Meteostanice

Meteorologická stanice zobrazuje aktuální teplotu vzduchu ve stínu, maximální a minimální naměřenou teplotu vzduchu za posledních 24 hodin, relativní atmosférický tlak, relativní vlhkost, rosný bod, rychlost i směr větru a jas noční oblohy vyjádřený prostřednictvím tzv. mezní hvězdné velikosti.

The weather station displays the current temperature of the air in the shade, maximal and minimal temperature of the air over the last 24 hours, relative air pressure, relative humidity, dew point, wind speed and direction and brightness of the night sky by means of a naked eye limiting magnitude.

Zobrazované údaje berte s rezervou, měření ovlivňují okolní stromy nebo budovy. Noční obloha v centru velkých měst je silně poznamenaná tzv. světelným znečištěním. To, jak slabé hvězdy ještě vidíme, vyjadřuje tzv. mezní hvězdná velikost. Čím je vyšší, tím více hvězd na obloze spatříme. Za ideálních podmínek dosahuje zhruba 6 magnitud (zkr. mag), pod tak tmavou oblohou zahlédneme asi šest tisíc hvězd. V centru Brna ale dosahuje nanejvýš 5 magnitud, takže jsou na nebi vidět pouhé stovky hvězd.

---

Proč svítí Slunce? Protože je jeho povrch zahřátý na vysokou teplotu několika tisíc stupňů Celsia. Tak zní správná a jednoduchá odpověď. Všechna tělesa, která mají teplotu větší než je -273,15 stupňů Celsia, totiž svítí. Dokonce i my, lidé. Samozřejmě, že ne ve viditelném světle, ale v pro lidské oči nedostupném infračerveném oboru elektromagnetického spektra.

Otázkou ale zůstává, jak je možné, že Slunce a vlastně i ostatní hvězdy nevychladnou ani po milionech či dokonce miliardách let? Nejdůležitějším zdrojem energie ve hvězdách jsou termojaderné reakce, při kterých se za vysoké teploty a hustoty postupně spojují jádra lehčích prvků v pevněji vázaná jádra těžších prvků. Hlavní roli hraje přeměna vodíku na helium, kdy se čtyři jádra vodíku, tedy protony, postupně spojují v jedno jádro helia, které obsahuje dva protony a dva neutrony. Během této reakce se uvolňuje energie, která pomalu prostupuje až na povrch hvězdy.

Probíhající termonukleární reakce jsou také hlavním rozdílem mezi hvězdami a planetami. U planet se teplota v centru nikdy nezvýší natolik, aby v nich mohlo začít spalování vodíku na helium. Planety vidíme jenom proto, že na ně svítí Slunce.

Aby ovšem ve hvězdách mohly termojaderné reakce vůbec probíhat, musí v jejich nitrech panovat neuvěřitelné podmínky. Například uprostřed Slunce naměříte teplotu kolem patnácti milionů stupňů Celsia.

« Astronomický dalekohled | Obsah | Spektroskop »