Špilas je nejen Špilberk, ale teď i planetka mezi Marsem a Jupiterem
(401820) Špilas – tak Mezinárodní astronomická unie pokřtila planetku pohybující se mezi Marsem a Jupiterem. Do vesmíru se dostal nejen nejviditelnější symbol města Brna, ale poprvé i brněnský hantec. Jméno navrhli pracovníci brněnské hvězdárny, planetky si jako první všimli astronomové z kleťské observatoře.
Špilas is a local dialect name given to the 13th-century castle and fortress dominating the Brno skyline. Originally intended as a royal castle, it was later rebuilt into a huge baroque fortress and used as a prison. The castle is now maintained by the Brno City Museum. Tak zní oficiální zdůvodnění netradičního pojmenování publikované v bulletinu Skupiny pro názvosloví malých těles Sluneční soustavy vydávaném Mezinárodní astronomickou unií. Ta jediná je celosvětově uznávaným arbitrem v pojmenovávání vesmírných těles (a jejich povrchových útvarů). V českém jazyce citace zní: Špilas je v místním hovorové mluvě označení hradu a pevnosti ze 13. století, která je dominantou města Brna. Původně byl zamýšlen jako královský hrad, později se z něj stala mohutná barokní pevnost a sloužil jako věznice. Nyní je ve správě Muzea města Brna.
Certifikát o pojmenování planety (401820) Špilas předala městu Brnu „křestní matka“ Jana Tichá a jeden z objevitelů Miloš Tichý. (401820) Špilas se tak zařadí mezi tři desítky planetek, které nesou jméno související s městem Brnem. Některým z nich je věnována výstava Brno ve hvězdách, která je ke zhlédnutí v bývalé Lapidárium na Malém nádvoří právě na Špilasu.
„Nynější planetku ‚Špilas‘ objevili z jihočeské Observatoře Kleť Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 30. září 1996. Poté byla opakovaně pozorována pod předběžným označením 1996 SP7, až dospěla ke kvalitně spočtené dráze a pořadovému číslu 401820″, prozrazuje Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti. „Na Kleti jsme vždy měli vřelý vztah k brněnské astronomii. Jak k význačným astronomům z oboru planetek a komet, kteří v Brně vystudovali (Luboš Kohoutek, Vladimír Vanýsek), tak ke kolegům z Hvězdárny a planetária Brno. Když se objevil úmysl věnovat Brnu a Brňákům kleťskou planetku, vybírali jsme mezi několika symboly moravské metropole. Špilberk zvítězil proto, že je nepřehlédnutelný. A proč Špilas? Hovorový ‚hantec‘ je vlastně dalším symbolem Brna zrcadlícím vývoj města v mluvě jeho obyvatel. Připomínají-li v posledních letech američtí astronomové ve jménech planetek původních obyvatel – amerických Indiánů, připomínáme my specifické brněnské nářečí, zrcadlící vývoj města v mluvě jeho obyvatel.“
Co o planetce (401820) Špilas zatím víme? Pohybuje se po výstředné dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 4 a půl pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, tedy jako z příběhů „Malého prince“. I ten nejlepší dalekohled planetku nezobrazí jinak než jako světlý bod. Stáří (401820) Špilas je srovnatelné se stářím Sluneční soustavy, je tedy 6 milionkrát starší než hrad, díky kterému získala jméno.
Za dvě stě roků bylo pojmenováno více než dvacet tisíc planetek, pouze tisícina z nich je ale nějak spojena s městem Brnem. Všechno začalo v roce 1890 planetkou s jménem Bruna. Od té chvíle se na nebesích potkáme s dalšími a dalšími brněnskými planetkami. Třeba (2073) Janáček, (3366) Gödel, (4112) Hrabal, (8343) Tugendhat nebo (14980) Gustavbrom. O mnohých z nich, samozřejmě i o (401820) Špilas vypráví výstava, kterou uspořádali pracovníci Hvězdárny a planetária Brno spolu s Muzeem města Brna právě na Špilberku. Přijďte se přesvědčit o tom, že i Brno je město, jehož sláva hvězd se dotýká.
