Broumov
Za rozbřesku 14. června 1847 se v okolí Broumova zřítily nejméně dva železné meteority, jeden ze svědků se domníval, že do louky u Hejtmánkovic udeřil blesk. Právě v tom místě však nalezl asi jeden metr dlouhou trhlinu, z níž vyčníval černý kámen o hmotnosti 24 kg. Druhý meteorit (17 kg) prorazil šindelovou střechu domku v cihelně mezi Broumovem a Křinicemi. Meteorit prolétl stropem a roztříštil pelest postele, na které spaly tři děti. Nakonec se jej podařilo nalézt až ve sklepě. Po zaplacení odměny se oba vzorky staly součástí majetku benediktinského kláštera v Broumově. Hejtmánkovický exemplář byl později rozřezán a je součástí mnoha světových muzeí. Meteorit z křinické cihelny je prakticky nepoškozen uchován v Národním muzeu v Praze. Na jeho povrchu jsou dodnes patrné části stébel ze šindelové střechy.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
16° 18′ 0″ | 50° 36′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Křinice 163, 550 01 Broumov
tel. 721411594 | cestmir.cerny@tiscali.cz
tel. 721411594 | cestmir.cerny@tiscali.cz
Soukromá pozorovatelna Čestmíra Černého má rozměry 2x2 m s odklápěcí střechou s dalekohledem typu maksutov-cassegrain 200/2000 s několika teleobjektivy. Otevírací doba není dána, záleží na počasí a zájmu návštěvníků (po telefonické nebo osobní dohodě). Název hvězdárničky je odvozen od vyhlášené horské chaty "Hvězda" na vršku Broumovských stěn, pod kterými se Křinice nacházejí.
geografická poloha
16° 18′ 1″ | 50° 34′ 27″ | 409 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Opavská 41
tel. 720 283 985 | gallib@tiscali.cz
tel. 720 283 985 | gallib@tiscali.cz
Otevřena od roku 2013. Ve vybavení je SC305/3050, MC90/1250, chromosférický dalekohled 90/1250, Navigator 1, StellaCam3. Přes den je možné pozorovat detaily na Slunci a sluneční erupce. Návštěva po předchozí domluvě.
geografická poloha
17° 28′ 39″ | 49° 59′ 37″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
zámek Buchlovice, 687 08 Buchlovice
http://www.zamek-buchlovice.cz/
http://www.zamek-buchlovice.cz/
Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších pamatek tzv. historické zeleně.
geografická poloha
17° 20′ 12″ | 49° 5′ 2″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V nově vybudovaném areálu gymnázia se našlo místo i pro menší školní hvězdárnu s dalekohledem o průměru objektivu 30 cm, která je za výjimečných úkazů přístupná i veřejnosti.
Od října 2012 je zde v provozu školní planetárium (repasovaný přístroj Goto Venus), které bylo vybudováno v rámci projektu Zřízení Česko-německého jazykového a komunikačního centra na gymnáziích Oelsnitz a Cheb. Multimediální audiovizuální (Hvězdný) sál umožňuje nejmodernější druhy projekce, včetně nejnázornějších animací pomocí projektoru malého planetária.
Od října 2012 je zde v provozu školní planetárium (repasovaný přístroj Goto Venus), které bylo vybudováno v rámci projektu Zřízení Česko-německého jazykového a komunikačního centra na gymnáziích Oelsnitz a Cheb. Multimediální audiovizuální (Hvězdný) sál umožňuje nejmodernější druhy projekce, včetně nejnázornějších animací pomocí projektoru malého planetária.
geografická poloha
12° 21′ 43″ | 50° 4′ 35″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Oblastní muzeum Chomutov, Palackého ul. 86, 430 01 Chomutov
tel. 732 579 045 | http://www.astro21.cz | radek.zozulak@seznam.cz
tel. 732 579 045 | http://www.astro21.cz | radek.zozulak@seznam.cz
Astronomická společnost Chomutov byla oficiálně přijata jako pobočka České astronomické společnosti (ČAS) 20.2.2020 v Oblastním muzeu Chomutov, kde také formálně sídlí. Zde také společnost realizuje veřejné přednášky a prezentace. Cílem společnosti je propagace české astronomie a rozvoj zájmu o astronomii, kosmonautiku, vesmír, přírodní vědy a techniku, a to především v Chomutově a blízkém okolí.
