Festival planet Brno 2024
Astrosféra je tady! „Zrcadlo“ celé hvězdné oblohy pozorovatelné z planety Země je novým modelem, který ozdobí šestý ročník Festivalu planet Brno. Je originálem, který nemá na světě jakékoli obdoby. Prohlédnout si jej můžete pouze jeden týden v červenci a jeden týden v srpnu, pouze na Kraví hoře a pouze v Brně.
Od pondělí 8. července do neděle 14. července, resp. od pondělí 5. srpna do neděle 11. srpna 2024 budou k vidění i další obří modely z minulých roků, doplněné o volně přístupné výstavy, letní kino s vesmírnou duší a pravidelné přednášky. Také digitárium nabídne speciální pořady v brzkých odpoledních i pozdních večerních hodinách. Vše podstatné k Festivalu planet Brno hledejte na www.festivalplanetbrno.cz
„Také v roce 2024 máme několik novinek,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, kde je velitelem stroje na zázraky. „Kromě nového modelu představíme druhou verzi Terralóny. Tradiční přednášky u nového modelu doplní komentované experimenty z fyziky nebo chemie. Samozřejmostí jsou nové filmy ve vesmírném kině. A zkusíme i crowdfundigovou kampaň s dobrovolným vstupným – na pokrytí nákladů na úklid a zvelebení parku. Ostatně, po minulém roce je Kraví hora pestřejší o sedm dnes již zakořeněných stromů. Ti, kteří si koupí více než symbolické vstupenky, od nás navíc dostanou mapu hvězdné oblohy, kterou jsme spoluvydali s časopisem National Geographic Česko.“
„Po pěti letech to zní možná až neuvěřitelně. Zatímco na premiéru prvního modelu Měsíce, Lunalón, se 19. července 2019 na Kraví horu přišly podívat stovky lidí, aktuálně jich na Festival planet míří kolem šedesáti tisíc. Hvězdárně se spolu s uměleckým uskupením VISUALOVE totiž podařilo vytvořit naprosto unikátní akci, která každoročně okouzluje nejen Brňany, ale stále víc láká také návštěvníky z celého Česka i ze zahraničí. I proto je na místě, že projekt město Brno finančně podporuje,“ říká primátorka města Brna Markéta Vaňková a dodává: „Velký zájem o Festival planet samozřejmě lokalitu zatěžuje. Jsem proto ráda, že pořadatelé věnují maximální pozornost úklidu, péči o zeleň i dopravní situaci, a to ve spolupráci s městskou částí Brno-střed, dopravním podnikem a městskou policií.“
Vesmír je všechno. Hvězdy, mlhoviny, temná hmota, temná energie, Slunce, planeta Země, my lidé a samozřejmě i Astrosféra. Podobu všeho pak nastavil velký třesk, kdy se rozběhl čas, vznikl prostor i hmota, a také přírodní zákony popisující chod toho všeho.
„Astrosféra, která je signaturním modelem letošního Festivalu planet Brno, zobrazuje celý lidskýma očima viditelný (a také trochu neviditelný) vesmír,“ dodává Jiří Dušek. „Podkladem opět byla pozorování reálného vesmíru posbíraná špičkovými astronomickými observatořemi. A opět se jedná o vizualizaci, která nemá ve světě obdoby. Takový otisk vesmíru si skutečně prohlédnete jenom u nás v Brně. Tady jsme ho vymysleli, tady jsme ho vyrobili a tady ho předvedeme.“
Základem pro potisk Astrosféry byla databáze 1,3 miliardy hvězd, jejichž polohu a jasnost proměřila evropská sonda GAIA. Ta v letech 2014 až 2016 dostala za úkol sestavit první třírozměrnou mapu okolí našeho Slunce a od té doby svá měření mnohonásobně zdokonalila a zpřesnila. Díky ní víme, jak se pohybují hvězdy do vzdálenosti několika desítek tisíc světelných let. Tedy všechny, které můžeme na nebi pozorovat bez dalekohledu. Dodejme přitom, že v celé naší Galaxii je stálic stokrát více.
„Aby byl pohled na hvězdné nebe přehlednější, nejjasnější stálice, včetně jejich barevných odstínů, jsme vykreslili pomocí modelu SkyExplorer v3, který je digitálním srdcem brněnského planetária. Nádech dramatičnosti přidávají oblaka horkého vodíku (ta až na výjimky nejsou lidským zrakem pozorovatelná), která září v tzv. čáře H-alfa v červené části viditelného spektra. Vyskytují se v místech, kde se nachází mladé, obří svítivé hvězdy. Podkladem pro tuto vrstvu byly přehlídka MDW Sky Survey a snímky rakouského astrofotografa Geralda Rhemanna,“ dodává Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno a hlavní autor textury Astrosféry.
Astrosféra ukazuje podobu celé hvězdné oblohy, včetně té v okolí jižního nebeského pólu, kam z České republiky nedohlédneme. Observatoř GAIA na našem modelu krásně vykreslila především Mléčnou dráhu a tzv. Velké a Malé Magellanovo mračno, tedy dvojici menších satelitních galaxií. Patrná jsou oblaka mezihvězdného plynu a prachu, která vytváří temné skvrny právě na pozadí Mléčné dráhy. Jedná se o relativně blízké útvary o velikosti mnoha stovek až tisíců světelných let, bránící nám ve výhledu do vzdálenějšího vesmíru.
„Návrh a výroba nového modelu byla opět odlišná od všech předchozích. Čerpali jsme zkušenosti, které jsme získali hlavně při tvorbě Terralóny a Temnalóny. Model je specifický a náročný na výrobu kvůli tmavým barvám, které pokrývají většinu plochy nafukovacího objektu. Je důležité, aby výsledný tisk textury byl hezký jak při pohledu ve dne, tak v noci. Opět jsme ladili a testovali teplotu chromatičnosti použitých světel, které v nočních hodinách prosvětlují texturu,“ komentuje Michal Okleštěk ze studia VISUALOVE.
