100 roků České astronomické společnosti, 20. sjezd v Brně
O víkendu 1. a 2. dubna 2017 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční 20. sjezd České astronomické společnosti. Kromě formálního sjezdového programu jako je především projednání zprávy o činnosti a volba nového Výkonného výboru bude tentokrát sjezd ve znamení jubilejního, stého roku od založení České astronomické společnosti. Spolu s hostitelskou Hvězdárnou a planetáriem Brno je připraven temný ohňostroj a slavnostní prvorepublikový ohňostroj či společenský večer ve stylu první republiky. Volbu čestných členů České astronomické společnosti přijedou podpořit také Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, protože na čestné členství byl navržen také Jára Cimrman.
Z historie České astronomické společnosti
V 19. století rychle narůstal zájem o přírodní vědy, včetně astronomie, a také zájem o šíření vědeckých poznatků veřejnosti v českém jazyce. Zmiňme se alespoň o několika klíčových osobnostech, které se tehdy zasloužily o popularizaci astronomie, a které později stály u vzniku České astronomické společnosti (zkr. ČAS):
Prof. František Nušl, původně gymnasiální profesor v Hradci Králové, později profesor na Karlově univerzitě a ČVUT, konstruktér několika unikátních astronomických přístrojů (cirkumzenitál), přítel továrníka J. J. Friče. Spolu s ním založil v roce 1898 hvězdárnu v Ondřejově. Stál u zrodu ČAS a později se stal jejím třetím předsedou (první dva byli dle přání zakladatelů astronomové amatéři), a tuto funkci zastával neuvěřitelných 26 let (1922 – 1948). Paralelně s tím byl v letech 1928 – 1935 viceprezidentem Mezinárodní astronomické unie IAU, která vznikla až dva roky po ČAS (1919).
Baron Artur Kraus, student slavného francouzského astronoma a popularizátora Camilla Flammariona, zakladatel první lidové hvězdárny v českých zemích v Pardubicích v r. 1912. Stál u zrodu ČAS, kterému napomohl díky kontaktům své rodiny s vysokými C. a K. úředníky, i když se později s ČAS rozešel.
Ing. Jaroslav Štych, Josef Klepešta, Ing. Viktor Polák, Karel Novák, Karel Anděl a další patřili mezi nadšence, kteří založili nejprve přípravný výbor pro založení ČAS a následně vypracovali stanovy nové společnosti. V říjnu 1917, tedy ještě v průběhu 1. světové války, se jim podařilo neuvěřitelné – dosáhli schválení stanov C. a K. úřady.
Společnost pak byla ustavena na schůzi v posluchárně prof. Nušla 8. prosince 1917. Od samého počátku byla koncipována jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširší veřejnosti, kde profesionální astronomové seznamovali veřejnost s nejnovějšími vědeckými poznatky. Za hlavní nejbližší cíl si pak nová společnost dala vybudování lidové hvězdárny v Praze. To se ovšem uskutečnilo až za nové Československé republiky v roce 1928 na Petříně.
V dalších letech ČAS v podstatě dodržovala původní koncepci otců zakladatelů, i když prošla mnoha peripetiemi, zejména v letech německé okupace a za komunistické totality. Zcela paradoxně nejvyšší počet členů byl registrován za 2. světové války, v době uzavření českých vysokých škol. Tehdy se počet členů vyšplhal ke třem tisícům díky tomu, že společnost do jisté míry suplovala vysokoškolské studium.
Jak dnes ČAS funguje
V současnosti má ČAS necelých 600 členů a dělí se dále do složek podle dvou hledisek:
- regionálně do 8 poboček, které vykonávají převážně popularizační činnost v rámci daného území
- podle odborného zaměření do 9 sekcí a 2 odborných skupin, které vykonávají odbornou činnost dle zájmu svých členů.
ČAS je jednou z 26 národních společností tvořících Evropskou astronomickou společnost od jejího založení v roce 1990. Je v Evropě svým způsobem výjimečná v tom, že sdružuje astronomy profesionály i amatéry, přičemž amatérů je převážná většina (odhadem 90%).
20. sjezd České astronomické společnosti
Sjezd není přístupný veřejnosti, pouze členům Společnosti, zvaným hostům a novinářům.
Čestný předseda Dr. Jiří Grygar o sjezdu říká: „Kdyby se brněnského sjezdu Společnosti mohli zúčastnit otcové zakladatelé a mnozí jejich pokračovatelé z minulého století, troufám si odhadnout, že by současnému vedení Společnosti vyslovili absolutorium, možná i s hvězdičkou.“
Ředitel Hvězdárny a planetária Brno Dr. Jiří Dušek vážně i trochu aprílově dodává: „Je pro nás vyznamenáním, že se výroční sjezd České astronomické společnosti koná právě v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Obzvlášť, když nejčerstvější nálezy našeho archeoastronomického oddělení naznačují, že naše základy stojí na hliněných nohou samotného Járy Cimrmana. K podobné koncentraci amatérských a profesionálních astronomů u nás dochází jednou za desetiletí. A my jsme velmi rádi, že se tomu tak stane už za pár dní. Brno prostě žije vědou! A také nadsázkou a humorem. To považuji za skvělou kombinaci.“
Předběžný program sjezdu
Jubilejní 20. sjezd v jubilejním 100. roce ČAS se bude konat na Apríla, tedy 1. dubna. Jistě by tato zapamatovatelná čísla potěšila Járu Cimrmana. Nejhezčí na tom je, že ho opravdu potěší. Části programu sjezdu se totiž zúčastní osobně Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka. Důvod? Výkonný výbor ČAS bude navrhovat Járu Cimrmana za čestného člena ČAS. Jistě se mnozí ptáte, zda činnost našeho velikána byla i na poli astronomie natolik významná, aby si čestné členství zasloužil? Ano, byla! A kdo o tom snad pochybuje, tomu bude určen speciální seminář o díle Járy Cimrmana na poli astronomie a příbuzných věd, na kterém vystoupí kromě Zdeňka Svěráka a Miloně Čepelky také Jiří Grygar, Jan Píšala a Petr Sobotka. Hvězdárna a planetárium Brno připravuje odhalení stopy Járy Cimrmana a společenský večer ve stylu první republiky, kde se budou podávat oblíbené Cimrmanovy delikatesy. Po setmění přijdou na řadu nevídané ohňostroje. Celý tento blok proběhne v sobotu 1. dubna od 16 do 21 hodin a novináři jsou zváni.
V rámci 20. sjezdu České astronomické společnosti pořádá Wikimedia ČR Astronomický editaton. Jde o maraton v editování článků na Wikipedii s tematikou astronomie, které budou wikipedisté společně vylepšovat a rozšiřovat přímo na Hvězdárně a planetáriu Brno, která sjezd České astronomické společnosti hostí.
Čestný předseda České astronomické společnosti o jubilejním sjezdu v jubilejním roce
Nadcházející sjezd České astronomické společnosti se koná shodou okolností v době, kdy si připomínáme 100. výročí jejího založení 8. prosince 1917. Nelze neobdivovat úsilí tehdejších českých astronomů i příznivců této vědy prosadit v tak těžké době vznik Společnosti, která si vytkla za cíl podporovat rozvoj královské vědy astronomie a šířit její poznatky v české veřejnosti.
To se za těch sto let znamenitě podařilo. Pobočky Společnosti vznikaly po celém území tehdejší republiky včetně Slovenska a dokonce Podkarpatské Rusi. V Praze byla v r. 1928 postavena Štefánikova hvězdárna, která mj. sehrála významnou roli během II. světové války, kdy suplovala vysokoškolskou výuku, takže hned po válce nastoupila do vědy silná generace českých a slovenských astronomů. Po celém Československu se podařilo postavit mnoho desítek hvězdáren, které sloužily jak popularizaci, tak i výuce a odborné práci v astronomii.
Díky obětavým osobnostem jako byli zejména dlouholetí předsedové František Nušl a Bohumil Šternberk se na světovém astronomickém nebi objevily české a slovenské hvězdy Antonín Bečvář, Zdeněk Ceplecha, Zdeněk Kopal, Ľubor Kresák, František Link, Luboš Perek, Miroslav Plavec, Zdeněk Švestka a mnozí další. Díky tomuto zázemí se česká astronomie dočkala v posledním čtvrtstoletí velkého rozkvětu jak v počtu, tak i kvalitě vědců a popularizátorů v planetáriích a na hvězdárnách po celé vlasti.
Naši astronomové se uplatnili ve vysokých funkcích Mezinárodní astronomické unie, podstatně přispěli ke vzniku Evropské astronomické společnosti a zasloužili se o vstup Česka do nejvýznamnější světové observatoře ESO v Chile, jakož i do Evropské kosmické agentury. Čeští astronomové se s úspěchem zapojili také do činnosti mezinárodní observatoře Pierra Augera v Argentině a do dalších mezinárodních projektů na severní polokouli a dokonce i v Austrálii.
Kdyby se brněnského sjezdu Společnosti mohli zúčastnit otcové zakladatelé a mnozí jejich pokračovatelé z minulého století, troufám si odhadnout, že by současnému vedení Společnosti vyslovili absolutorium, možná i s hvězdičkou.
Jiří Grygar