Založení společnosti předcházela mnoholetá činnost s mládeží při vedení kroužku astronomie. U příležitosti zajímavých astronomických úkazů kroužek připravoval pozorování i pro nejširší veřejnost. V posledních letech se však přípravy akcí pro veřejnost ujala Astronomická společnost Chomutov, která má své sídlo v Oblastním muzeu Chomutov. Veřejná pozorování pod noční oblohou probíhají na louce u bývalého kina Oko v Chomutově (naproti kostelu Sv.Barbory).
Ve středu 18. prosince 2019 v 9:54 hod. SEČ se do vesmíru vydala evropská sonda Cheops. Na její palubě jsou dvě titanové desky se zmenšenými vylosovanými obrázky dětí zapojených do mezinárodní soutěže. Mezi nimi je i 10 obrázků dětí, které se spolu s kroužkem astronomie zúčastnily této soutěže. Díky těmto dětem (dnes studentům) Chomutov zamířil ke hvězdám…
Založení společnosti předcházela mnoholetá činnost s mládeží při vedení kroužku astronomie. U příležitosti zajímavých astronomických úkazů kroužek připravoval pozorování i pro nejširší veřejnost. V posledních letech se však přípravy akcí pro veřejnost ujala Astronomická společnost Chomutov, která má své sídlo v Oblastním muzeu Chomutov. Veřejná pozorování pod noční oblohou probíhají na louce u bývalého kina Oko v Chomutově (naproti kostelu Sv.Barbory).
Ve středu 18. prosince 2019 v 9:54 hod. SEČ se do vesmíru vydala evropská sonda Cheops. Na její palubě jsou dvě titanové desky se zmenšenými vylosovanými obrázky dětí zapojených do mezinárodní soutěže. Mezi nimi je i 10 obrázků dětí, které se spolu s kroužkem astronomie zúčastnily této soutěže. Díky těmto dětem (dnes studentům) Chomutov zamířil ke hvězdám…
geografická poloha
13° 25′ 2″ | 50° 27′ 35″ | 332 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
273 24 Velvary
http://www.chrzin.cz/
http://www.chrzin.cz/
Na hřbitově u zdi kostela sv. Klimenta je hrob s pamětní deskou Antonína Strnada (1746-1799), jednoho z prvních ředitelů pražské hvězdárny v Klementinu a zakladatele tamní systematické řady meteorologických měření. Pod jeho vedením byl opraven dlouho nefunkční Staroměstský orloj, jenž tak nejspíš unikl likvidaci. Antonín Strnad zemřel 23. září 1799 na tuberkulózu na zámku Kinských v blízké Sazené u Velvar.
geografická poloha
14° 16′ 17″ | 50° 17′ 47″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Antonín Pavlíček, Zahradní 155, 747 24 Chuchelná
tel. 737 537 738
tel. 737 537 738
Soukromou pozorovatelnu bratří Pavlíčků v Chuchelné tvoří kopule o průměr 2,2 metru. K dispozici jsou refraktory 75/1000 a 105/1550, newtony 150/1000 a 200/1370. Návštěvy možné pouze po předchozí domluvě.
geografická poloha
18° 6′ 45″ | 49° 59′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Churáňov
Na šumavském vrcholu Churáňov (1119 m n. m.) se nachází jedna ze stanic české části Evropské bolidové sítě.
Základy tohoto unikátního vědeckého projektu byly položeny v padesátých letech 20. století Zdeňkem Ceplechou, pravidelné vícestaniční monitorování oblohy probíhá od podzimu roku 1963 až dodnes. Během čtyř desetiletí provozu prošel celý systém řadou významných změn, včetně geografického rozmístění, technického vybavení (ručně ovládané kamery jsou nahrazovány automatickými) i celkové organizace.
Českou část Evropské bolidové sítě provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky v Ondřejově, slovenskou Astronomický ústav Slovenské Akademie věd a zbývající (ne tak technologicky vyspělou) berlínský DLR - Institute of Planetary Exploration, spolu s řadou nejrůznějších amatérů.
