Pokud přistoupíme na to, že úpatí Kraví hory obtáčí ulice Údolní (od křižovatky s Úvozem k náměstí Míru), náměstí Míru, ulice Březinova (s areálem Kaunicových kolejí), Mučednická (ke křižovatce s Táborem a tam ležícím hraničním kamenem), Veveří (směrem k městu) a po Úvozu k již zmiňované křižovatce s Údolní, zasahuje celá oblast hned do dvou katastrálních území moderního města Brna: Veveří a Žabovřesky.

Ve středověku však pozemky Kraví hory ležely na území „Křížová“, jehož základ vytvořila už v první polovině třináctého století tzv. křižovnická komenda kláštera johanitů v dolní části Pekařské ulice (tj. klášter rytířského řádu johanitů). V letech 1966 až 1969 bylo staré území „Křížové“ – jež se však do té doby značně rozrostlo – rozděleno mezi dvě starší katastrální území, Staré Brno a Pisárky, a pro zbytek byla nově vytvořena katastrální území Stránice a Veveří. Kraví hora však zasáhla i do Žabovřesk a těsně přiléhá také k „novým“ Stránicím, na nichž se rozkládá převážná část Masarykovy čtvrti.