Podívejte se na Perseidy, nejvíc jich bude létat z 12. na 13. srpna
Pranostika říká: „Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.“ Odtud tedy alternativní název pro Perseidy – „Slzy svatého Vavřince“. Italský mučedník, na kterého vzpomínáme 10. srpna, byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem docela nepříjemným způsobem – upekli ho na roštu nad žhavým uhlím. Od té doby prý v srpnu padají z nebe jeho třpytivé slzy.
„Co když to skutečně funguje? Určitě si připravte nějaké to přání. Raději rovnou několik desítek. Pokud totiž bude pěkné počasí, zahlédnete řadu padajících hvězd. A ty, jak je moc dobře známo, jsou více než romantickými posly budoucnosti,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Zcela výjimečně přitom nezveme pozorovatele k nám na Kraví horu. Světelné znečištění totiž brání vychutnat si Perseidy v plné kráse. Mnohem lepší bude na jejich lov vyrazit někam pod tmavou oblohu, s dobrým výhledem zejména na jihovýchod, ideálně pak na celé nebe. Ve spacáku ulehněte na lehátko či karimatku, nebo si sedněte do křesla. Budete-li mít štěstí, můžete v noci z 12. na 13. srpna 2023 mezi půlnocí a ránem zahlédnout až několik desítek padajících hvězd. Měsíc rušit nebude a stačí se dívat jen tak – bez dalekohledu.“
Meteory samozřejmě s hvězdami nic společného nemají. Planeta Země na cestě kolem Slunce každý rok mezi 10. a 14. srpnem vletí do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska se strefí přímo do Země a při průletu její atmosférou se rychle ohřejí natolik, až se vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor.
V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že „padající hvězdy“ vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejích průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“.
Novodobý příběh Perseid začíná v roce 1862, kdy američtí astronomové Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle objevili kometu, která se pohybovala po stejné dráze jako proud Perseid. Romantické představy byly pryč. Perseidy jsou drobné prachové částice, které cestou kolem Slunce trousí právě tato kometa. Výpočty přitom naznačují, že vlasatice 15. září roku 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce to nějakou dobu vypadalo, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Nestane se tak. Pokud by k tomu ale došlo, byla by to fatální katastrofa. Jádro Swift-Tuttle má totiž průměr asi 25 kilometrů, takže energie dopadu by byla několikasetkrát větší než u tělesa, které zničilo dinosaury (a dvě třetiny dalších rostlin a živočichů).
Na Perseidy se můžete dívat odkudkoli
- Samozřejmě musí být v noci z 12. na 13. srpna pěkné počasí. Dívat se můžete i noc před a po tomto datu.
- Najděte si místo s dobrým výhledem směrem na východ a jih.
- Bílé světlo ruší, takže čím dál od pouličního osvětlení budete, tím lépe. Tlumené, červené světlo naopak neoslňuje.
- Hodně meteorů bude létat zejména mezi půlnocí a ránem.
- Za ideálních podmínek spatříte až deset meteorů za hodinu. Žádný dalekohled přitom nepotřebujete.
- Meteory vypadají jako svítící body, jež během pár sekund proletí částí oblohy. Každé přání je v takovém případě dobré.
- Lovu zdar a zážitky na náš facebook.com/hvezdarna.brno
Snímek Perseid od Petra Horálka vznikl poskládáním 43 patnáctisekundových panoramatických záběrů v srpnu 2020. Kromě světelných stop zanikajících částic komety Swift-Tuttle, které vylétají ze souhvězdí Persea (jejich zakřivené dráhy vznikly až po následném zpracování a zobrazení), je patrný i autor a také část přehrady Seč v Železných horách.