Fotografické monitorování noční oblohy je jedinou možností, jak sledovat a analyzovat přelety velmi jasných meteorů (tzv. bolidů), event. hledat zbytky těles, které tyto podivuhodné události způsobily. Bolidová síť navíc poskytuje statistická data o množství hmoty, které na Zemi přitéká z meziplanetárního prostoru, a také unikátní údaje o dynamice průletu kamenných a kovových těles zemskou atmosférou hypersonickou rychlostí. Jedním z velmi zajímavých "úlovku" této sítě je např. meteorit, který se podařilo v dubnu 2002 nalézt poblíž světoznámého zámku Neuschwanstein(spolu s kompletní dokumentací letu zemskou atmosférou i prostorem sluneční soustavy).
Česká část Evropské bolidové sítě sestává z deseti autonomních, sofistikovaných observatoří, které jsou umístěny v Kunžaku, na Růžové, Churáňově, Svratouchu, Polomu, Přimdě, Veselí nad Moravou, Červené hoře, Lysé hoře a v Ondřejově. Každá je vybavena speciální fotografickou kamerou, jež za příhodných podmínek snímá celou viditelnou oblohu (bez pointace na hvězdy). Součástí těchto automatických bolidových kamer jsou jednoduché meteorologické stanice (poznají, že je nad pozorovacím stanovištěm vhodné počasí pro pozorování), speciální senzory monitorující přelety jasných těles a dokonce i detektory zvuku – velmi jasné meteory totiž mohou doprovázet nejrůznější akustické projevy. Tyto bolidové observatoře prostřednictvím Internetu komunikují s ústředím na Astronomickém ústavu v Ondřejově a bez zásahu člověka mohou pracovat až sedm týdnu (poté je potřeba provést výměnu zásobníku s exponovanými filmy).
Síť doplňuje dvojice tzv. pointovaných kamer (Ondřejov, Churáňov) a na domovské základně v Ondřejově i speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů.
Spolu s kamerami na území Slovenska, Německa, Belgie, Švýcarska a Rakouska dosahuje plocha Evropské bolidové sítě jednoho milionu kilometru čtverečních. Každoročně se pořídí kolem deseti tisíc záběru, s celkovou délkou pozorování asi 1200 hodin a kamery uloví přibližně padesát velmi jasných meteoru.
V minulosti byly podobné soustavy provozovány ještě ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 2005, na základě společné iniciativy anglických, českých a australských vědců, vznikla nová bolidová sít na území jihozápadní Austrálie, která pracuje plně autonomně a je založena na stejných automatických bolidových observatořích jako česká bolidová sít. Evropská bolidová síť, resp. její česká část, však jako jediná bez přestávky loví výjimečné meteory už čtyři desetiletí. Tím se radí mezi unikáty světové astronomie.
Základy tohoto unikátního vědeckého projektu byly položeny v padesátých letech 20. století Zdeňkem Ceplechou, pravidelné vícestaniční monitorování oblohy probíhá od podzimu roku 1963 až dodnes. Během čtyř desetiletí provozu prošel celý systém řadou významných změn, včetně geografického rozmístění, technického vybavení (ručně ovládané kamery jsou nahrazovány automatickými) i celkové organizace.
Českou část Evropské bolidové sítě provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky v Ondřejově, slovenskou Astronomický ústav Slovenské Akademie věd a zbývající (ne tak technologicky vyspělou) berlínský DLR - Institute of Planetary Exploration, spolu s řadou nejrůznějších amatérů.
Fotografické monitorování noční oblohy je jedinou možností, jak sledovat a analyzovat přelety velmi jasných meteorů (tzv. bolidů), event. hledat zbytky těles, které tyto podivuhodné události způsobily. Bolidová síť navíc poskytuje statistická data o množství hmoty, které na Zemi přitéká z meziplanetárního prostoru, a také unikátní údaje o dynamice průletu kamenných a kovových těles zemskou atmosférou hypersonickou rychlostí. Jedním z velmi zajímavých "úlovku" této sítě je např. meteorit, který se podařilo v dubnu 2002 nalézt poblíž světoznámého zámku Neuschwanstein(spolu s kompletní dokumentací letu zemskou atmosférou i prostorem sluneční soustavy).
