zámek, 564 01 Žamberk
Ve východočeském Žamberku působil na zámku barona Johna Parise (v jihozápadní části města na okraji svahu) v polovině devatenáctého století Theodor Brorsen (1819-1895). Dánský astronom zde objevil dvě komety, studoval pohyby hvězd, pozoroval skvrny na Slunci, zákryty hvězd Měsícem a všímal si polárních září i zvířetníkového světla. Po smrti mecenáše v roce 1859 hvězdárna zanikla. Pobyt Theodora Brorsena připomíná pamětní deska, hvězdárna se bohužel nedochovala. Zámek jako takový byl v roce 1990 vrácen dědicům z rodu Parishů.
geografická poloha
16° 28′ 3″ | 50° 5′ 6″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Lovecká 678, 696 32 Ždánice
V městečku Ždánice, dvacet kilometrů jižně od Vyškova, byla v roce 1965 otevřena hvězdárna (součást víceúčelového zařízení) s dvěmi kopulemi vybavenými celou řadou astronomických přístrojů (mj. refraktor 200/2400, koronograf, schmidtova fotografická komora). Později byla přistavena kopule pro malé planetárium (přístroj nebyl nikdy instalován). V průběhu desetiletí se zde konala celá řada vzdělávacích akcí zaměřených především na výuku astronomie a proměnné hvězdy. Na sklonku devadesátých let 20. století však hvězdárna zanikla a dnes ji připomíná pouze trojice kopulí.
geografická poloha
17° 2′ 16″ | 49° 3′ 57″ | 255 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Dům Kultury, Libušínská 183, 591 01 Žďár nad Sázavou
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz
Na západním okraji města Žďár nad Sázavou byla v roce 1984 vybudována hvězdárna, později nepřístupná. Od roku 2009 je opět v provozu (pod Odborem školství a kultury Městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou) astronomický, kroužek, který hvězdárnu využívá ke schůzkám a pozorování. Taktéž bylo obnoveno pozorování pro veřejnost - koná se za dobrého počasí, každý pátek. Organizace má ve vybavení dalekohled typu cassegrein 240/3540.
geografická poloha
15° 55′ 23″ | 49° 33′ 51″ | 570 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
Pivovarská ulice, 267 53 Žebrák
tel. 602 530 515 | http://www.hvezdarnazebrak.wz.cz | hvezdarnazebrak@centrum.cz
Už od roku 1954 září na jižním okraji města Žebrák stříbrná kopule hvězdárny. Přesně o 50 let později obnovilo její činnost Sdružení Hvězdárna Žebrák. Probíhají zde astronomická pozorování pro veřejnost, výstavy, přednášky, multimediální programy, astronomický kroužek pro mládež, pořady pro školy… V kopuli o průměru 5,5 metru se ukrývají dva dalekohledy typu newton o průměru objektivu 35 cm a 10 cm. Druhý z nich je přizpůsoben ke sledování Slunce. Oba jsou umístěny na speciální montáží, která je kopií vidlice amerického Haleova pětimetrového dalekohledu na Mt. Palomar. K dispozici je i několik přenosných přístrojů. Z hvězdárny je krásný výhled na historické památky Žebrák a Točník. Informace o otvírací době hledejte na Internetu, zpravodaji hvězdárny a nebo si je ověřte telefonicky.
geografická poloha
13° 53′ 55″ | 49° 52′ 25″ | 370 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Žebrák
Nad ránem 24. října 1824 dopadlo několik kamenných meteoritů (chondritů) mezi Žebrákem a Praskolesy. Nalezeny byly dva exempláře s celkovou hmotností 2 kg. Větší z nich je nyní v Národním muzeu v Praze (10x7 cm, 861 g), druhý v Muzeu přírodní historie ve Vídni.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů. geografická poloha
13° 55′ 0″ | 49° 53′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky. © 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno. |