Vesmírné Velikonoce
Ať už bude o Velikonocích jakékoli počasí, brány Hvězdárny a planetária Brno zůstávají otevřené. A menu je více než vypečené…
Jaké to asi je usnout a probudit se v pravěku? Zkuste se přesvědčit sami. Právě takové je totiž představení Soumrak dinosaurů – divoké dobrodružství ve světě dinosaurů, napínavé pro malé i velké diváky. Spolu s digitáriem můžeme cestovat nejen prostorem, ale i časem. Tentokrát až do doby před 250 miliony roky!
Už jsou tady zase! Z dalekých končin vesmíru, ze zářivě oranžové planety jménem Zula, přichází Zula hlídka! Tentokráte vyrazí na vědeckou expedici s cílem posbírat vzorky počasí pro Multovu výzkumnou práci. S těžkým úkolem jim pomůže jejich věrný mazlíček Gorga, který dokáže všechny druhy počasí nejen posbírat, ale také nalahvovat. Když ho však Zula hlídka nechtěně urazí, Gorga se rozhodne planetu Zula opustit a najít si jiný domov. Meziplanetární padouch Černopadouch ale Gorgu podle přesvědčí, aby mu pomohl ovládnout celý vesmír. Jak to celé dopadne?
Pro starší děti a dospělé je připravena MORAVA 360. Mezi Pálavou a Macochou, mezi Podyjím a Bílými Karpaty, mezi nebem a podzemím – tam všude se rozkládá náš neuvěřitelný kraj ozdobený nádhernou přírodou, výjimečnými památkami a úrodnými vinicemi. A lidé se zde dožívají pozoruhodně vysokého věku. Vedou se spory o tom, jestli to způsobuje dobrá voda, anebo víno. Každopádně je to místo, které stojí za návštěvu. Poznejte známá místa z nových úhlů pomocí dronů se speciální optikou a jedinečné projekce v digitálním planetáriu. Bude to tak trochu jiný vyhlídkový let – prostorem, ale i časem. Příběhy vepsané do vrásek krajiny vypráví Bolek Polívka. Autorem představení Morava 360 je Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno.
Skutečně! Hvězdárna a planetárium Brno své brány téměř nikdy nezavírá. Stačí kliknout na www.hvezdarna.cz a hned budete vědět, kdy vyrazit mezi hvězdy.
Proč je vlastně na jaře tepleji a tepleji?
Odpověď je jednoduchá, jelikož se Země přibližuje ke Slunci. Je to vlastně podobné tomu, jako když uděláte krok směrem k táboráku. Také pocítíte nárůst sálavého tepla. Háček je ale v tom, že planeta Země je ke Slunci nejblíže počátkem ledna (147 milionů kilometrů) a nejdále počátkem července (152 milionů kilometrů). Takže jak to, že je tak teplo? Při oběhu kolem Slunce se mění úhel, pod nímž sluneční paprsky dopadají na jednotlivá místa zemského povrchu. V první polovině roku se ke Slunci pozvolna přiklání severní polokoule – proto sem dopadá více světla a Slunce také na nebi svítí mnohem déle než v zimě. Na malých změnách vzdálenosti Země od Slunce během kalendářního roku tudíž vůbec nesejde.