Česká část Evropské bolidové sítě sestává z deseti autonomních, sofistikovaných observatoří, které jsou umístěny v Kunžaku, na Růžové, Churáňově, Svratouchu, Polomu, Přimdě, Veselí nad Moravou, Červené hoře, Lysé hoře a v Ondřejově. Každá je vybavena speciální fotografickou kamerou, jež za příhodných podmínek snímá celou viditelnou oblohu (bez pointace na hvězdy). Součástí těchto automatických bolidových kamer jsou jednoduché meteorologické stanice (poznají, že je nad pozorovacím stanovištěm vhodné počasí pro pozorování), speciální senzory monitorující přelety jasných těles a dokonce i detektory zvuku – velmi jasné meteory totiž mohou doprovázet nejrůznější akustické projevy. Tyto bolidové observatoře prostřednictvím Internetu komunikují s ústředím na Astronomickém ústavu v Ondřejově a bez zásahu člověka mohou pracovat až sedm týdnu (poté je potřeba provést výměnu zásobníku s exponovanými filmy).
Síť doplňuje dvojice tzv. pointovaných kamer (Ondřejov, Churáňov) a na domovské základně v Ondřejově i speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů.
Spolu s kamerami na území Slovenska, Německa, Belgie, Švýcarska a Rakouska dosahuje plocha Evropské bolidové sítě jednoho milionu kilometru čtverečních. Každoročně se pořídí kolem deseti tisíc záběru, s celkovou délkou pozorování asi 1200 hodin a kamery uloví přibližně padesát velmi jasných meteoru.
V minulosti byly podobné soustavy provozovány ještě ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 2005, na základě společné iniciativy anglických, českých a australských vědců, vznikla nová bolidová sít na území jihozápadní Austrálie, která pracuje plně autonomně a je založena na stejných automatických bolidových observatořích jako česká bolidová sít. Evropská bolidová síť, resp. její česká část, však jako jediná bez přestávky loví výjimečné meteory už čtyři desetiletí. Tím se radí mezi unikáty světové astronomie.
geografická poloha
13° 37′ 0″ | 49° 4′ 0″ | 1119 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Červená hora
Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Květov, část Vůsí, osada Červená II, 399 01 Milevsko
Na románském kostele sv. Bartoloměje v osadě Červená II nedaleko obce Vůsí u Květova na Milevsku najdete sluneční hodiny, s latinským nápisem s chronogramem (1828) "Zbudoval Josef, aby tyč zde označovala hodinu (když zapadá) i v noci, když klesá Slunce a je rovna temnotám". Kostel byl do těchto míst převezen ze zaniklé obce Červená nad Vltavou v roce 1960 při napuštění Orlické přehradní nádrže.
geografická poloha
14° 14′ 27″ | 49° 24′ 5″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích seznamuje širokou veřejnost s poznatky z oboru astronomie a příbuzných přírodních věd, podílí se na mimoškolním vzdělávání dětí, mládeže i dospělých. Můžete zde shlédnout představení pod umělou hvězdnou oblohu planetária (typ ZKP-1 v projekční kopuli o průměru 8,5 m, autorem panoramatu Českých Budějovic je akademický malíř Jiří Tichý), audiovizuální pořady, přednášky, filmová představení, výstavy spojující přírodní vědy s výtvarným zážitkem a samozřejmě také pozorovat Slunce nebo noční oblohu. K tomuto účelu je v kopuli připravena celá řada přístrojů, počínaje zrcadlovým cassegrainem 310/4000, přes refraktory 150/1840 a 110/1480 (první z nich je přizpůsoben pro sledování Slunce) a konče několika přenosnými dalekohledy. Otevřeno je od pondělí do pátku a o vybraných sobotách.
Českobudějovická hvězdárna – v parku na soutoku Vltavy a Malše – byla založena roku 1937 Jihočeskou astronomickou společností, planetárium bylo dobudováno v roce 1971. Astronomickému výzkumu se věnuje její pobočka na vrcholu Kleti.
