Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Jiráskova 1775, 390 01 Tábor
tel. 381 254 469
Táborská hvězdárna je po Štefánikově (1922) a českobudějovické hvězdárně (1937) třetí nejstarší institucí tohoto druhu v českých zemích. Otevřena byla již roku 1937. Po celou dobu sdružovala zájemce o astronomii, organizovala kurzy i přednášky pro školy a samozřejmě i veřejná pozorování večerní oblohy. Pod kopulí o průměru 3,5 metru se ukrývá dalekohled typu meniskus-cassegrain 150/2250 s několika menšími přístroji. Hvězdárna je veřejnosti přístupná vždy v pondělí (8 až 17 hodin) a ve čtvrtek (od 16 hodin do pozdního večera). Jelikož je součástí budovy Městské knihovny (zavírá se v 18 hodin), je nutné návštěvu sjednat telefonicky. Větší skupiny mohou po předchozí dohodě hvězdárnu navštívit i v jinou dobu.
geografická poloha 14° 40′ 4″ | 49° 24′ 48″ | 460 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Tábor
Večer 3. července 1753 dopadlo v okolí Tábora (obce Strkov, Kravín) nejméně sedm meteoritů s hmotností až 7 kg. Další zasypaly oblast o průměru kolem 2 km, mnohé skončily na dně blízkého rybníka, na pastvinách či v lánech obilí. Událost byla sledována řadou svědků, někteří z nich byly od míst dopadu vzdáleni jen několik desítek metrů. Nálezci se domnívali, že obsahují zlato a stříbro, proto byla většina exemplářů rozprodána. Největší dochovaný vzorek (2,8 kg) se nachází v Muzeu přírodní historie ve Vídni, tři exempláře kamenných meteoritů (chondritů) vlastní Národní muzeum v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 14° 39′ 0″ | 49° 24′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
kostel sv. Jakuba, náměstí Zachariáše z Hradce, 588 56 Telč-Vnitřní Město
Do kamenných opěráků kostela svatého Jakuba na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči je vytesána dvojice svislých slunečních hodin, které se řadí mezi nejstarší na českém území (možná ty úplně nejstarší). Vytvořeny snad byly někdy kolem roku 1450.
geografická poloha 15° 27′ 5″ | 49° 11′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
403 38 Telnice
V Telnici (část obce Liboňov) byla v letech 1929 až 1945 hvězdárna Spolku přátel hvězdárny při německé univerzitě v Praze. Z chátrající budovy se později stala soukromá chata.
geografická poloha 13° 57′ 37″ | 50° 43′ 41″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
373 05 Temelín
tel. 381 101 665 | http://www.cez.cz
Přibližně 25 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín (energetická skupina ČEZ), která je od roku 2003 s výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky (dva tlakovodní reaktory). Informační centrum (http://www.cez.cz) je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).
geografická poloha 14° 22′ 33″ | 49° 10′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Teplá
V září 1909 byl při orání bývalé paseky kláštera v Teplé v západních Čechách nalezen železný meteorit o celkové hmotnosti 17 kg. Při nárazu pluhu se rozpadl na dva menší kusy. Další exempláře byly údajně nalezeny kolem roku 1911, jejich odřezky nabízel jeden z mnoha vídeňských obchodníků s nerosty. Doba pádu tohoto meteoritu není známa, má však podobné chemické složení jako železný meteorit uchovávaný na hradě Loket. Blízkost obou nalezišť svádí k domněnce o společném původu. Největší části rychle se rozpadajícího meteoritu z Teplé se nyní v zakonzervovaném stavu nacházejí v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 12° 52′ 0″ | 49° 59′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Koperníkova 3062, 415 01 Teplice
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz
Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích (otevřená roku 1963) nabízí jak programy pro školní výpravy, tak i veřejnost. Pro pozorování Slunce je hvězdárna vybavena pestrou škálou nejrůznějších přístrojů (včetně chromosférického refraktoru 90/2100 s H_alfa filtrem). Objekty večerní oblohy mohou návštěvníci sledovat reflektorem typu cassegrain 150/2250, resp. newton 300/1500.

Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.

Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.
geografická poloha 13° 51′ 16″ | 50° 38′ 44″ | 270 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Těšice
15. července 1878 ve 13 hodin 45 minut se na částečně zamračené obloze objevil zářící mrak, ze kterého za nápadného rachotu vypadl černý, na dotek teplý kámen. Nalezen byl zemědělci pracujícími na poli u Těšic, severovýchodně od Vyškova. Meteorit původně vážil 29 kg, očití svědci si však ulámali řadu kousků "na památku". Z obavy před dalším znehodnocením byl uložen v blízkém ovčíně, později u starosty obce a nakonec v místní kapličce.

Během srpnových žní téhož roku byly poblíž místa pádu objeveny další meteority o úhrnné hmotnosti 0,6 kg. Hlavní kamenný meteorit (chondrit) se nakonec dostal do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni, jeho drobné úlomky jsou v Moravském zemském muzeu v Brně a Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 17° 9′ 19″ | 49° 19′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna
Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.
geografická poloha 15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámek 1, 67401 Třebíč 
tel. 568 840 518  | http://www.zmm.cz | muzeum@zamek-trebic.cz
Muzeum Vysočiny Třebíč sídlí v bývalém valdštejnském zámku v severozápadní části města nad levým břehem řeky Jihlavy. Jeho součástí je stálá expozice "Minerály a horniny Třebíčska", která představuje geologické a mineralogické poměry západní Moravy, stejně jako největší sbírku moravských vltavínů v České republice v expozici "Moravské vltavíny", doplněnou o ukázky tektitů z celého světa a skel, která byla s vltavíny často zaměňována (vulkanická skla, čí flugority – skla vznikající při úderu blesku). První vltavíny na Moravě nalezl v roce 1878 u Kožichovic dr. František Dvorský, profesor třebíčského gymnázia. Od této doby byly zjištěny na desítkách lokalit v okolí Třebíče, Dukovan a Znojma. Většina sbírky je trvale zpřístupněna v expozici umístěné v bývalé křížové chodbě benediktinského kláštera.
geografická poloha 15° 52′ 24″ | 49° 13′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo nám., 379 01 Třeboň I
Na druhém zámeckém nádvoří v Třeboni najdete sluneční hodiny z roku 1795 od Jana Engelbrechta; tečkovaně jsou na nich zobrazeny hyperboly pro dny, ve kterých trvá "světlý den" a "tmavá noc" celistvý počet hodin. Součástí jsou latinské nápisy "Long: Diei" ("Délka dne") a "Lon: Noctis" ("Délka noci"). Nedaleký rybník Rožmberk je natolik rozlehlý (500 ha, hráz dlouhá 3 km), že je prý možné na jeho povrchu sledovat zakřivení zemského povrchu.
geografická poloha 14° 46′ 10″ | 49° 0′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí T. G. Masaryka, 589 01 Třešť
Na zrekonstruovaném náměstí T. G. Masaryka (2002) v Třešti najdete jedny z nejvyšších slunečních hodin v Evropě – jejich ručička měří 8,21 metru. Celková plocha hodin dosahuje téměř sedm set metrů čtverečních. Při změně letního času na zimní (a opačně) se ručně mění číslice u hodinových čar. