Právě pro vás dokončujeme novou výstavu v podzemním sále Exploratoria. Jakmile bude hotová, bude sál opět zpřístupněn. Děkujeme za pochopení.
Oslavte zimní slunovrat – svátek světla
V sobotu 21. prosince nastane zimní slunovrat. Noci se začnou opět zkracovat a den odrazí útok tmy. A všichni návštěvníci Hvězdárny a planetária Brno si tentýž den odnesou symbolický kousek světla domů.
„Dny slunovratů byly považovány za výjimečné v mnoha starověkých kulturách,“ komentuje Jan Píšala, pracovník Hvězdárny a planetária Brno. „Zejména zimní slunovrat byl uctíván napříč lidskými dějinami jako okamžik zrození nového Slunce. Není náhodou, že na konec prosince vycházejí i naše Vánoce, jsou totiž založeny na mnohem starších pohanských slavnostech spojených právě se zrozením nového Slunce.“
Z astronomického pohledu je zimní slunovrat okamžikem, kdy Slunce na své každoroční dráze pozemskou oblohou dosáhne nejnižší deklinace a současně rektascenze 270 stupňů. K tomu dochází zpravidla 21. nebo 22. prosince. Výjimečně se tak ale může stát i 20. prosince (naposledy roku 1697) nebo 23. prosince (roku 1903).
Zimní slunovrat je však možné popsat i mnohem jednodušeji. V měsících, které zimnímu slunovratu předcházejí, se místo na obzoru, v němž ráno zahlédneme první paprsky vycházejícího Slunce, čím dál tím víc posouvá na jihovýchod a dny se zkracují. Právě v den zimního slunovratu však nastane zlom a pohyb Slunce se obrátí. Místo jeho východů se začne posunovat zpět, směrem k severovýchodu, a den se bude opět prodlužovat. Ten nejbližší zimní slunovrat se odehraje v sobotu 21. prosince 2013 v 18 hodin 11 minut našeho času.
„Hvězdárna a planetárium Brno se snaží být majákem poznání čnícím nad městem Brnem,“ dodává Jiří Dušek. „Proto jsme se rozhodli, že všichni návštěvníci, kteří dají přednost našemu digitáriu před vánočním shonem, od nás v sobotu 21. prosince odpoledne obdrží darem symbolické světlo. Připomene si tak odvahu našich předků, kteří poznávali svět a udělali jej pro nás tak zajímavým.“
Program v den zimního slunovratu
10.00 Kouzelný útes – Kalouka’hina (pohádkový příběh pro nejmenší v digitáriu)
13.30 Kouzelný útes – Kalouka’hina
15.00 Kouzelný útes – Kalouka’hina
15.00 komentovaná prohlídka expozice Příběh Sluneční soustavy
16.30 Kouzelný útes – Kalouka’hina
17.00 komentovaná prohlídka expozice Příběh Sluneční soustavy
18.00 Astronaut (pořad pro dospělé v digitáriu)
19.00 pozorování večerní oblohy (pouze za jasného počasí)
Rezervace a e-vstupenky na www.hvezdarna.cz/program
Na vlastní oči
Délka dne a noci se v průběhu jednoho kalendářního roku mění. Zatímco v zimě vstáváme zpravidla ještě za tmy (alespoň během pracovního týdne), v létě nás ráno probouzí sluneční svit. Oproti létu se v zimě také výrazně dříve stmívá a noci jsou delší a tmavší.
Pokud bychom sledovali a zaznamenávali pozice východů a západů Slunce v průběhu jednoho kalendářního roku, všimneme si, že na začátku roku vychází Slunce nad jihovýchodním obzorem a zapadá nad obzorem jihozápadním. V následujících týdnech by se dny postupně prodlužovaly, noci zkracovaly a pozice východů Slunce by se posunovaly směrem na východ, zatímco místa, ve kterých by Slunce zapadalo, by se posunovala směrem na západ.
20. nebo 21. března by Slunce vyšlo přímo na východě a zapadlo přímo na západě. V tomto období nastává tzv. jarní rovnodennost, neboť je délka dne přibližně rovna délce noci. Poté by se pozice slunečních východů posunovaly dále na severovýchod, zatímco pozice západů na severozápad. Dny by se stále prodlužovaly a noci naopak zkracovaly.
Změny dráhy Slunce zachycené pomocí tzv. solarografu v průběhu 6 měsíců.
Autor Pavel Gabzdyl
Koncem června se pravidelné posouvání pozic východů a západů Slunce směrem na sever zastaví. Stane se tak 20. nebo 21. června. Od tohoto okamžiku se pozice slunečních východů a západů začnou posunovat opět nazpátek. Proto se den, kdy k tomuto obratu dojde, nazývá letním slunovratem. Jelikož se až do letního slunovratu dny prodlužovaly, znamená to, že je den o letním slunovratu nejdelší v roce a Slunce kulminuje (vrcholí) v největší úhlové výšce nad jižním obzorem.
Za další tři měsíce, 22. nebo 23. září, se Slunce vůči vzdálenému horizontu dostane do stejné pozice, v níž se nacházelo v den jarní rovnodennosti. Opět vychází přímo na východě, zapadá na západě a den má stejnou délku jako noc. Jde tedy opět o rovnodennost, tentokrát podzimní.
Pozice slunečních východů i západů se budou stále posouvat čím dál tím víc na jih, dny se zkracují a noci prodlužují. Ovšem jen do chvíle zimního slunovratu. Ten připadá na 21. nebo 22. prosince a opět znamená, že se posun pozic slunečních východů a západů obrátí. V den zimního slunovratu je den v roce nejkratší, noc nejdelší a Slunce se plouží jen nízko nad obzorem.
Kde se dozvědět více?
Po pohybech Slunce po obloze, ale o vesmíru jako takovém, se toho více dozvíte v Internetovém kurzu základů astronomie na adrese www.hvezdarna.cz/astrokurz
