Menu English

Rytíři nebes se sejdou na Hvězdárně a planetáriu Brno

Ve čtvrtek 12. října bude v areálu BVV otevřena výstava o letcích druhé světové války ve službách Royal Air Force. Ve stejný den ve večerních hodinách se několik z dosud žijících letců potká s veřejností v prostorách brněnského planetária. Český generálporučík Emil Boček, jenž působil v britském RAF, rudoarmějec Vladimír Hrozný, izraelský pilot, jedno z wintonových dětí major Hugo Meisl a poručík Hugo Broch, který brázdil vzduch na křídlech německé Luftwaffe, se s vámi podělí o své názory na největší konflikt v lidských dějinách.

http://vstupenky.hvezdarna.cz/hvezdarna-a-planetarium-brno/myprofile/list/titledetail/5126-pristi-zastavka-vesmir

Akci pořádá Ústav K2001 a Muzeum českého a slovenského exilu. Záštitu nad projektem převzal primátor statutárního města Brna Petr Vokřál, hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek, arcibiskup pražský a primas český kardinál Dominik Duka, rabín brněnské židovské obce Štěpán Mareš Kliment, za podpory ministra obrany České republiky Martina Stropnického.

Výjimečné setkání v prostorách brněnského planetária

Setkání s letci z druhé světové války se uskuteční ve čtvrtek 12. října od 18.00 hodin. Na programu bude projekce představení Sen o létání, diskuze s letci a autogramiáda. Vstupenky na setkání lze získat na www.hvezdarna.cz/program

Kteří piloti se výjimečného večera zúčastní?

generál poručík Emil Boček (* 1923)
Český válečný veterán druhé světové války, oceněny Řádem Bílého lva. V roce 1939 v 16 letech odešel tajně z domova přes Bejrút a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940. V září 1940 absoloval ve Velké Británii pilotní výcvik a byl přijat do RAF. Sloužil u 312. stíhací perutě jako mechanik. V roce 1943 prodělal v Kanadě letecký výcvik a od října 1944 létal jako stíhací pilot 310. československé stíhací perutě, má nalétáno šestadvacet operačních hodin. V roce 1946 demobilizoval .

Vladimír Hrozný (* 1923)
V roce 1941 vstoupil dobrovolně do Rudé armády, o rok později byl nasazen u Leningradu, v roce 1944 byl zraněn a přiřazen k mechanizovanému sboru jako průzkumník, prošel Besarábii, Rumunskem, Jugoslávii, Maďarskem přes Rakousko až do protektorátu. Zúčastnil se bojů na jižní Moravě, konec války prožil v Praze, na Příbramsku se oženil a získal české občanství. Za pokus o překročení hranice byl odsouzen na 3 roky, utekl však eskortě, aby byl znovu zatčen NKVD v Bratislavě na základě udání. Odsouzen na 10 roků prošel různé trestanecké tábory. V roce 1953 byl propuštěn, repatriován zpět do ČSSR, pracoval v dolech na Ostravsku, roce 2004 byl rehabilitován. S manželkou Marii nyní žije v Brně.

major Hugo Meisl – Marom (*1928)
V srpnu 1939 odjíždí se svým bratrem Rudym posledním Wintonovým kinderstransportem do Velké Británie, zde chodí do anglické základní školy, učí se ševcem, nakonec vstupuje do vojenské letecké školy jako kadet a později do jednotky při Československé exilové státní škole ve Walesu. V létě 1945 se vrací zpět do Brna, jeho rodina zahynula během druhé světové války v koncentračních táborech, po válce studuje brněnskou techniku, v roce 1948 se přihlásí jako dobrovolník do izraelské armády, absolvuje v letech 1948-1949 výcvik izraelského letectva v Olomouci. V únoru 1949 odlétá do Izraele a jako pilot lehkého letadla se účastní izraelské války za nezávislost. Je pověřen sestavením 110. noční stíhací perutě, v roce 1959 vede vývojové středisko Israel Aircraft Industries. V roce 1964 odchází do civilu a zakládá firmu na stavbu a projektování letišť. Žije v Tel Avivu

poručík Hugo Broch (* 1922)
V roce 1940 vstoupil do Luftwaffe – německého válečného letectva, od ledna 1943 je přidělen ke stíhací letce Jagdegeschwader 54 „Grunherz – Zelená srdce“. Velmi rychle má na svém kontě 44 sestřelů a ve 21 letech se stává zkušeným instruktorem nováčků. V roce 1944 se vrací zpět na východní frontu, kde bojuje až do konce války, nakonec je vyznamenán prestižním – Rytířským křížem. Po válce pracoval jako laborant ve společnosti Agfa. Ve svých 95 letech se se svou ženou Renatou stále aktivně účastní veteránských setkání, letos se dokonce poprvé v životě proletěl v anglickém historickém letounu Spitfire.

unnamed