Nerealizovaná výstavba univerzitního městečka
PhDr. Lenka Kudělková, Muzeum města Brna
Když byla zákonem číslo 50 ze dne 28. ledna 1919 zřízena v Brně Masarykova univerzita, ukázal se jako stěžejní problém, kam umístit její nově vzniklé fakulty – právnickou, lékařskou, filozofickou a přírodovědeckou. Provizorně jim sice byly vyčleněny prostory v budovách, které byly v majetku státu, země moravskoslezské nebo města Brna, i přesto však mohla být v roce 1919 otevřena pouze fakulta lékařská a právnická. Tyto nepříznivé poměry měly být definitivně vyřešeny do roku 1930 výstavbou nových objektů v areálu univerzitního města.
Situace byla patrně nejsvízelnější u lékařské fakulty, jejíž teoretické ústavy sídlily například na Údolní ulici a na Úvoze, v areálu České vysoké školy technické na Veveří i jinde. Značné problémy byly také s klinikami – část se nouzově umístila v zemské nemocnici u svaté Anny na Pekařské ulici, pro kliniku nemocí duševních a nervových byla adaptována bývalá škola na Leitnerově ulici, zubní klinika našla místo v Městském dvoře na Šilingrově náměstí. Právě proto stála v čele snah o zahájení výstavby definitivních objektů univerzity především lékařská fakulta.
Pohled ze Špilberku směrem ke Kraví hoře (vpravo) a Žlutému kopci. Fotografie vznikla snad v období mezi dvěmi světovými válkami. Patrný je kostel sv. Augustina a pole v místě dnešního parku na Kraví hoře. Foto Archiv města Brna.
První jednání byla zahájena už na počátku roku 1920. Tehdy se uvažovalo o čtyřech staveništích, z nichž tzv. Nové cvičiště a pozemky mezi Královým Polem a Žabovřeskami pod Palackého vrchem byly diskvalifikovány pro přílišnou vzdálenost od teoretických ústavů lékařské fakulty. Ve hře pak zůstala Kraví hora a Žlutý kopec, které však pro relativně malou plochu přicházely v úvahu pouze pro potřeby lékařské fakulty. Její profesoři se po prohlídce obou lokalit vyslovili nejprve pro Kraví horu. Po dalším jednání, jehož se zúčastnili i zástupci zainteresovaných ministerstev, vládní komisař města Brna, profesoři brněnských vysokých škol a další odborníci, přítomní svůj názor změnili a rozhodli lékařskou fakultu vystavět na Žlutém kopci, především pro orientaci staveniště k jihu a už existující nemocnici v této lokalitě, kterou fakulta měla výhledově převzít.
Kraví hora – včetně pozemků mezi Veveří a Kounicovou ulicí – byla naopak shledána jako vhodná pro vybudování přírodovědecké, právnické a filozofické fakulty, včetně objektu rektorátu a knihovny, a pro dostavbu České vysoké školy technické, která měla své sídlo na ulici Veveří ve vlastní budově, postavené v roce 1907.
Návrh definitivního umístění vysokých škol na Kraví hoře z února roku 1920. Zdroj archiv Masarykovy univerzity.
Po vypracování stručných stavebních programů, jež dostali za úkol přednostové jednotlivých ústavů a klinik, byla k 20. srpnu 1921 vypsána anonymní soutěž s uzávěrkou 31. prosince 1922. Ve stanovené lhůtě došlo šest zastavovacích projektů, které porota, složená opět ze zástupců ministerstev, státní stavební služby moravské, oddělení staveb pozemních zemské správy politické, městského stavebního úřadu, lékařské fakulty a nezávislých odborníků architekta K. H. Kepky a E. Králíka a architekta S. Sochora za zemský památkový úřad, posoudila 21. a 22. února 1922.
Zadání však plně nevyhověl ani jeden projekt. Proto nebyla udělena první cena, zato dvě druhé, které získal návrh „Volga“ J. Grunta, M. Lamla a S. Kučery a návrh „Pax“ A. Liebschera. Třetí cenu obdržel projekt „Helgoland“ J. Kumpošta. Nepřesvědčivé výsledky této soutěže otevřely otázku vhodnosti lokality Žlutého kopce, a tak porota doporučila znovu přezkoumat možnosti výstavby na Kraví hoře. Tím se otázka výstavby lékařské fakulty v podstatě vrátila do stádia, v němž se nacházela v roce 1919.
Tentýž plán z roku 1920, tentokrát však přiložený na satelitní snímek města Brna pořízený v roce 1998. Univerzitní kampus měl podle plánu pokrývat prakticky celou Kraví horu až po současné náměstí Míru. Zdroj archiv Masarykovy univerzity a Hvězdárny.
