Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž, Pilařova 1, 767 01 Kroměříž

V Kroměříži na bývalé piaristické koleji (dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského) jsou malované barokní sluneční hodiny, které ukazují délku dne a čas východu Slunce. Vytvořeny byly v roce 1718. Obsahují latinský nápis "Z Marie se rodí tento řád", s nesprávně uvedeným chronogramem MDCCXIII=1713.

geografická poloha 17° 23′ 26″ | 49° 17′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní hrad Křivoklát, Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
http://www.krivoklat.cz/

Na nádvoří hradu Křivoklát jsou sluneční hodiny vytvořené Antonínem Engelbrechtem v roce 1808, jejichž součástí je latinský nápis "Počítám jen jasné hodiny". Národní kulturní památka hrad Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů, jehož počátky sahají až do 12. století. Velkolepá stavba vznikla za panování Přemysla Otakara II., výrazně přestavěna byla Václavem IV. a Vladislavem Jagellonským, několikrát vyhořela a nakonec byla zachráněna rodinou Fürstenberků počátkem 20. století.

geografická poloha 13° 52′ 23″ | 50° 2′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kunžak

Nedaleko Kunžaku u Jindřichova Hradce (656 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 15° 12′ 0″ | 49° 6′ 0″ | 656 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Havlíčkova 151, 378 62 Kunžak
tel. 384 399 079 | http://www.astrosvet.cz

V roce 1975 vybudoval Ladislav Schmied malou pozorovatelnu s odsuvnou střechou, v níž je umístěn na jednoduché paralaktické montáži refraktor 74/940 s reflektorem typu newton 170/1350. Slouží především pro soustavné vizuální pozorování sluneční fotosféry zakreslované projekcí, vykonávaných zřizovatelem od roku 1947 (rozsahem se jedná o výjimečnou pozorovací řadu nejen na české poměry). Majitel umožňuje návštěvu pozorovatelny po předběžném projednání termínu v denní době (pozorování Slunce, seznámení s metodikou pozorování a sluneční aktivitou). Pro noční pozorování není hvězdárna přístupná.

geografická poloha 15° 11′ 30″ | 49° 7′ 14″ | 575 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí 30/1, 697 01 Kyjov
tel. 518 697 411

Na radnici v Kyjově je zazděn "loket", dnes již nepoužívaná jednotka délky (75 cm).

geografická poloha 17° 7′ 20″ | 49° 0′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kylešovice u Opavy

Při těžbě cihlářské hlíny na severním svahu Kylešovického kopce byly 3. července 1925 objeveny čtyři železné meteority o celkové hmotnosti 14 kg. Později k nim přibyli další tři exempláře, takže celková hmotnost nálezu přesáhla 21 kg. Zdá se nepochybné, že se žádný z objevených meteoritů nenacházel na místě původního pádu. Všechny byly nejspíš přineseny na místo pravěkého sídliště ve starší době kamenné. Jeho obyvatelům mohly být nápadné rezavým zabarvením i hmotností a s největší pravděpodobností dlouhou dobu sloužily jako obklady ohniště. Největší exemplář (10,6 kg) je nyní uložen ve Slezském muzeu v Opavě, další v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 54′ 0″ | 49° 58′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
ulice Jana Marka Marků, 563 01 Lanškroun

V místě rodného domu Jana Marka Marci (1595-1667), významného fyzika, přírodovědce i lékaře, najdete pamětní desku. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí (s pomníkem). Všestranný přírodovědec se mj. zabýval rázy pružných těles a lomem světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Pamětní desku má odhalenu i v Praze v Melantrichově ulici (viz samostatný odkaz). Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Marci (na odvrácené straně) má průměr 25 km a nachází se v blízkosti dvou větších kráterů Jackson a Fitzgerald.

geografická poloha 16° 36′ 43″ | 49° 54′ 44″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
radnice

Na rohu radnice na náměstí se nacházejí sluneční hodiny, které pravděpodobně vznikly v roce 1581.

geografická poloha 16° 36′ 40″ | 49° 54′ 45″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní Nová Ves 68, 507 81 Lázně Bělohrad

Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka), pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.

geografická poloha 15° 34′ 57″ | 50° 26′ 40″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
533 41 Lázně Bohdaneč
http://www.lazne.bohdanec.cz/

V lázeňském parku poblíž Masarykova náměstí Lázní Bohdaneč jsou umístěny analematické sluneční hodiny, u kterých je sám člověk ukazatelem. Vytvořeny byly v roce 2006, jsou součástí naučné stezky Gočárův okruh (ta začíná u radnice).

geografická poloha 15° 40′ 52″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
664 31 Lelekovice

Na severním okraji Brna, v Lelekovicích, provozuje soukromou pozorovatelnu Kamil Hornoch. Jeho největším přístrojem je zrcadlový dalekohled typu newton 350/1658 vybavený speciální CCD kamerou. Do pozorovacího programu patří pozorování komet (fotometrie a astrometrie), meteorů (teleskopicky i bez dalekohledu) a proměnných hvězd všech typů. Od roku 2002 se zabývá i hledáním nov v galaxiích M 31 a M 81. Kamil Hornoch patří mezi nejlepší amatérské pozorovatele na světě, za své výsledky obdržel řadu prestižních mezinárodních cen. Tato soukromá pozorovatelna není veřejnosti přístupná.

