Právě pro vás dokončujeme novou výstavu v podzemním sále Exploratoria. Jakmile bude hotová, bude sál opět zpřístupněn. Děkujeme za pochopení.
Kostka
Metr krychlový oxidu vodného se v průběhu pár hodin zjeví na jednom z rušných míst města Brna. Proč? Co ukrývá? Jaký vzkaz posílá místním pozemšťanům?
U nás na Hvězdárně a planetáriu Brno prožíváme vskutku vesmírný týden. Je za námi noc vědců, předvedli jsme veřejnosti dvě nová představení – Život stromů a Příští zastávka: vesmír, už za chvíli dorazí do Brna čtveřice kosmonautů. Abychom nenechali někoho na pochybách, že skutečně milujeme vesmír, dostali Brňáci jedinečnou šanci – zdarma získat 5 originálních meteoritů, 10 vltavínů a 20 volných vstupenek na Hvězdárnu a planetárium Brno. Jen je nezbytné nalézt onu tajemnou kostku a cenný úlovek z ní vydolovat. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno
Originální meteority
Dne 12. února 1947 o půl jedenácté místního času byl nad pohořím Sichote Alin – na ruském Dálném východě, pozorován extrémně jasný meteor, který na několik vteřin přezářil Slunce. Rázová vlna byla citelná ve vzdálenosti mnoha stovek kilometrů, tu a tam dokonce rozbila okenní tabulky. Není divu, že událost Sověti považovali za útok Američanů s tehdy čerstvě zkonstruovanou atomovou bombou. Podle odhadů mělo původní kosmické těleso hmotnost až tři sta tun.
Před srážkou se Zemí se přitom pohybovalo po výstředné dráze, která jej zanášela pět set milionů kilometrů daleko od Slunce, do oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Trosky tělesa nakonec zasypaly lesní prales o ploše několika kilometrů čtverečních, mnohé z nich dopadly s takovou razancí, že vytvořily mělké krátery, zpřerážely okolní stromy či se zavrtaly do hloubky až deseti metrů. V naší kostce je zamrazeno přesně pět meteoritů, které v roce 1947 dopadly na Dálném východě. Kdo je uloví?
Pravé vltavíny
Vltavíny dostaly jméno podle řeky Vltavy, protože podél jejího toku byla poprvé tato zelená sklíčka nalezena. Nacházejí se však i na jižní Moravě. Vltavíny se do naší kostky náramně hodí, protože jsou to pozůstatky pádu obřího meteoritu, který se před asi 15 miliony lety zřítil na území dnešního jižního Německa. Právě tam dopadl gigantický meteorit o průměru asi tisíc metrů. V okamžiku, kdy se toto těleso, pohybující se rychlostí asi 25 kilometrů za sekundu střetlo se zemským povrchem, došlo k obrovské explozi, v jehož epicentru vzrostla teplota na pekelných pět tisíc stupňů Celsia a tlak na 3 GPa. Rozžhavená hornina z podložního materiálu byla doslova vystřelena do velkých vzdáleností od místa srážky a „poprskala“ území dnešních Čech, Moravy a v menší míře i Polska a Rakouska. Na místě dopadu obřího meteoritu se dnes nachází kráter Ries o průměru 24 kilometrů, jenž má i svého menšího bratříčka o průměru tři a půl kilometru (Steinhemský kruh). V naší kostce je zamrazeno deset vltavínů. Kdo je uloví?
Volné vstupenek
Hvězdárna a planetárium Brno má za sebou premiéry – představení pro malé děti Život stromů a pro starší i dospělé Příští zastávka: vesmír. V odtávající kostce je schováno několik poukázek na jakékoli představení, navíc její majitelé v pokladně Hvězdárny a planetária Brno obdrží knížku o dějinách tohoto astronomického centra na Kraví hoře. V naší kostce je zamrazena řada volných vstupenek. Kdo je uloví?
Metr krychlový oxidu vodného má podle teoretických výpočtů za teploty 20 stupňů Celsia roztávat 23 hodin 47 minut a 13 sekund. Jestli tomu nevěříte, přijďte se přesvědčit na vlastní oči. Navíc máte šanci získat 5 meteoritů, 10 vltavínů nebo 20 volných vstupenek.
