Přechod Merkuru přes Slunce 11. listopadu 2019
Mimořádný, nejmenší, nejbližší, oslnivý, na dlouho poslední a svým způsobem i nebezpečný – přesně taková přízviska v sobě zahrnuje nejzajímavější astronomický úkaz letošního listopadu a vlastně i zbytku kalendářního roku.
A co víc, ona událost se neodehraje na hvězdném nebi, nýbrž na denní obloze! Jejími hlavními aktéry budou Slunce a jemu nejbližší a současně i nejmenší planeta Merkur. Tento krátery poznamenaný svět se v odpoledních hodinách 11. listopadu dostane přímo mezi planetu Zemi a naši denní hvězdu. Na krátko se všechna tři tělesa ocitnou takřka na jedné přímce.
Podstatné je, že pro pozemské pozorovatele se Merkur dočasně objeví před oslnivým slunečním diskem. A protože jak Země, tak Merkur kolem Slunce obíhají, bude se před Sluncem zvolna posouvat i nejmenší planeta.
- Pondělí 11. listopadu 2019.
- Pozorujeme od 13.00 do cca 16.15 (západ Slunce).
- Podmínkou úspěšného pozorování je pěkné počasí. Bude-li zataženo, nic neuvidíme.
- Vstupenka na pozorování stojí 100 Kč (rezervace nejsou možné).
- K dispozici budou naše dalekohledy a zasvěcení komentátoři.
- V budově jsou automaty s teplými nápoji i drobným občerstvením.
- Každou chvíli k nám jezdí tramvaj č. 4. Prosím, využijte ji.
- Máte to k nám daleko? Vyrazte na jinou hvězdárnu…
- Sledujte on-line zprávy na @hvezdarna.brno
- Zdůrazňujeme, že přímé pozorování Slunce dalekohledem bez jakýchkoli ochranných filtrů může vést k trvalému poškození vašeho zraku. Postupujte tedy více než obezřetně!
Mimořádný úkaz ovšem nezahlédneme bez dalekohledu a jedním dechem dodejme, že musí jít o přístroj speciálně upravený pro sluneční pozorování. Problém tkví ve velikosti Merkuru na pozemské obloze. Jeho kotouček bude mít na nebi úhlový průměr pouze 10“, což je zhruba 200x méně, než v případě slunečního disku. Jen pro představu, stejně titěrná by se nám jevila korunová mince ze vzdálenosti více než 450 metrů…
Brýle na pozorování Slunce, které možná máte někde v šuplíku, tak zkrátka stačit nebudou a bez alespoň malého dalekohledu Merkur nespatříme. A jelikož se budeme současně dívat i na Slunce, musíme dalekohled takovému pozorování uzpůsobit. Jinak se promění v docela nebezpečný zdroj světla a tepla, který nám může vážně poškodit zrak. Vždyť bolestivý je už letmý pohled na sluneční disk pouze očima a co teprve při pohledu dalekohledem!
Z tohoto důvodu musí být dalekohledy určené pro pozorování Slunce vybaveny speciálními slunečními filtry, které se umisťují před objektiv či objektivy těchto přístrojů. Lze ale využít i druhý a stejně bezpečný způsob, při kterém se obraz Slunce (a v tomto případě i Merkuru) promítne na bílé stínítko umístěné pár desítek centimetrů za okulárem dalekohledu.
Pokud se vám dalekohledu nedostává, ale rádi byste se na přechod Merkuru přes Slunce podívali, zkuste za hezkého počasí zamířit na nejbližší hvězdárnu. Za Hvězdárnu a planetárium Brno můžeme slíbit, že na Merkur se Sluncem bude odpoledne 11. listopadu mířit od 13:00 hned několik naších přístrojů.
Samotný přechod odstartuje ve 13:35:29 středoevropského času, kdy se u levého okraje slunečního disku objeví drobná tmavá silueta planety. Dalších 101 sekund potrvá, než se celý kotouček nasune před sluneční kotouč. V následujících hodinách budeme sledovat pozvolný přechod Merkuru přes Slunce. Ovšem pouze do cca 16:15, kdy pozorovatelům v České republice Slunce zapadne za obzor. V těchto posledních minutách dne spatříme Merkurův tmavý kotouček poblíž středu slunečního disku.
Budete-li mít chvíli čas, určitě se na tento nevšední astronomický úkaz zkuste podívat. Dochází k němu nanejvýš 14x za století a ten letošní je na dlouhou dobu poslední. Další příležitost budeme mít až 13. listopadu 2032. Dodejme, že podobně lze sledovat i přechody Venuše přes sluneční kotouč, avšak k tomuto úkazu dojde až v prosinci 2117, bohužel ne při pohledu z České republiky.
Opravdu nevšední pohled na přechod Merkuru přes Slunce, který se odehrál 9. května 2016, nabídla družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Tato automatická observatoř sleduje Slunce v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra. Za přispění speciálních algoritmů na zpracování obrazu Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno vytvořil unikátní videozáznam.
Pavel Karas stáhl z archivu NASA snímky pořízené ve třech kanálech (na vlnových délkách 17,1, 21,1 a 30,4 nanometru) a zpracoval je speciálními matematickými metodami pro zvýraznění i těch nejjemnějších detailů ve sluneční atmosféře. Není bez zajímavosti, že tyto algoritmy navrhl Miloslav Druckmüller, profesor Vysokého učení technického v Brně a světově uznávaný odborník na zpracování fotografií Slunce.
Výsledkem analýzy téměř 2100 snímků, které zabralo na výkonném počítači celý den a noc, je unikátní astro-klip. Barvy, kterými Slunce ve videu hýří, jsou pochopitelně umělé, dodané při zpracování, ale volba barevné palety nebyla náhodná. Pokud by citlivost lidského oka byla posunuta do ultrafialové oblasti, vnímali bychom naši hvězdu zhruba nějak takto. Samotný Merkur je na těchto záběrech jen nepatrný černý kotouček, což jen dokazuje, jak diametrální rozdíl je mezi velikostí Slunce a ostatních těles Sluneční soustavy.
Solar Dynamics Observatory od roku 2010 nepřetržitě monitoruje dění na Slunci. Hlavním cílem je porozumět jeho vlivům na naší planetu, vč. předpovědí zvýšené sluneční aktivity. Observatoř v reálném čase pořizuje obrovské množství záběrů v řadě vlnových délek, denně generuje okolo 1,5 terabytů dat. Datový tok je stejný, jako kdybychom každý den stahovali na čtyři sta filmů ve vysokém rozlišení.
