31. srpna 1948
Počátek stavby první části metropolitní hvězdárny na Kraví hoře

16. října 1954
Oficiální otevření hvězdárny (jedna kopule, dvě místnosti)

1955
Malá hvězdárna příliš prostoru nenabízela, proto se řada pozorování odehrávala v parku.

1957
Obrovský zájem o hvězdárnu vzbudily první umělé družice. Sputnik byl sledován už 10. října 1957.

duben 1958
Zahájena stavba budovy s planetáriem a pozorovatelnou pod odsuvnou střechou.

30. srpna 1959
Planetárium ZKP-1 pod kopulí o průměru 8 metrů. Další rok dorazilo 67 tisíc návštěvníků.

1960
Na hvězdárnu dochází malý Vladimír Remek, který se v roce 1978 stane kosmonautem.

7. února 1974
První přednáška Jiřího Grygara Žeň objevů, která se bude opakovat dalších 46 roků.

jaro 1984
Poklepání na základní kámen planetária s kopulí o průměru 20 metrů.

4. října 1991
Ministr kultury Milan Uhde za zpěvu Magdaleny Kožené otvírají velké planetárium.

7. dubna 2000
Z Kraví hory se pozoruje výjimečně jasná polární záře, Měsíc, Jupiter, Mars a Saturn.

7. října 2009
Čtrnáct kosmonautů a jedna kosmonautka poklepávají na základy nové budovy.

29. října 2013
Sál velkého planetária je kompletně digitalizován, od roku 2018 v 3D variantě.

19. července 2019
Vystavením Lunalónu začíná série přívalových akcí pořádaných v parku na Kraví hoře.

léto 2024
Hvězdárna a planetárium Brno se stává kontaktním místem pro mimozemské návštěvy.