Na startu » První expedice

První expedice

Pravdou je, že první okamžiky pod noční oblohou nebývají jednoduché – jména souhvězdí totiž vůbec neodpovídají rozložení hvězd na reálné obloze! Pokud však budete trpěliví, brzy se v nich hravě vyznáte. Stačí k tomu jenom několik málo večerních čtvrthodinek. K výuce dokonce nepotřebujete tmavou oblohu, pohodlně se můžete učit na světlém městském nebi nebo za svitu úplňkového Měsíce.

Kruhové stopy hvězd kolem severního nebeského pólu zachycené během několika hodin nad kanárským vrcholem Tenerife. Zdroj: Daniel López.
Kruhové stopy hvězd kolem severního nebeského pólu zachycené během několika hodin nad kanárským vrcholem Tenerife. Zdroj: Daniel López.

Nejdříve si ale musíte pořídit mapu aktuální hvězdné oblohy – pro den a hodinu, kdy se vydáte za poznáním hvězd a souhvězdí. Mapa nemusí být nijak podrobná, bohatě stačí, když bude obsahovat jenom několik desítek nejnápadnějších hvězd. V tzv. otáčivé podobě ji určitě koupíte na některé z hvězdáren, při troše štěstí i v lepším knihkupectví. Ještě snadnější je využít 10večerní mapy, které jsme připravili přímo pro tento kurz.

12Nevýhodou těchto „předpřipravených map“ je, že v nich nejsou vyznačeny nápadné planety a Měsíc. Tato tělesa totiž vůči vzdáleným hvězdám pozvolna mění polohu, a proto je každý večer najdete na jiném místě. Tento nedostatek ale nemají mapy, které generují nejrůznější počítačové programy anebo on-line webové aplikace (mnohé z nich jsou zcela zdarma, více si o nich budeme povídat v jedné z dalších kapitol). V takovém případě ale zvolte vhodné zobrazení – bohatě stačí mapa pokrytá jen několika desítkami, nanejvýš stovkami hvězd. Méně je v tomto případě skutečně více.

Mapu, kterou jste si stáhli z těchto stránek nebo vytvořili v počítačovém planetáriu, vytiskněte s pomocí laserové tiskárny (inkoust se na vlhkém papíře rozpíjí) na papír formátu A4 a kvůli úspoře toneru v negativu, tedy černé hvězdy na bílém papíře.

Poznáte, která souhvězdí jsou zaznamenána na tomto fotografickém záběru? Zdroj: NASA/ESA/Alan Dyer.
Poznáte, která souhvězdí jsou zaznamenána na tomto fotografickém záběru? Zdroj: NASA/ESA/Alan Dyer.

13Vytištěno? 

Pokud ano, pak se vydejte na cestu. Dobře se oblečte, vezměte si s sebou slabší, tlumenou baterku a najděte místo, odkud máte dobrý výhled na všechny světové strany. Chvíli se dívejte kolem sebe a zkuste na nebi nalézt sedmici hvězd, které tvoří obrazec Velkého vozu. Kdybyste si nebyli jisti, pak můžeme prozradit, že Velký vůz připomíná spíše „pánvičku“ nebo „naběračku“. 

Když se vám identifikace podaří, máte vyhráno. Pomocí Velkého vozu totiž snadno dojdete k Polárce ze souhvězdí Malé medvědice, a pokud od ní spustíte pomyslnou svislici směrem k obzoru, určíte směr na sever. Po pravé ruce pak máte východní obzor, po levé západní a za zády jih. Samozřejmě, že můžete postupovat i opačně – s kompasem či GPS určete jednotlivé světové strany a teprve pak s mapou naleznete Velký vůz a Polárku.14

Letní Mléčná dráha s řadou podivuhodných detailů je patrná pouze na tmavé, bezměsíčné obloze. Zdroj: Pavel Karas.
Letní Mléčná dráha s řadou podivuhodných detailů je patrná pouze na tmavé, bezměsíčné obloze. Zdroj: Pavel Karas.

Nyní zkuste poznat další nápadná souhvězdí i hvězdy. Při pozorování držte mapu šikmo nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u spodního okraje mapy uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu mapy přímo nad hlavou a ty, které jsou vyznačeny u protějšího okraje, můžete spatřit za sebou. 

