V Zahradách, 250 01 Brandýs nad Labem
V Brandýse nad Labem na zahradě rodinného domu v ulici Na Nižším hrádku (poblíž Masarykova náměstí) postavil roku 1927 svoji soukromou hvězdárnu s meteorologickou stanicí (měří se dodnes) jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století Antonín Bečvář (1901-1965). Hlavním přístrojem byl reflektor typu newton o průměru objektivu 22 cm, doplněný dvěma fotografickými komorami (dnes na Hvězdárně v Úpici). Ve zdejší pozorovatelně se sledovaly i meteory, Slunce a další astronomické jevy. Hvězdárna po smrti Antonína Bečváře zanikla a připomíná ji pouze kopule a pamětní deska.
Antonín Bečvář se zasloužil o výstavbu observatoře na Sklanatém Plese (vč. její záchrany na sklonku druhé světové války), jako první ředitel zásadně ovlivnil její odborný program zaměřený na studium Slunce, komet a meteorických rojů. Celosvětově se proslavil ucelenou řadou atlasů noční oblohy, od fotografického až po výjimečné kartografické práce – Atlas Coeli, Atlas Eclipticalis, Borealis a Australis, které neměly po celou druhou polovinu 20. století konkurenci. Na sklonku života byl bohužel perzekvován komunistickou mocí a jeho význam byl po dlouhé desetiletí značně potlačován. Je jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Bečvář (na odvrácené straně) má průměr 67 km a nachází se v blízkosti nápadného kráteru Necho obklopeného soustavou světlých paprsků.
Antonín Bečvář se zasloužil o výstavbu observatoře na Sklanatém Plese (vč. její záchrany na sklonku druhé světové války), jako první ředitel zásadně ovlivnil její odborný program zaměřený na studium Slunce, komet a meteorických rojů. Celosvětově se proslavil ucelenou řadou atlasů noční oblohy, od fotografického až po výjimečné kartografické práce – Atlas Coeli, Atlas Eclipticalis, Borealis a Australis, které neměly po celou druhou polovinu 20. století konkurenci. Na sklonku života byl bohužel perzekvován komunistickou mocí a jeho význam byl po dlouhé desetiletí značně potlačován. Je jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Bečvář (na odvrácené straně) má průměr 67 km a nachází se v blízkosti nápadného kráteru Necho obklopeného soustavou světlých paprsků.
geografická poloha
14° 39′ 37″ | 50° 11′ 23″ | 180 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.