Dne 19. dubna 1922 svolala zemská správa politická další jednání, kde se měli zástupci ministerstev a dalších zainteresovaných institucí i přizvaní odborníci vyjádřit k zamýšlenému zastavění Kraví hory a Žlutého kopce. Zúčastnění došli k závěru, že Žlutý kopec je pro stavbu nevhodný, zatímco Kraví hora a okolí požadavkům pro vybudování vysokoškolských objektů vyhovuje, přičemž jižní svah Kraví hory měl být vyhrazen klinikám. Nezbytné však bylo provést revizi a omezení stavebních programů a začít s výkupem pozemků v dané lokalitě.
V nejbližší době pak měla být vypsána soutěž na zastavění Kraví hory a pozemků před Českou vysokou školou technickou, kde se plánovalo tzv. Akademické náměstí. Při zástavbě Kraví hory měla být přednostně zajištěna místa pro psychiatrickou, dětskou a zubní kliniku a pavilóny infekční a propedeutické. Celá univerzita by se poté soustředila na dvou vzájemně souvisejících lokalitách: na svahu Kraví hory a na budoucím Akademickém náměstí.
Zákon, kterým byla 28. ledna 1919 zřízena Masarykova univerzita (s právnickou, lékařskou, filozofickou a přírodovědeckou fakultou). Zdroj: Archiv Masarykovy univerzity.
Vzhledem k předpokládanému brzkému zahájení stavebních prací zřídila zemská správa politická k 1. lednu 1923 stavební kancelář pro záležitosti Masarykovy univerzity pod vedením M. Lamla. K témuž datu byla vypsána soutěž na vypracování regulačního a zastavovacího plánu akademické čtvrti, která měla mimo jiné prokázat, že dané pozemky mají dostatek plochy, aby se na nich daly umístit všechny ústavy, kliniky a budovy univerzity a techniky. Soutěž byla uzavřena 28. dubna 1923 a obeslalo ji devět architektů. Vítězný projekt M. Lamla, J. Grunta a J. Šálka byl shledán jako plně vyhovující všem požadavkům, stavebně vhodně řešený a dobře proveditelný, takže zahájení stavby akademické čtvrti a v jejím rámci zejména právnické fakulty a ústavů patologické anatomie a mikrobiologie a dětské, psychiatrické a propedeutické kliniky teoreticky už nestálo nic v cestě.
Skutečnost byla ale jiná. Třebaže se jednání o zajištění stavebního místa zahájily už v roce 1923, řada parcel byla již zastavěna nebo zakoupena. Podstatnou část pozemků se nakonec podařilo získat do konce roku 1926. Nejdříve se začalo se stavbou právnické fakulty při ulici Veveří, na niž byla v květnu 1925 vypsána anonymní soutěž (stejně jako na dílčí řešení Akademického náměstí). První cena nebyla udělena, druhou získal pražský architekt A. Dryák, který byl pověřen vypracováním definitivních projektů. Základní kámen k právnické fakultě byl za účasti Tomáše Garrigue Masaryka položen 9. června 1928 – už v lednu 1932 se v nových prostorách vyučovalo.
Budova právnické fakulty (ot. 1931) se měla stát základem ambiciózního univerzitního kampusu po celé Kraví hoře. V letech 1939 až 1945 byla úřadovnou němeského gestapa, po druhé světové válce ve správě Vojenské akademie Antonína Zápotockého. Původnímu majiteli — Masarykově univerzitě — se vrátila roku 1990. Na snímku z doby před druhou světovou válkou (pohled od Konečného náměstí) jsou patrné řady vojenských baráků (postaveny na počátku 20. století). Foto: Archiv Masarykovy univerzity.
Na právnickou fakultu měla navázat fakulta filozofická, která však pro nejrůznější průtahy a námitky, týkající se především náročného stavebního programu a s ním spojených velkých finančních nákladů, a v roce 1932 i kvůli náhlému úmrtí Dryákovu, nebyla realizována.
Problémy se však objevily i na staveništi na Kraví hoře. Výkup pozemků probíhal totiž pomaleji, než se očekávalo, mimoto ministerstvo školství v roce 1926 rozhodlo, že úpatí Kraví hory bude vyhrazeno novým pavilonům České vysoké školy technické, i když podle původních záměrů tam měly být postaveny pouze některé společné laboratoře obou vysokých škol. Jednání mezi nimi opět stavbu univerzitních budov oddálila, teprve k 31. prosinci 1931 vypsal zemský úřad „Veřejnou soutěž na získání návrhů regulace a způsobu zastavění pozemků na Kraví hoře, jakož i získání náčrtků budov pro účely lékařské a přírodovědecké fakulty a společného fyzikálního ústavu českých vysokých škol v Brně.“ Soutěž, jejíž uzávěrka byla k 31. října 1932, obeslalo jedenáct autorů. První cena opět nebyla udělena, druhou získal projekt „Akademická čtvrť“ autorů B. Fuchse a J. Kumpošta (především pro dobré regulačně komunikační, dispoziční a architektonické řešení). Třetí ceny byly uděleny dvě, a to návrhům „1932“ B. Kozák a a „T“ od E. Králíka.
Porota, složená také v tomto případě ze zástupců všech zainteresovaných úřadů a institucí, konstatovala velký pokrok ve srovnání se soutěží z roku 1923, a tak byla velká šance, že se na Kraví hoře konečně začne stavět.
