
ÚVODNÍ SLOVO
Věčné otisky kol supící historie, podivuhodné zahrady rozkvétající přírody,
technické pomníky umu šikovných rukou, zastávky dalekého rozhledu a
nenápadné odlesky míst, kde ulpěly drobné střípky hvězdného prachu. K
nalezení těchto zákoutí nepotřebujete žádný šestý smysl. To všechno lze
snadno zahlédnout, připojí-li se k vám průvodce, jenž zvýrazní prostor,
změní perspektivu, zaoblí čas a poskytne pastvu pro vaše oči i mysl.
Máte-li zájem o astronomii, rádi se touláte, chcete být účastníky tisíciletí
civilizačního vývoje, mohl by vám dobře posloužit seznam uvedený právě na
těchto stránkách. Jedná se totiž o přehled hvězdáren, které můžete
navštívit, míst, kam v minulých staletích dopadly meteority, muzeí, kde je
lze obdivovat, křehkých slunečních hodin, co připomínají pomíjivost našeho
bytí, komplikovaných soukolí důmyslných orlojů, pamětních desek výjimečných
astronomů a jako jemného koření všech dalších, neméně důležitých zajímavostí
či kuriozit.
Tento seznam však není úplný, natožpak dokonalý. Na mapě České republiky
zůstává celá řada šedých i vyloženě bílých míst, v přiloženém soupisu jsou
bezesporu chyby, neúmyslné mystifikace a skutečné nesmysly. Autoři proto
uvítají jakékoli opravy, doplňky, náměty i zkušenosti. Teprve pak bude mít
tento průvodce smysl, teprve pak se vymaníte ze zemské přitažlivosti a
teprve pak se s ním úspěšně odrazíte na cestu mezi hvězdy.
V mapě jsou vyznačeny všechny hvězdárny a planetária zřízená krajskými či
obecními úřady, soukromé pozorovatelny (pokud k tomu majitelé dali souhlas),
zaniklé observatoře, výjimečné sluneční hodiny, místa pádů meteoritů,
pamětní desky, vysoké školy, na kterých lze studovat astronomii,
muzea, kde se můžete setkat s meteority či vltavíny, orloje a
další, astronomické zajímavosti (spojené s pevným stanovištěm).
U každého záznamu je uvedeno oficiální jméno (má-li nějaké), adresa,
případné www stránky, telefonní spojení, e-mail a zeměpisná poloha (s
maximální dostupnou přesností). Následuje stručný popis daného místa.
V případě astronomických přístrojů jsou vyjmenovány ty nejdůležitější,
uveden je typ optické konstrukce a v lomeném tvaru základní parametry objektivu
- průměr a jeho ohnisková vzdálenost v milimetrech (jsou-li tyto údaje známy).
V případě planetárií je vypsán typ projekčního stroje, průměr kopule a počet míst.
Autoři uvítají jakékoli doplňky či opravy tohoto katalogu. Svůj názor jim
můžete zaslat přímo a nebo využít diskuze pod každým záznamem. Na toto místo
můžete také připsat své dojmy z návštěvy, ať už budou kladné či záporné.
× zavřít
TIRÁŽ
Astronomickou mapu České republiky sestavuje Jiří Dušek (www rozhraní vytvořil Pavel Karas) za spolupráce
celé řady jednotlivců i institucí. Základní informace poskytli pracovníci
jednotlivých hvězdáren – pokud se tak nestalo, čerpal autor z veřejně
přístupných zdrojů. Na soupisu slovenských institucích spolupracovala Zuzana
Kaňuchová, na polských Michal Szozda. Přehled výjimečných slunečních
hodin laskavě poskytl Miroslav Brož. Seznam míst, kam v minulosti dopadly
meteority, byl vytvořen pomocí databáze Meteoritical Bulletin a publikace
"Meteority a jejich výskyt v Československu" od Karla Tučka, za spolupráce
s Jakubem Halodou a Pavlem Gabzdylem.
Historické zastávky konzultoval Zdislav Šíma a Pavel Najser, inspirace
byla čerpána ze seznamu českých hvězdáren Historické sekce České astronomické
společnosti, Janem Mánkem, publikace Štěpána Kováře "Místa astronomické
vzdělanosti 1918-1945", seriálu "Zeměměřické památky v ČR" z časopisu
Zeměměřič (2004-2006), novin "Dissertatio cum Nuncio Sidereo III", které vycházely
u příležitosti 26. kongresu Mezinárodní astronomické unie, a dalších
materiálů. Základní přehled o Evropské bolidové síti laskavě poskytl Pavel Spurný.
Informace k jednotlivým záznamům (např. Mnichovo Hradiště, Kroměříž apod.) poskytli
další jednotlivci i instituce. Bohužel, není je možné jmenovat všechny.
Astronomická mapa České republiky vzniká jako projekt Sdružení hvězdáren a planetárií za přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
× zavřít
LEGENDA:
Z zajímavost H hvězdárna
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
|
Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.
V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.
Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.
Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.
Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.
V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
|
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.
|