HVĚZDY BRNĚNSKÉ VĚDY
Brno má být na co hrdé. Stěhují se zde světoví vědci a zůstávají ti, kteří by mohli dobýt celý vesmír. Proč by to taky neudělali, když to jde i z Brna. Z jižní Moravy…
Tomáš Matonoha
moderátor
Tomáš Matonoha je uznávaný český herec, komik i zkušený moderátor. Kromě divadelních angažmá v HaDivadle a Rokoku se proslavil zejména rolemi ve filmech Mistři, Divoké včely, Bestiář nebo Bobule. Působí i seriálech, široké veřejnosti je známý ze seriálů Četnické humoresky, Ulice nebo nezapomenutelný Comeback.
Je tvůrcem osobitých stand up skečů v pořadu Na stojáka, miláčkem publika se stal i v pořadu Tvoje tvář má známý hlas. Teď vám pomůže objevit tajemství brněnské vědy.
doc. Mgr. Norbert Werner, Ph.D.
Masarykova univerzita > Přírodovědecká fakulta > Ústav teoretické fyziky
Udělal díru světa výzkumem černých děr
Astrofyzik Norbert Werner je držitelem unikátního grantu Masarykovy univerzity MUNI Award in Science and Humanities. Coby odborník na chování černých děr či mezigalaktického plynu se v Brně věnuje mimo jiné spolupráci s firmami, které se zabývají vývojem malých družic. Do Brna přešel z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti, kam přišel po osmiletém působení na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech. Přednáší v japonské Hirošimě a na Masarykově univerzitě, kam přesunul i svůj výzkum. Cílem jeho brněnské mise je ve spolupráci s novým týmem získávat nové poznatky o galaxiích a černých dírách pomocí velkých kosmických dalekohledů a také o energetických gama záblescích pomocí nanosatelitů. Přestože má astronomie v Brně tradici, výzkumem horkého a energetického vesmíru se tu doteď nikdo nezabýval. „O 95 procentech vesmíru nic nevíme, což skýtá obrovský prostor pro další objevy,“ říká mladá vědecká hvězda.
Výzkumný a zkušební letecký ústav
pobočka Brno
Poslali na orbit první českou nanodružici, která stále vysílá. Nový satelit čeká na start a bude zkoumat černé díry.
VZLÚ je národním centrem pro výzkum, vývoj, inovace a zkušebnictví pro letecký a kosmický průmysl. Cílem kosmického programu je posunout Českou republiku z dodavatelských řetězců pro evropské mise o úroveň výš k vlastním kosmickým projektům, na kterých se bude podílet široké spektrum kosmických firem. VZLÚ začal spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou ještě před vstupem ČR do ESA v roce 2005 prací na evropské misi SWARM. Ta zkoumala magnetické pole Země. Prvním samostatným vesmírným projektem byla mise nanosatelitu VZLUSAT-1, který odstartoval v létě 2017. Dva kilogramy vážící družice o velikosti 2U (10x10x20 centimetrů) startovala do vesmíru z Indie společně s dalšími 31 družicemi stejného typu v rámci mezinárodní mise QB50. Dnes zůstává jednou z posledních.
V současné době čeká na start následovnice této české stálice. Zkoumat by měla i gama záblesky z černých děr. Data poslouží i výzkumu Norberta Wernera.
SAB Aerospace
Žabí kosmonauti, recyklace moči i čtyřikrát levnější přístup do vesmíru. Brněnská firma míří ke hvězdám.
Dispenzer zajistí až čtyřikrát levnější přístup do vesmíru. Plato zase pomůže s exoplanetami. Díky tomu možná najdeme život mimo naši soustavu. Vyslání žab do vesmíru zase pomůže zkoumat imunitu pravých kosmonautů ve vesmírném prostředí. Výzkum recyklace moči zase povede k tomu, že budoucí květiny na Marsu budeme mít čím zalévat… Za sedm let, co SAB Aerospace působí v Brně, stal lídrem českého kosmického průmyslu a spolupracuje na projektech, o kterých se mnoha kosmickým firmám zdá… SAB je hrdá brněnská firma sídlící v Technologickém parku. Dělá čistě kosmický průmysl. Od vývoje, přes prototypy až po montáž a testování.