Situaci však zcela nečekaně zkomplikoval vládní rada zemského úřadu Bohumil Šel, jeden z členů poroty, který dokonce vydal brožuru, v níž oproti výsledkům předcházející soutěže zpochybnil vhodnost zastavění Kraví hory. Argumentoval exponovanou polohou staveniště, členitostí terénu, nutností velkého přesunu hmot, finančně náročným výkopem základů ve skalnaté půdě, nesnadným přístupem z Údolní ulice, nedostatečnou kanalizační a vodovodní sítí a dokonce i tím, že proponovaná zástavba zohyzdí siluetu města. Navrhoval jiné staveniště na sever od Akademického náměstí, o němž se uvažovalo už v roce 1920. Sám dokonce vypracoval zastavovací studii staveniště, k níž technickou a průvodní zprávu vydal v dubnu 1933 tiskem. Třebaže byl patrně veden dobrými úmysly, především asi snahou šetřit státní finance, dosáhl jen toho, že stavba byla opět oddálena. Proti jeho názorům protestovala městská rada zemského hlavního města Brna a její regulační kancelář i ocenění autoři Fuchs, Kumpošt a Kozák. Rozhořčeně reagovali také profesoři obou postižených fakult, jež spolu v některých oborech úzce souvisely. Zdůrazňovali výhody pozemků na Kraví hoře, které byly levně získány od starobrněnského kláštera a nadto se nacházely blízko teoretických ústavů a například porodnice.
Současná podoba Právnické fakulty Masarykovy univerzity, v pozadí je patrná Moravská zemská knihovna (vpravo) jeden z paláců Adria (vlevo). V její aule najdete cennou uměleckou výzdobu (vitráže Františka Kysely, obraz Antonína Procházky "Prométheus přinášející lidstvu oheň"). Foto Jiří Dušek.
Akce vládního rady Šela však měla pro další rozvoj univerzity v meziválečném období fatální následky. Ministerstvo veřejných prací dalo přezkoumat a porovnat soutěžní projekty i návrh Šelův. Výsledky srovnání sice nebyly zveřejněny, stavba byla i tak odložena. V dubnu 1934 pak ministr veřejných prací písemně informoval děkana brněnské lékařské fakulty, že z finančních důvodů je třeba nejdřív vybudovat klinické ústavy lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze. Představitelé brněnské lékařské a přírodovědecké fakulty se přesto nevzdávali, ještě 6. září 1939 intervenoval u zemského prezidenta ve věci výstavby univerzity na Kraví hoře prof. MUDr. R. Vanýsek.
Projekt zastavění Kraví hory budovami univerzity přetrval, byť s nepatrnými vyhlídkami na realizaci, i druhou světovou válku. O stavbě klinik lékařské fakulty, přírodovědecké a filozofické fakulty, budově rektorátu a fakultních knihovnách jednal akademický senát a jeho stavební komise až do konce roku 1948. Definitivním ukončením snah o vybudování akademické čtvrti na Kraví hoře a přilehlých pozemcích bylo v roce 1951 předání právnické fakulty, jediné novostavby, která byla pro Masarykovu univerzitu mezi válkami postavena, Vojenské akademii Antonína Zápotockého. Tím se osud univerzitního městečka Masarykovy univerzity na svazích Kraví hory definitivně uzavřel.
Zřejmě nechybělo moc a budova Právnické fakulty dnes existovat nemusela. Jako objekt gestapa totiž na sklonku druhé světové války hrozilo její podminování a odsřelení. Foto Jiří Dušek.
Schůze poradního regulačního sboru. Lidové noviny 11. 7. 1930, s. 4
K soutěži na náčrtky zastavění Kraví hory v Brně. Lidové noviny 4. 11. 1932, s. 4
Budoucí universitní město v Brně. Jak se má zastavět Kraví hora? Lidové noviny 4. 2. 1933, s. 5
Poradní regulační sbor. Lidové noviny 5. 2. 1933, s. 5
Nevhodné místo pro brněnskou universitu? Lidové noviny 18. 2. 1933, s. 2
O ústav proti rakovině a novou nemocnici na Kraví hoře v Brně. Lidové noviny 4. 3. 1933, s. 2
Soutěž na zastavění Kraví hory v Brně. Lidové noviny 21. 5. 1933, s. 4
O stavbu klinik a justičního paláce. Lidové noviny 4. 8. 1933, s. 5
Budovy Masarykovy university. Lidové noviny 1. 5. 1934, s. 2
Rodí se Akademická čtvrť. Lidové noviny 6. 4. 1937, s. 3
Nesnáze s regulací brněnské Akademické čtvrti. Lidové noviny 17. 11. 1937, s. 8
Brněnská Akademická čtvrť. Lidové noviny 28. 11. 1937, s. 10
J. Pulec, J. Kalendovská, Stavební vývoj brněnské univerzity mezi válkami. Projekty a skutečnost. Vlastivědný věstník moravský XLI, 1989, s. 289 n