geografická poloha 16° 34′ 57″ | 49° 17′ 33″ | 345 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
257 06 Louňovice pod Blaníkem

Románská rotunda sv. Václava v Libouni z konce 12. století je astronomicky orientována východem Slunce o letním slunovratu vůči vrcholu Velkého Blaníku.

geografická poloha 14° 49′ 13″ | 49° 38′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Palackého ul., 751 31 Lipník nad Bečvou

Na historické zvonici Lipníku nad Bečvou jsou jednoduché sluneční hodiny z roku 1609. Zvonice také ukrývá jeden z největších zvonů na Moravě - jmenuje se Michal a váží 5000 kg. Zvon s reliéfem archanděla Michaela, znakem města a jeho vrchnosti Jiřího st. Bruntálského z Vrbna ulil Zachariáš Milner (1604, Olomouc).

geografická poloha 17° 35′ 11″ | 49° 31′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Valech, 412 01 Litoměřice

V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", nazývaný též "Jezuitská hvězdárna". Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo.

geografická poloha 14° 7′ 48″ | 50° 32′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice
tel. 416 731 339

Na "staré" renesanční radnici (dnes muzeum)v Litoměřicích z poloviny 16. století je upevněn železný loket (59,5 cm) - středověká délková míra.

geografická poloha 14° 7′ 59″ | 50° 32′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Oblastní muzeum v Litoměřicích, Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice

Na budově bývalé renesanční radnice na Mírovém náměstí (dnes muzeum) jsou zrestaurované sluneční hodiny od Jana Engelbrechta (poč. 19. století). Další zajímavé sluneční hodiny z konce 18. století najdete na nádvoří bývalého kláštera (dnes dívčí internát). Ukazují čas, datum i hodiny od východu a západu Slunce, doplněny jsou latinskými nápisy "Hora incerta" ("Hodina nejistá"), "Certa Mors" ("Smrt jistá"), horní nápis snad "Vigilate ergo" ("Proto bděte").

geografická poloha 14° 8′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Smetanovo náměstí, 570 01 Litomyšl

Na věži staré radnice na Smetanově náměstí (původně z roku 1418) je k vidění litomyšlský loket měřící 59,5 cm, jenž sloužil trhovcům při odměřování látek, tabulka výšky vody při povodni roku 1781 a secesní orloj z roku 1907 (sestrojil Karel Adamec, malba Antonín Růžička). Ten je vybaven 24hodinovým ukazatelem času, ekliptikou s dvanácti znameními zvěrokruhu a pohyblivými symboly Slunce a Měsíce. Součástí orloje byla výtvarná kompozice čtyř žen, zobrazujících čtvero ročních období, stejně jako latinský nápis (chronogram) „virtus oMni loco nasCitur, oMnes InvItat serVos reges“, v překladu „Ctnost se rodí na každém místě, všechny vybízí, otroky i krále.“

geografická poloha 16° 18′ 39″ | 49° 52′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní zámek Litomyšl, 570 01 Litomyšl
http://www.litomysl.cz/zamek/

Na renesančním zámku v Litomyšli jsou na sgrafitových zdech dvoje krásné a gnómonicky bohaté sluneční hodiny z roku 1737 (renovované 1982). Ty na jihovýchodní stěně zdobí latinský nápis "Jedině odsud, od nebes, pochází všechna vaše vznešenost." Zajímavé je, že tento latinský text představuje tzv. chronogram - jinou barvou a velikostí zapsaná písmena udávají letopočet MDCCXXVVVII=1737. V horní stuze na jihozápadní stěně je také stupnice času měřeného do západu Slunce.

geografická poloha 16° 18′ 47″ | 49° 52′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Komenského náměstí 1044, 570 01 Litomyšl

Na ulici Havlíčková (Komenského náměstí 1044), v místech již neexistujícího rodného domku, stojí originální památník Zdeňka Kopala, jednoho z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Symbolizuje Kopalovo ústřední téma – dvě nekulové kapkovité hvězdy na karbonové tyči, které obíhají kolem společného těžiště těsné dvojhvězdy. Plastika je světovým unikátem nejen pro svůj obsah, ale také díky materiálu a technologii. Kapkovité hvězdy jsou navinuty z uhlíkového vlákna, v zemi je zasazen displej s pohyblivým textem vyznačující půdorys rodného domu. Zdeněk Kopal (1914-1993) významně přispěl k pochopení přenosu hmoty mezi těsnými dvojhvězdami, nepopíratelné zásluhy má i v oblasti numerické matematiky a při fotografickém průzkumu Měsíce pro program Apollo.

geografická poloha 16° 18′ 28″ | 49° 52′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
hrad Loket, Zámecká 67, 357 33 Loket
http://www.loket.cz/

Nejstarší známý český meteorit byl zřejmě náhodně vyorán již v 15. století. Původně měl podobu "koňské hlavy" o průměru až 50 cm a váze více než 110 kg. Uložen byl na hradě Loket, resp. ve sklepení zdejší radnice, a vázala se k němu řada pověstí. Například o zakletém purkrabím Botho z Eulenburgu, jenž loketské poddané sužoval těžkými robotami.

Po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století byl železný meteorit postupně rozřezáván, jeho vzorky se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg.

geografická poloha 12° 45′ 16″ | 50° 11′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.