Kraví hora a hvězdy

Mgr. Jiří Dušek, Ph. D.,
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně

U kolébky Hvězdárny na vrcholu Kraví hory stáli členové Československé astronomické společnosti, Společnosti pro vybudování lidové hvězdárny v Brně a Astronomického ústavu Masarykovy univerzity, zejména pak Josef Mikuláš Mohr, Otto Obůrka, Bedřich Onderlička, Luboš Perek, Alois Peřina, Karel Raušal, František Šotola nebo Vladimír Vanýsek. Místem zrodu se pak stal vrchol Kraví hory — s odstupem poloviny století je zřejmé, že šlo o geniální volbu.

Hvězdárnu (tj. dvě osamocené pozorovatelny) počátkem 50. let minulého století stavěla řada dobrovolníků, mnozí i s nevšedním zájmem. Foto archiv Hvězdárny.

Dvě sedmimetrové kopule se na holém vrcholu Kraví hory budovaly od roku 1949 (architekt František Šotola). Jižní byla věnována "lidové astronomii", severní "vědě". A zůstalo to tak dodnes; první kopule nadále patří ke Hvězdárně, druhá je pozorovatelnou Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zatímco ve hvězdárenské kopuli byl původní malý dalekohled vyměněn za refraktor o průměru objektivu 20 cm a ohniskové vzdálenosti 300 cm, v univerzitní pozorovatelně dodnes pracuje zrcadlový dalekohled o průměru objektivu šedesát centimetrů a ohniskové vzdálenosti necelé tři metry. Zajímavé je, že tento dalekohled stále patří mezi největší astronomické přístroje v České republice.

Hvězdárna na Kraví hoře přivítala první návštěvníky již na přelomu roku 1953 a 1954, zcela dokončena byla na počátku roku 1954 a slavnostně otevřena 16. října 1954. Dokumenty uvádějí, že místní občané na stavbě zdarma odpracovali více než padesát tisíc brigádnických hodin. Neméně zajímavé také je, že Hvězdárna byla zpočátku považována za tzv. provizorní stavbu, která mohla být na žádost majitele pozemku kdykoli zbourána.

Původně celou brněnskou Hvězdárnu tvořila jen jedna osamocená kopule (ta vpravo). Dnes před ní najdete sluneční hodiny, uvnitř je refraktor o průměru objektivu 20 cm. Levá kopule dodnes slouží studentům Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Foto archiv Hvězdárny.

Jakkoli se uvažovalo o pokřtění jménem tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda, nakonec zůstalo přijatelné označení Oblastní lidová hvězdárna v Brně. Název instituce se poté ještě několikrát změnil; současná podoba — Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně — vznikla roku 1973. V této souvislosti ale dodejme, že jeden z nejznámějších astronomů všech dob město Brno určitě nikdy nenavštívil, Brnem, ani jeho nejbližším okolím nikdy neprojížděl a z Brna nepocházeli ani jeho předci, natožpak aby zde žili jeho potomci. Hvězdárna byla pojmenována "pouze" u příležitosti pětistého výročí narození Mikuláše Koperníka.

Malá Hvězdárna, byť doplněna unikátním kamenným pláštěm a terasou, však zpočátku návštěvníkům příliš komfortu nenabízela. Veškeré aktivity se tehdy odehrávaly buď s přenosnými dalekohledy na chodníku v parku, nebo v kopuli s větším dalekohledem, v přilehlé místnůstce byla pokladna, ve druhé fotokomora a skladiště. Už tehdy ale na Kraví horu proudily tisíce lidí a v prostředí Hvězdárny se začaly formovat takové osobnosti jako Jiří Grygar, Luboš Kohoutek, Zdeněk Kvíz a další.

"V sobotu dne 16. října bylo provedeno slavnostní otevření brněnské hvězdárny, která v sobě spojuje oblastní lidovou hvězdárnu a observatoř brněnské university. V historické zasedací místnosti městského národního výboru sešli se zástupcové lidové správy, vědeckých institucí vysokých škol, zástupci lidových hvězdáren a astronomických kroužků z celé republiky, účastníci konference pro stelární astronomii, která právě zasedala v Brně a příznivci z Brna a okolí." Tak informovalo o slavnostním otevření Hvězdárny jedno z čísel časopisu Říše hvězd. Na jediné dochované fotografii je ředitel hvězdárny a jeden z jejich zakladatelů Oto Obůrka (s čepicí), vedle něj tehdejší předseda národního výboru Kalášek a „zástupci pracujících“. Foto Říše hvězd.

Pohled do kopule s refraktorem o průměru objektivu 20 cm. Snímek vznikl zřejmě v šedesátých letech 20. století. Foto archiv Hvězdárny.

Největší nápor malá Hvězdárna zažila 30. července 1954, během částečného zatmění Slunce. A také v roce 1957, kdy na obloze zářila nápadná kometa Arend-Roland, později kometa Mrkos, došlo k velké opozici Marsu a na sklonku roku se podařilo vypustit i první umělou družici Země — Sputnik 1. Během jednoho večera tenkrát přišlo 1200 diváků, kteří zaplatili vstupné ve výši 1 Kč za dospělého, resp. 50 haléřů za studenta. Jenom pro srovnání, bochník chleba stál tehdy asi pět korun.

