Nejstarší osídlení Kraví hory a okolí
Mgr. Zuzana Baarová, Muzeum města Brna
Je zřejmé, že rozhodující vliv na osídlení v prostoru dnešního Brna měl příhodný ráz krajiny. Brno totiž leží na rozhraní kopcovitého a nížinného reliéfu, Český masiv zde přechází do rovin Dyjsko-svrateckého úvalu, ze tří stran je tedy chráněné členitými návršími, ale zároveň otevřené do jihomoravské roviny. Vyvýšeniny se sráznými svahy na severu až severovýchodě města přirozeně chránily osídlení v nížině a zároveň poskytovaly výhodné obranné postavení. K jihu se brněnská kotlina otevírá a neztrácí tak kontakt se světem, naopak se stává důležitou křižovatkou místních i dálkových komunikací.
Kopcovitý terén na okraji brněnské kotliny, jehož součástí je i Kraví hora, přitahoval svou členitostí a výhodnou polohou s výhledem do údolí Svratky především lovecko-sběračské skupiny starší doby kamenné (tzv. paleolitu). Mezi lokality s nejstarším osídlením na Brněnsku byla Kraví hora počítána již od konce 19. století. V roce 1887 byly totiž v cihelně svatého Tomáše na východním svahu Kraví hory nalezeny kosti dávných zvířat a údajně i stopy lidské činnosti připisované původně paleolitickým obyvatelům.
Potenciál tohoto návrší však pochopíme až tehdy, prohlédneme-li si celý region očima tehdejších lovců — s vědomím jejich loveckých strategií. Ve starší době kamenné lidé často budovali tábořiště na návrších lemujících rozhraní nížiny a vrchoviny. Tato místa umožňovala kontrolu nad úvaly či údolními nivami, kudy často migrovala stáda divoké zvěře. To byl případ svahů a úpatí Červeného i Žlutého kopce svírající ze dvou stran koryto řeky Svratky. Z cihelny na Červeném kopci dokonce pochází nejstarší kamenný nástroj na Moravě, starý více jak 700 tisíc let.
Vrstevnicový plán brněnské kotliny s vyznačenými lokalitami ze starší (červeně) a mladší doby kamenné (modře) z Kraví hory a okolí. Zdroj archiv autorky.
Přibližně tři a půl kilometru od Červeného kopce proti proudu řeky je Svratka sevřena strmými svahy do velmi úzkého údolí, které komplikovalo postup divoké zvěře a představovalo tak ideální strategickou polohu. Přímo nad tímto zúžením, na pravém břehu řeky, byly objeveny kamenné nástroje staré přibližně 30 tisíc let. Ojedinělé nálezy štípané industrie byly získány i na protějším návrší, v prostoru Wilsonova lesa a při úpatí Kraví hory (náměstí Míru). Jejich přesné stáří sice neznáme, ale podporují myšlenku loveckých stanic kontrolujících z obou stran zúžené říční koryto.
Kolem roku šest tisíc před naším letopočtem začala nová epocha našich pravěkých dějin, označovaná jako neolit (mladší doba kamenná), ve které lovecko-sběračské hospodářství postupně nahrazovala zemědělsko-dobytkářská ekonomika. Skupinky zemědělců, postupně obsazující úrodné části Moravy, se nevyhnuly ani brněnské kotlině. Jejich sídliště nacházíme nejen v nížinách, ale i ve vyšších polohách a na izolovaných vyvýšeninách. Patrně ze strategických a obranných důvodů dochází také k osídlení Kraví hory a okolí. Kolem poloviny 5. tisíciletí před naším letopočtem zde na několika místech pobývali lidé, kteří vyráběli malovanou keramiku — podle ní jsou jejich výrobky souborně označovány jako kultura s moravskou malovanou keramikou. Jejich stopy byly objeveny na náměstí Míru a v Havlíčkově ulici — v podobě několika zlomků malované keramiky a jednoho sídlištního objektu. V mírné sníženině mezi Kraví horou a Žlutým kopcem se tedy nacházela minimálně jedna osada neolitických zemědělců, chráněná ze západu prudkým srázem spadajícím k řece Svratce. Přibližně v téže době vzniklo další sídliště níže po svahu na úpatí Wilsonova lesa, na dnešní Šmejkalově ulici. Z něj se ale dodnes dochovalo pouze několik keramických zlomků.
