Kaleidoskop

Podívejte se na obrazovou mozaiku poskládanou z kousků okolního světa. Nikdy ale s kaleidoskopem nemiřte na Slunce! Vážně byste si poranili oči!

Have a look at a pattern mosaic made up of pieces of the world around. WARNING: Pointing the kaleidoscope at the Sun can seriously damage your eyes!

Vypouklý objektiv kaleidoskopu, tzv. rybí oko, vytváří obraz okolního světa, který se mnohonásobně odráží na soustavě zrcátek uvnitř tubusu. Vzniká tak pěkná obrazová mozaika. Podobné vidění mají některé druhy hmyzu, jejichž oči jsou složeny z množství drobných samostatných oček.

---

Při pohledu do kaleidoskopu by vás mohla napadnout otázka, proč je vlastně zapadající Slunce červené a obloha modrá? Důvod je prostý. V zemské atmosféře se bez ustání vytváří obrovské množství náhodných shluků molekul, které velmi účinně rozptylují sluneční světlo. I když tyto molekuly u sebe zůstanou jenom nepatrný zlomek sekundy, dokáží během tohoto krátkodobého shromáždění odchylovat paprsky procházejícího záření. Při rozptylování jsou značně vybíravé – nejraději mají paprsky modrého světla, které rozptylují asi sedmkrát účinněji než paprsky červeného světla. Proto jsou v nebeském blankytu do převládající modré přimíchány i všechny ostatní barvy viditelného spektra.

Sluneční světlo se tedy chová podobně, jako kdybyste na nějaký keř házeli různé předměty. Například borůvky a rajčata. První mohou představovat modré fotony, druhé fotony červené. Zatímco těžší rajčata si prorazí cestu keřem více méně bez úhony a budou dál pokračovat původním směrem, lehčí borůvky se budou odrážet od lístků a větviček na všechny strany… Stejně tak červené světlo projde skrz zemskou atmosféru rovnou do vašich očí a modré světlo obarví všechno kolem.

U zapadajícího Slunce je tomu obdobně. Když se pohybuje nízko nad obzorem, musí jeho záření projít relativně tlustou vrstvou vzduchu a fotony tak mají hodně příležitostí odchýlit se od původního směru. Nejvíc přitom ubývá modrých a fialových paprsků, zatímco červené procházejí více méně beze ztrát.

Pokud se ale ve vzduchu vznáší hodně rozměrného prachu, krystalků ledu nebo mikroskopických kapiček vody, pak se světlo všech vlnových délek rozptyluje stejně účinně a obloha nad námi získá spíše bílou barvu.

« Spektroskop | Obsah | Polární dalekohled »