Pixelová stěna

Otáčejte krychličkami a uspořádejte jejich barevné strany podle své fantazie. Jaké obrazce zvládnete vytvořit? Pozor na prsty! Určitě je nestrkejte mezi krychličky!

Turn the cubes round and use your imagination to arrange their color sides. What patterns can you make? WARNING: Be careful with your fingers! Do not put them between the cubes!

Podobný rastr složený z drobných barevných plošek (tzv. obrazových bodů neboli pixelů) tvoří i displej vašeho mobilního telefonu, televize nebo monitoru. Dnes už jsou však pixely natolik malé, že je okem rozlišíme jen obtížně. Na barevných displejích přitom září třemi barvami – červenou, zelenou nebo modrou. Jejich kombinací pak vznikají všechny ostatní barvy.

---

Na principu rozkladu obrazu do jednotlivých buněk, též pixelů, pracují všechny digitální fotoaparáty a kamery. Jejich srdcem je prvek zvaný CCD (z anglického Charge Coupled Device, což v překladu znamená zařízení s vázanými náboji), který má za úkol obraz rozložit do elektronické podoby.

CCD čip tvoří na světlo citlivý křemíkový polovodič, který najdete jak ve svém mobilním telefonu, tak v Hubbleově kosmickém dalekohledu. Skládat se může až z několika milionů navzájem oddělených buněk (pixelů), na kterých se po dopadu světla generuje elektrický náboj. Čím více světla na danou buňku dopadne, tím bude náboj větší. Z velikosti generovaného náboje tak můžeme určit množství světla, jež na čip dopadlo. Potřebujeme ale také znát barvu obrazu. Různě barevné světlo můžeme složit ze tří barev: červené, zelené a modré (odtud zkratka RGB, R – red, G – green, B – blue). Před každou buňku je tudíž umístěn barevný filtr: červeným filtrem projde jen červené světlo, zeleným pouze zelené a modrým modré.

Je jasné, že na čím víc digitálních bodů bude snímaný obraz převeden, tím kvalitnější může být celkový záznam. Pokud má CCD prvek jen malou zobrazovací schopnost a převede obraz do nízkého počtu bodů, nemůže být obraz ani s dobrou optikou příliš kvalitní a má tzv. nízké rozlišení.

Naše stěna má „pomyslných“ 150 pixelů. Pokud si chceme nějaký snímek prohlížet na monitoru nebo budeme chtít udělat menší fotografii, bohatě postačí čip s 2 megapixely. Čip s 6 megapixely je již vhodný pro kvalitní fotografii formátu A4.

Největší kamery na světě používají právě astronomové. Kamera dalekohledu LSST v Chile obsahuje 3,2 miliardy pixelů na ploše o průměru přes půl metru. Za jednu noc proto pořídí snímky o celkové velikosti kolem 30 terabytů. Pro srovnání – běžně používané domácí fotoaparáty a kamery mají maximálně několik desítek milionů pixelů na ploše pár centimetrů čtverečních.

« Gravitační siloměr | Obsah | Zvukovod »