Z následujících pravěkých období nemáme z Kraví hory ani Žlutého kopce doloženy žádné nálezy, ale řada archeologických lokalit je roztroušena na jejich úpatí. V roce 1887 byla na vojenském cvičišti při ulici Veveří nalezena pravěká kamenná sekera a o dva roky později v přímo na ulici Veveří dokonce hrob z pozdní doby kamenné. V hrobové jámě byli pohřbeni muž a žena ve skrčené poloze otočeni obličeji proti sobě. U sebe měli kromě kostěných a pazourkových nástrojů i dva měděné předměty, sekeromlat a parohové spinadlo. Patřili ke společnosti lidí, kteří žili ve střední Evropě ve druhé polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem a které označujeme jako kultura se šňůrovou keramikou. Hrob z ulice Veveří je jedním z mála nálezů této kultury na území města Brna.
Vrstevnicový plán brněnské kotliny s vyznačenými lokalitami z doby bronzové (modře) a železné (oranžově) v okolí Kraví hory. Šrafovaně označeny polohy s raně středověkým osídlením na Starém Brně. Zdroj archiv autorky.
Od počátku doby bronzové, tj. od druhého tisíciletí před naším letopočtem, se osídlení Brněnska postupně zintenzivňuje; v současné době je známo na osm desítek lokalit datovaných do doby bronzové. Při severním úpatí Kraví hory, na konci Veveří ulice a na začátku Minské třídy, byly ještě před druhou světovou válkou objeveny sídlištní jámy z pozdní doby bronzové a ze starší doby železné. Zdá se, že jde o jedno jediné sídliště existující v delším časovém intervalu. V brněnské kotlině v té době můžeme počítat přibližně se sedmi až devíti sídelními areály, které se nacházely v blízkosti vodních zdrojů, zpravidla v povodí menších vodních toků. Odhady hustoty osídlení tohoto regionu v mladší a pozdní době bronzové, tj. cca v 13. až 9. století před naším letopočtem se pohybují v rozmezí od 3,6 do 9,4 obyvatel na kilometr čtvereční, tedy průměrně 6,5 obyvatel na kilometr čtvereční.
Četné archeologické nálezy poskytly i brněnské příměstské cihelny situované na úpatí Kraví hory a Žlutého kopce. Ve Fischerově cihelně na Úvoze byl náhodně objeven slovanský hrob z období Velké Moravy, přibližně z devátého století. Mnoho zpráv se o tomto nálezu nedochovalo, z kusých zmínek ale víme, že kromě keramických milodarů měl u sebe pohřbený jedinec ještě kostru psa a koně.
Směrem k jihu klesá vyvýšenina Kraví hory a Žlutého kopce do ploché nížiny na svrateckém levobřeží. Zde se na počátku doby bronzové usadili nositelé tzv. únětické kultury. V roce 1936 bylo v ulici Křížkovského porušeno pohřebiště této kultury čítající minimálně 15 hrobů se skrčenými kostrami a keramickými milodary. Nedaleko od pohřebiště, na Výstavní ulici, byly později objeveny pozůstatky osady ze stejného období. Ojedinělý nález laténského kostrového hrobu s typickým náramkem a nánožníkem v ulici Hlinky nasvědčuje, že příhodný prostor ve stínu svahů Žlutého kopce osídlili před koncem starého letopočtu i Keltové. A nedaleko odsud, v místech předpokládaného brodu přes řeku Svratku pod Červeným kopcem, se o tisíc let později začalo krystalizovat nejstarší brněnské centrum předcházející vzniku středověkého Brna. Ale to už je jiný příběh.
