poskytli
další jednotlivci i instituce. Bohužel, není je možné jmenovat všechny.
Astronomická mapa České republiky vzniká jako projekt Sdružení hvězdáren a planetárií za přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
× zavřít
LEGENDA:
Z zajímavost H hvězdárna
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
|
Hvězdárna, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, byla založena v roce 1898 Josefem Janem Fričem na malebném kopci Manda, též Žalov (529 m.n.m.). Původně se jednalo o soukromou pozorovatelnu (architektonické provedení je dílem J. Fanty), která byla v roce 1928 věnována československému státu pro potřeby Univerzity Karlovy. Dnes historické kopule hvězdárny slouží jako muzeum, jedna se používá pro veřejná pozorování večerní oblohy. Vystaveny jsou zde přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby.
Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.
V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).
V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
|
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.
|