Zatímco se návštěvníci z Kraví hory dívali na první umělé družice Země, Hvězdárna se v roce 1959 opět rozrostla. Byla dostavěna budova s přednáškovým sálem (architekt František Šteflíček), malým planetáriem, dvěma pozorovatelnami, několika pracovnami a dílnou. Přednáškový sál pro sedmdesát osob sloužil k pořádání pravidelných přednášek s astronomickou i kosmonautickou tématikou, filmových večerů a výukových pořadů pro školy. Pod odsuvnou střechou našel místo čočkový dalekohled o průměru objektivu 15 centimetrů i velká fotografická komora, z pochůzné střechy získali návštěvníci krásný výhled na panorama Brna a prováděla se odtud řada odborných pozorování — především meteorů a proměnných hvězd. Dokonce lze bez nadsázky říci, že se tehdy Hvězdárna stala faktickým centrem amatérského astronomického výzkumu v  Československu. Na pochůzné střeše byl zprovozněn i tzv. heliostat, pomocí kterého lze promítat obraz Slunce do přednáškového sálu, a později řada nejrůznějších radioteleskopů.

Zdroj archiv Hvězdárny.

Podoba Hvězdárny se od počátku šedesátých let 20. století až do konce let osmdesátých prakticky nezměnila. Vlevo kopule původní pozorovatelny, vpravo podlouhlá budova s několika kancelářemi, přednáškovým sálem a malým planetáriem. Foto archiv Hvězdárny.

Největším hitem se však stalo malé projekční planetárium ZKP-1 od německé firmy Carl Zeiss Jena, které dokázalo na klenbě o průměru osm a půl metru vytvořit iluzi hvězdného nebe — severní a částečně i jižní oblohy v libovolnou roční dobu i v dávné minulosti či budoucnosti. Ostatně není divu: Vždyť se po Hradci Králové jednalo o druhé takové zařízení v tehdejším Československu. Planetárium pak bylo raritou i ve zbytku střední Evropy.

S přibývajícími roky zájem o Hvězdárnu rychle narůstal. Půlmiliontého návštěvníka přivítala počátkem roku 1973, miliontého roku 1982, jeden a půlmiliontého roku 1990, dvoumiliontého roku 1999 a dvou a půlmiliontého roku 2006. Naštěstí bylo na začátku osmdesátých let 20. století rozhodnuto ke Hvězdárně přistavět velké planetárium (architekt Jiří Janík). Formálně celá akce začala v roce 1981 zakoupením přístroje planetária typ Spacemaster od firmy Carl Zeiss Jena, na základní kámen se však poklepalo až v roce 1984 (ten dnes najdete v podobě slunečních hodin před sedmimetrovou kopulí), vlastní stavba odstartovala v roce 1986 a oficiálního otevření se přístavba dočkala teprve 4. října 1991.

Faktem je, že se stavba velkého planetária vlekla od roku 1986 – poklepání na základní kámen, až do roku 1991, kdy bylo oficiálně otevřeno. Samotný projekční přístroj byl dokonce vyroben v roce 1982 – původně měl být instalován ve Španělsku. Foto archiv Hvězdárny.

Stavba velkého planetária s 200 místy k sezení. Snímek zřejmě z roku 1988. Foto archiv Hvězdárny.

Brněnský večerník 28. června 1972.

Velké planetárium je umístěno v kopuli o průměru sedmnáct a půl metru, na kterou se promítá kolem devíti tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles slunečních soustavy. Přístroj dokáže zobrazit hvězdnou oblohu v libovolný okamžik z kteréhokoli místa na Zemi, navíc je doplněn důmyslnou soustavou speciálních projektorů (např. Jupiterovy měsíce, meteorický roj, kometa), diaprojektory, dataprojektory, špičkovou zvukovou i světelnou aparaturou. Provoz většiny komponentů je možný jak v ručním tak i automatickém režimu.

Vlastní přístroj planetária je přitom zcela netradičně umístěn na hydraulické plošině, takže jej lze dle potřeby zasunout do spodních prostor. Drobnou kuriozitou je i plechová konstrukce projekční plochy: kvůli větrání a nezbytnému odlehčení v ní najdete půl miliardy milimetrových dírek. Přepočteno na cenu stavby, stála každá z nich čtyři haléře. Samozřejmě v tehdejších cenách.

V repertoáru multivizuálních představení velkého planetária najdete pořady věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír, včetně netradičních témat. Nezapomíná se ani na nejmenší diváky, pro které jsou připraveny interaktivní pohádkové příběhy. Součástí budovy je zvukové studio, pracovny zaměstnanců a knihovna, která obsahuje několik tisíc svazků odborné literatury a dvacet tisíc časopisů s astronomickou, přírodovědnou i technickou tématikou.

Projekční přístroj planetária fascinuje nejen svými schopnostmi, ale také designem. Podobně uzpůsobená projekce nemá na Moravě a s výjimkou Prahy ani v Čechách obdoby. Foto Pavel Karas.