Na českobudějovické hvězdárně je archiv cca 10 000 negativů pořízených v poslední třetině 20. století na Hvězdárně na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet. Na stejném místě je také uložen stále se rozrůstající elektronický archiv CCD snímků (vč. projektu KLENOT). Oba archivy jsou přístupné pouze na požádání a pro výzkumné účely.
Českobudějovická hvězdárna – v parku na soutoku Vltavy a Malše – byla založena roku 1937 Jihočeskou astronomickou společností, planetárium bylo dobudováno v roce 1971. Astronomickému výzkumu se věnuje její pobočka na vrcholu Kleti.
Na českobudějovické hvězdárně je archiv cca 10 000 negativů pořízených v poslední třetině 20. století na Hvězdárně na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet. Na stejném místě je také uložen stále se rozrůstající elektronický archiv CCD snímků (vč. projektu KLENOT). Oba archivy jsou přístupné pouze na požádání a pro výzkumné účely.
geografická poloha
14° 28′ 14″ | 48° 58′ 22″ | 394 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích bylo založeno v roce 1877 jako jedno z nejstarších regionálních muzeí. Budova je momentálně v rekonstrukci, předpokládané otevření v roce 2014. Mezi pobočky Muzeum koněspřežky, Tvrz Žumberk u Nových Hradů a Památník Jana Žižky z Trocnova u Borovan.
geografická poloha
14° 28′ 36″ | 48° 58′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
nám. Přemysla Otakara II. 1, 370 01 České Budějovice
Na radnici (zal. 1730) v Českých Budějovicích na čtvecovém náměstí Přemysla Otakara II. (lemovaném barokními měšťanskými domy s loubími) je vyznačen loket s několika ryskami (až 78,3 cm) – dřívější jednotka délky. Další podobná značka se nachází na domě budějovického mincmistra.
geografická poloha
14° 28′ 23″ | 48° 58′ 28″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Horní 154, 381 01 Český Krumlov-Vnitřní Město
V Českém Krumlově na jižním průčelí hotelu Růže se nacházejí asi nejbohatší sluneční hodiny v České republice – bez nadsázky se jedná o skutečný "sluneční orloj". Kromě pravého místního slunečního času ukazují i datum (znamení zvěrokruhu), dobu trvání dne, čas uplynuvší od východu a zbývající do západu Slunce.
Hotel Růže je bývalá jezuitská kolej, kterou podle projektu P. Alexandera postavil v letech 1586 až 1588 Baltazar Maggi z Arogna. Hodiny zdobí řada latinských nápisů – "Jak dlouhý den a kam slunce obrací otěže, o tom poučuje žlutá čára, když se jí dotkne prostřední koule; kolik je hodin světla, ukazují červené; kolik uplynulo, označují modré čáry.", "V hodinu, kterou sotva čekáš, které se neobáváš, smrt jako zloděj požene kořist - zda jsi připraven? Jak je moudrý ten a žije dlouho, který žije okamžiku a každou hodinu se děsí nenadálých střel.", z nich mj. vyplývá, že vznikly před rokem 1600 (záznamy o renovaci z roku 1602, 1718 a 1898).
Kromě těchto se ale v Českém Krumlově nachází řada dalších zajímavých slunečních hodin (Budějovická brána, průčelí bývalého zámeckého pivovaru, štít budovy zámku).
Hotel Růže je bývalá jezuitská kolej, kterou podle projektu P. Alexandera postavil v letech 1586 až 1588 Baltazar Maggi z Arogna. Hodiny zdobí řada latinských nápisů – "Jak dlouhý den a kam slunce obrací otěže, o tom poučuje žlutá čára, když se jí dotkne prostřední koule; kolik je hodin světla, ukazují červené; kolik uplynulo, označují modré čáry.", "V hodinu, kterou sotva čekáš, které se neobáváš, smrt jako zloděj požene kořist - zda jsi připraven? Jak je moudrý ten a žije dlouho, který žije okamžiku a každou hodinu se děsí nenadálých střel.", z nich mj. vyplývá, že vznikly před rokem 1600 (záznamy o renovaci z roku 1602, 1718 a 1898).