Pro základní orientaci jsou cenné především nápadné skupiny hvězd. Například Orion vypadá jako „letící motýl“ či „přesýpací hodiny“, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Střelce vykreslují „čajovou konvici“, Labuť „kříž“ a hvězdy z Pastýře tvoří písmeno „P“. O souhvězdí se sice v pravém slova smyslu nejedná, ale tyto obrazce bývají zakresleny snad ve všech jednodušších mapách.

Na úvod bude stačit, když na skutečném nebi najdete alespoň tyto nápadné hvězdy a souhvězdí:418

  • V létě: hvězdy Altair, Antares, Deneb, Vega / souhvězdí Labuť, Lyra, Orel, Střelec
  • Na podzim: hvězdy Enif, Fomalhaut, Mirfak, Alphertaz / souhvězdí Andromeda, Kasiopeja, Pegas, Perseus
  • V zimě: hvězdy Aldebaran, Betelgeuze, Capella, Procyon, Sirius / souhvězdí Blíženci, Býk, Orion, Velký pes, Vozka
  • Na jaře: hvězdy Arcturus, Regulus, Spica / souhvězdí Herkules, Lev, Panna, Pastýř 

Můžete se také pokusit zahlédnout nějakou planetu. Merkur a Venuši hledejte za soumraku na ranní nebo večerní obloze (nad východním, resp. západním obzorem), naproti tomu Mars, Jupiter a Saturn mohou být pozorovatelné třeba i po celou noc. Kromě nich jsou patrné i umělé družice, meteory (lidově označované jako „padající hvězdy“) či jiné světelné jevy. Možná si všimnete i toho, že některé z jasných hvězd mají zřetelně barevné odstíny.

 

Nahoru

 

Více se o výběru otáčivé mapy, tištěného atlasu či počítačového planetária dozvíte v jedné z následujících kapitol.

Vše v pohybu

Podoba hvězdné oblohy nad vámi je závislá na čase a zeměpisné poloze. Při základní orientaci ale na nějaké té minutě nesejde. Takže pokud se budete na nebe dívat kolem 22. hodiny, bohatě vám stačí mapa s polohami hvězd pro 21. nebo 23. hodinu. Stejně tak je použitelná v rámci celé Evropy, vyjma severního Norska, Švédska či Finska, nebo naopak jižního Řecka či Španělska.

Mobilní planetária

Jak se brzy dozvíte, kromě map hvězdné oblohy existují kapesní planetária (např. SkyScout, GoogleSky), které ve spojení se systémem GPS a polohovými senzory identifikují libovolnou stálici a dokonce o ni poskytnou řadu více či méně podstatných informací. Stejně tak vás mohou navigovat po obloze při hledání planet (dokonce i ve dne), jednotlivých hvězd i objektů vzdáleného vesmíru. Zda se nejedná o příliš pohodlné pozorování a zda elektronice neuškodí vlhkost, už necháme na vás.

Nejen Velký vůz

Stejnou roli jako obrazec Velkého vozu může sehrát i pětice hvězd ze souhvězdí Kasiopeji. Ty na nebi vytváří nápadné písmeno „W“ nebo „M“ (podle toho, jak je natočeno). Pokud Kasiopeju na obloze najdete, pak stačí od „W“ putovat směrem „nahoru“, až dojdete k Polárce a pak dál i obrazci Velkého vozu.

Co se děje na obloze?

Na Facebooku a částečně i Twitteru pravidelně informujeme o zajímavém dění na nebi. Tak se zde příležitostně zaregistrujte!

Otázky

01

Srovnejte jasné hvězdy

Na obloze najděte následující tři jasné hvězdy a seřaďte je podle jasnosti od nejjasnější po nejslabší. Nezapomeňte přitom uvést datum pozorování. Vaše odpověď může vypadat třeba následovně: 3. března 2012 – Spica, Arcturus, Regulus.

  • V létě porovnejte hvězdy Altair, Deneb a Vega,
  • na podzim Alamak, Capella a Enif,
  • v zimě Aldebaran, Rigel a Sirius,
  • na jaře Arcturus, Regulus a Spica.
Odpovězte formou psaného textu:
 

 

Nahoru