Na Hvězdárně je dnes k dispozici celá řada astronomických dalekohledů, počínaje přenosnými přístroji a konče velkými dalekohledy o průměru objektivu 15, 20 a 40 centimetrů, které slouží k pravidelným pozorováním Slunce i zajímavostí večerního nebe. S těmito přístroji jsou přitom patrné hvězdy až stotisíckrát slabší než jaké zahlédneme na tmavé obloze bez dalekohledu. Stále funkční je i malé planetárium z roku 1959, které je v provozu především večer za nepříznivého počasí.

Na Hvězdárnu každý rok zavítá asi osmdesát tisíc návštěvníků. Z nejvýznamnějších akcí, které se zde v minulosti odehrály, lze jmenovat vědecké konference, setkání s významnými osobnostmi a především řadu výpravných představení, např. Srážka s Jupiterem, Kometa století, Jeden den pro Slunce, Kosmičtí špioni, Extrémní vesmír nebo Kde se vzalo Brno? Poslední jmenované bylo natolik úspěšné, že jej navštívil každý padesátý obyvatel města a na jeho základě dokonce vznikl třídílný televizní seriál!

V průběhu posledních roků byla na Kraví hoře také sledována celá řada výjimečných přírodních úkazů: na nevýrazný návrat Halleyovy komety v roce 1986, naopak nečekaně jasnou kometu Hyakutake v roce 1996 a kometu Hale-Bopp v roce 1997, téměř úplné zatmění Slunce 11. srpna 1999, přiblížení planety Mars v  srpnu 2003 nebo unikátní přechod Venuše přes sluneční disk 8. června 2004 se pokaždé přišlo podívat několik tisíc lidí.

Bezesporu největší atrakcí Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně zůstávají multivizuální představení pod umělou oblohou velkého planetária. V repertoáru najdete jak vzdělávací pořady pro školy, tak i show pro veřejnost. Foto Pavel Karas.

Pořady na Hvězdárně se nevěnují pouze astronomii a kosmonautice. Naopak, zdejší pracovníci a také řada dobrovolných spoluracovníků se snaží zábavnou formou předvést zajímavosti snad ze všech přírodovědných oborů. Foto Pavel Karas.

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně je bytostně spjata s Kraví horou. Možná, že i její existence zabránila, aby byl tento krásný park poblíž centra půlmilionového města zastavěn a zbytečně osvětlen. Za příhodných podmínek lze z Kraví hory dodnes obdivovat jasné planety, několik stovek hvězd a někdy i Mléčnou dráhu.

V posledních několika letech brněnská Hvězdárna expandovala i do tzv. kyberprostoru počítačové sítě Internet. Elektronická rozhledna umístěná na kopuli velkého planetária zprostředkovává pohled na Brno a jeho okolí, dokonce i čtyřicet kilometrů vzdálené Pavlovské vrchy. K dispozici jsou audio i video záznamy odborných přednášek, stejně jako celá řada dalších vzdělávacích produktů. Virtuálně tedy mohou Hvězdárnu navštívit i lidé na druhé straně naší planety.

Jenže co v budoucnosti? Neutopí se přeci jenom v záplavě rodinných domů, nákupních center a sportovišť? Zkusme nyní na chvíli zamhouřit oči a představit si, jak by mohla Hvězdárna vypadat třeba za padesát roků…

Na první pohled je patrné, že se půdorys budov poněkud změnil. Nový, rozsáhlý vestibul vyřešil problémy s každodenním provozem a poskytl nové prostory pro interaktivní výstavy. Nad městem samozřejmě i nadále leží světlý příkrov světelného znečištění, přes který stěží zahlédnete dva tucty hvězd. Naštěstí citlivé detektory dalekohledů Hvězdárny poskytují návštěvníkům přece jen jakýsi obraz hvězdného světa.

V planetáriu se však ukazuje úplně jiná obloha — s několika tisíci hvězdami viditelnými za ideálních podmínek pouhýma očima někde v horách. Však k tomu slouží zcela špičkový projekční přístroj, doplněný laserovou projekcí s prvky virtuální reality. Podobnými představeními se v Evropě zatím chlubí jen málokteré město!

Na „hvězdárně“ se přece pozorují hvězdy a v „planetáriu“ planety... A nebo je to úplně jinak? Foto Pavel Karas.

I když je nabídka kulturních aktivit ve městě Brně pestrá, Hvězdárna stále představuje jednu z mála institucí, která se na jižní Moravě věnuje popularizaci vědy v tak širokém rozsahu a obecně přístupné formě. Není to ale jen bezduchá zábava se světlem a zvukem. Během představení se diváci dovídají zajímavé a potřebné informace — přiměřeně do hloubky, v souvislostech, nejsou to ony útržky, jimiž nás zaplavují média.

Ano, Hvězdárna je i nyní unikátním kulturním zařízením, dynamickým centrem zaměřeným na prezentaci zajímavých vědeckých poznatků prostřednictvím moderních technologií, atraktivním cílem nejen pro každého obyvatele Brna, ale také přijíždějící turisty. Tak, jako před sto roky.

Foto Pavel Karas.

« zpět |