Kromě těchto se ale v Českém Krumlově nachází řada dalších zajímavých slunečních hodin (Budějovická brána, průčelí bývalého zámeckého pivovaru, štít budovy zámku).
geografická poloha
14° 19′ 2″ | 48° 48′ 37″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Ostravská 67, 737 01 Český Těšín
http://www.sweb.cz/hvezdarna_tesin
http://www.sweb.cz/hvezdarna_tesin
Hvězdárna (otevřena roku 1960) se nachází v areálu Těšínského divadla, provozovatelem je Kulturní a společenské středisko v Českém Těšíně. Členové zdejšího astronomického klubu pořádají každý měsíc pro veřejnost sledování zajímavých objektů noční oblohy. Hlavním přístrojem v kopuli je zrcadlový dalekohled typu newton 500/3000. Součástí nabídky jsou přednášky s astronomickou tematikou, exkurze a besedy pro školy. O akcích hvězdárny je veřejnost informována ve zpravodaji kulturního střediska. Instituce nemá stanoveny žádné otevírací hodiny a její činnost závisí na volném čase členů, jejich nadšení a ochotě.
geografická poloha
18° 36′ 45″ | 49° 44′ 46″ | 250 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dlouhá jízda 1253, 405 01 Děčín
http://www.zamekdecin.cz/
http://www.zamekdecin.cz/
Na druhém nádvoří děčínského zámku (na místě hradu Přemyslovců, doloženého již roku 1128, kdy tu kníže Soběslav I. věznil a oslepil kněžice Břetislava) jsou barokní hodiny s bohatou výzdobou, snad z počátku 18. století (zrestaurovány 2004).
geografická poloha
14° 12′ 34″ | 50° 46′ 44″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
náměstí Svobody, 263 01 Dobříš
Na kostele Nejsvětější trojice v Dobříši, nedaleko Příbrami, jsou cenné Engelbrechtovy sluneční hodiny z roku 1797 (renovovány v roce 2005).
Vlastní kostel byl vystavěn v letech 1794 až 1797 za Františka Gundakara I. knížete z Colloredo-Mannsfeldu (1731-1837) a jeho manželky Marie Izabely Anny Lidmily (1712-1780).
Vlastní kostel byl vystavěn v letech 1794 až 1797 za Františka Gundakara I. knížete z Colloredo-Mannsfeldu (1731-1837) a jeho manželky Marie Izabely Anny Lidmily (1712-1780).
geografická poloha
14° 10′ 40″ | 49° 46′ 56″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
338 44 Dobřív
V Dobřívu nedaleko Rokycan, na soše Jana Nepomuckého u Kamenného mostu (v horní části podstavce), je čtveřice slunečních hodin orientovaných do čtyř světových stran. Jedná se o jedinou takto originální konstrukci v České republice (bohužel značně zchátralou). Socha světce byla na Kamenný most (označovaný "Švédský") vztyčena v roce 1762.
geografická poloha
13° 41′ 2″ | 49° 42′ 55″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
AK – Kulturní dům, Opavská 161, 747 22 Dolní Benešov
tel. 553 651 340 (večer) | http://hvezdarnadbenesov.unas.cz | františek.gaidecka@agroup.cz
tel. 553 651 340 (večer) | http://hvezdarnadbenesov.unas.cz | františek.gaidecka@agroup.cz
Pozorovatelna Astronomického kroužku v Dolním Benešově byla otevřena v roce 1986 a dnes disponuje dalekohledy typu newton 150/100 a 200/2000 (vlastní konstrukce), které jsou umístěné na střešním prostoru Kulturního domu pod odsuvnou střechou. Řešení je námětem pro levné a rychle zhotovené stanoviště. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena od září do poloviny května každý pátek večer za příznivého počasí, při mimořádných úkazech (zatmění, zákryty apd.) a na požádání i v jiném období. Pozorování je bohužel rušeno místním osvětlením, k dispozici je však řada menších mobilních dalekohledů využívaných při externích pozorováních.
geografická poloha
18° 6′ 44″ | 49° 55′ 14″ | 240 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.