K nejstarším písemným pramenům
Mgr. Milena Flodrová
Kraví hora byla původně skalnatá a více méně holá, pokrytá pouze nízkým a řídkým travnatým porostem. Návrší sloužilo jako pastvina, na jejímž okraji vyvěral silný pramen vody. Lze proto předpokládat, že se právě odtud odvozuje i sám název "Kraví hora" (německy Kuhberg).
Již od 14. století se ale na některých svazích Kraví hory začaly postupně objevovat výnosnější vinice. V písemných pramenech té doby lze najít viničnou trať s názvem "Zimpffen", jejíž označení se až nápadně blíží staršímu německému výrazu "der Zimpf", v překladu "sklenka". Ať už sklenka pálenky nebo vína. Definitivní závěr však musí vyřknout jazykovědci.
Jisté je, že se alternativa "Cimpl" začala později používat pro označení již zmíněného vydatného pramene pitné vody na okraji kravihorské pastviny a že toto označení místa na křižovatce dnešních ulic Grohova-Údolní existuje dodnes. Také různé varianty, jako např. "lange Achtel bei der Czimpelquelle", či v latinské podobě "in fonte Czimpl", toto pojmenování plně respektují a zachovávají. Dokonce lze nalézt i přesnější určení polohy celé lokality ve výrazu "in Czympfl auf dem Berge hinter der Schwabengasse", přičemž je známo, že Švábka (tedy ona Schwabengasse) představuje staré jméno dnešní Údolní.
Nejstarší vyobrazení města Brna od Jana Willenberga z roku 1593 zachycuje nejen pevnost Špilberk, rozstavětný chrám svatého Perta a Pavla či starou radnici a kostel svatého Jakuba, ale v pozadí i Kraví horu…
V Pamětní knize města Brna, uložené v Archivu města Brna jako rukopis číslo 39, je zatím vůbec nejstarší písemná podoba názvu Kraví hory, řečeno přesněji, názvu "Kuhberg". Pochází z 20. prosince 1346 "…et Haiden pistor cum vinea sua in Chueberck sita…", v překladu "… a Haiden pekař se svou vinicí v Kuhbergu — alias na Kraví hoře". Jiný rukopis, tentokrát Berní kniha města Brna uvádí zápis z roku 1348 "Item Heimannus habet vineam in Chueberck…", tj. "… Dále Heimann má vinici v Kuhberku — alias na Kraví hoře". Oba výrazy — Cimpl i Kraví hora — mají proto už více než sedmisetletou tradici.
S vyobrazením Kraví hory je to už poněkud horší. To nejstarší — byť velmi schematické — lze nalézt na vůbec nejstarší vedutě města Brna z roku 1593 od Jana Willenberga, která doprovází text knihy Bartoloměje Paprockého z Hlohol "Zrcadlo slavného markrabství moravského" vydané v Olomouci. Jeden z poněkud "ježatých" pahorků na obzoru dřevorytu v pozadí města zcela jistě Kraví horu zachycuje. Obdobné je to také na vedutě Georga Houfnagela z roku 1617 — až na onu "ježatost".
První plošnější i přehlednější pohled na návrší Kraví hory zachytil až v roce 1645 rozměrný obraz H. B. Bayera a H. J. Zeisera "Obléhání Brna Švédy". Dokumentuje bojové akce Švédů i obránců Brna a dokládá, že Kraví hora byla tehdy místem, kde stály tzv. šance, tedy zábrany proti útokům švédské jízdy. Ale není divu, vždyť z Kraví hory byl a dodnes je vynikající výhled na město Brno i jeho blízké okolí.
Miroslav Flor (ed.), Pamětní kniha města Brna z let 1343-1376 (1379), Brno 2005, č. 1146, Archiv města Brna, rkp. 39, fol. 213v
Karel Kuča, Vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Praha-Brno 2000
Bedřich Mendl (ed.), Knihy počtů města Brna z let 1343-1365, Brno 1935
