Cihelny v okolí
Mgr. Zuzana Baarová, Muzeum města Brna
Kvalitní hlíny naváté ve čtvrtohorách na svahy Kraví hory a Žlutého kopce využívala v novověku řada cihelen — důvodem byla především velká poptávka po stavebním materiálu související s průmyslovým rozvojem města v 18. a 19. století. K cihelnám patrně vedla cesta ze Starého Brna v trase dnešní ulice Úvoz, ze které se po prokopání Kraví hory a spojením s Konečného náměstím stala důležitá severní výpadovka.
Výřez z mapy I. vojenského (josefského) mapování z let 1764-68, pod Kraví horou (na mapě v levém horním rohu) v té době fungovaly dvě cihelny — v prostoru ulic bratří Čapků a Grohovy, svatotomášská poblíž ulice Úvoz. Zdroj archiv autorky.
Výřez z mapy III. vojenského mapování z let 1876-78, na úpatí Kraví hory jsou již patrné tři cihelny, další je zakreslena na Úvoze pod Žlutým kopcem (Fischerova cihelna). Zdroj archiv autorky.
Nejstarší cihelna na východním úbočí Kraví hory, označovaná také jako svatotomášská (podle dvora svatého Tomáše v její blízkosti), existovala už v roce 1749. Je dokonce možné, že dodávala cihly i pro výstavbu mohutného bastionového opevnění na Špilberku. Nacházela se přibližně v místech dnešních ulic Grohova, Gorkého a Úvoz.
Na von Scheibenhofově mapě Brna z roku 1815 je kromě této svatotomášské zakreslena i menší cihelna v místech dnešního Konečného náměstí a k těžbě hlíny zřejmě docházelo i při jižním úpatí Kraví hory, v blízkosti dnešního náměstí Míru.
Před polovinou 19. století dosáhly brněnské cihelny průmyslového charakteru. Pod Žlutým kopcem, při Úvozu a na Hlinkách, pracovaly čtyři cihelny s devadesáti dělníky, pod Kraví horou tři cihelny s osmdesáti dělníky, při Velké Nové Ulici (dnešní Lidická) čtyři cihelny s devadesáti dělníky… Těmto číslům odpovídá i situace na plánu Brna z roku 1858, kde vidíme rozsáhlou svatotomášskou cihelnu, rozrůstající se cihelnu na Konečného náměstí (dnes se na jejím místě nachází Základní škola Úvoz a ulice Žižkova) a dále cihelnu v prostoru dnešních ulic bratří Čapků a Grohovy. Všechny zanikly koncem 19. či počátkem 20. století, kdy do těchto míst dospěla výstavba brněnských ulic.
Cihelna při ulici Úvoz, v okolí dnešní Trýbovy ulice, existovala dokonce až do padesátých let 20. století. Kdy cihelna v ulici Úvoz vznikla, v současné době nevíme, je však již zachycena na von Scheibenhofově mapě Brna z roku 1815 a na plánu stabilního katastru z roku 1825, fungovala tedy přibližně 150 let. Roku 1857 zakoupil prosperující cihelnu Valentin Falkensteiner a zisky se spolu se zisky z koloniálního obchodu staly hlavním zdrojem jeho rozsáhlého jmění. Díky archeologickému výzkumu známe i přibližnou konstrukci a podobu zdejší cihlářské pece. Jednalo se pravděpodobně o některou z konstrukčních variant kruhovky s nepřetržitým provozem, velikost vlastní pece se mohla pohybovat kolem 40-50x17 m a obsahovala přes 20 vypalovacích komor. Výrobky této cihelny nesly kolek „FuE“ a číslo 2 v obdélném rámečku.
Fischerova cihelna na ulici Úvoz, v místě dnešní Trýbovy ulice, fotografie pochází z roku 1910. Zdroj archiv autorky.
Pohled na Brno z Kraví hory, v popředí je cihelna na Grohově. Snímek vznikl zřejmě na sklonku 19. století. Foto Archiv města Brna.
Karel Kuča, Brno — vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Baset, Praha-Brno 2000
P. Holub, D. Merta, A. Zůbek, Cihelna z 19.-20. století v ulici Trýbova v Brně, Archeologia Technica, s. 66-70, Brno 2006