Petr Kapoun
provozní ředitel SAB Aerospace
Mým cílem je postavit ekosystém, ve kterém bude školka, škola, fungující spolupráce s univerzitou a firma. Firma, které pracuje jinak, dívá se na věci jinak. Ne proto, aby zaměstnanci pořád jen pracovali. Naopak – chci jim pomoci dosáhnout rovnováhy mezi osobním a pracovním životem, a z práce je někdy i vyhnat, když tam budou trávit moc času. A tu firmu? Tu chci vyhnat do vesmíru a naproti technologiím a budoucnosti.
prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D.
Prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU > Centrum molekulární medicíny – Středoevropský technologický institut (CEITEC) > Vedoucí výzkumného centra
Na stopě vymýcení genetické leukémie
Profesorka Pospíšilová působí v nejužším vedení Masarykovy univerzity. To jí však nebrání se naplno věnovat výzkumu genetických onemocnění a posouvání molekulární biologie vpřed. V současnosti je lídrem projektu Analýza českých genomů, který mapuje genetické předpoklady Čechů. Jejich výzkum pak může pomoci v cílenější lékařské pomoci české populaci. Ve třetím díle seriálu Svedu vědu nám profesorka Pospíšilová představí výsledky práce, při které vědci zjišťovali predispozice ke krevním nemocem. Zavede do světa lidí trpících akutní lymfoblastickou leukemií, kteří ještě před deseti lety neměli světlé vyhlídky. Díky výsledkům brněnského bádání ale již nyní celý vědecký a medicínský svět ví, že právě tento druh rakoviny má genetický původ a tak je snadnější pomáhat nejen samotným pacientům, ale i jejich rodině.
prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D.
Fakultní nemocnice Brno > Interní hematologická a onkologická klinika > vedoucí lékař leukemické skupiny > specializovaný vědec CEITEC
Dnes vyléčíme většinu nemocných s akutní lymfoblastickou leukemií a víme víc o dědičnosti této nemoci
Jeho posláním je posouvat hranice současné hematologie a onkologie. Díky němu se do Brna dostal výzkum odpovídající na otázky dědičnosti některých druhů leukémie. A právě díky spolupráci s vědci sousedního Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity se mu daří vývoj tohoto odvětví posouvat mílovými kroky. Léčba leukémie pokročila za posledních 10 let, v případě některých typů už za posledních 20 let, snad nejvíce ze všech onkologických oborů. Máme řadu nových léků, které jsou přesně cíleny na změny v leukemických buňkách. Buňky leukemií jsou snadno přístupné z periferní krve i kostní dřeně, takže jejich analýzy i opakované analýzy jsou snadnější, než je tomu u většiny nádorů. Dnes lze vyléčit přes 90 % dětí s akutní lymfoblastickou leukemií a více jak 60 % dospělých s toto nemocí. Objevuje se řada léků i pro další leukemie. V Brně je jedno z evropských center pro léčbu akutní lymfoblastické leukemie dospělých, kde se řeší řada projektů týkajících se dědičnosti, prognózy i léčby této nemoci. Centrum úzce spolupracuje s Evropskou pracovní skupinou pro akutní lymfoblastickou leukemií dospělých a má v rámci této skupiny řadu vlastních projektů.
Jakub Lekeš
pacient
Znovu jsem se narodil. Teď už žiju normální život.
Šestadvacetiletý Jakub dnes žije normální život mladého muže. Chodí do práce, občas si zahraje milovaný hokej, po kterém si zajde na pivo. Jenže ještě před jedenácti lety bylo všechno jinak. Jakub byl přesvědčený, že mu už mnoho života nezbývá. V patnácti letech mu oznámili, že trpí akutní lymfloblastickou leukemií. Podstoupil léčbu chemoterapií a celou devátou třídu absolvoval distančně. Tehdy se lékařům ve Fakultní nemocnice v Brně podařilo vyléčit a Jakubovi se rozjel opět život mladého člověka. Na střední škole se ale dozvěděl, že se mu nemoc vrátila. Jedinou možností jak se vyléčit bylo najít vhodného dárce kostní dřeně. Jenže to nebylo tak snadné… jak to s mladým Jakubem dopadlo a jakou roli v jeho příběhu sehráli brněnští vědci sledujte ve třetím díle seriálu Svedu vědu…