Železná 541, 110 00 Praha
http://www.cuni.cz
http://www.cuni.cz
Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.
V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.
Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.
Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.
Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.
V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.
Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.
Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.
Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.
V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
geografická poloha
14° 25′ 24″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.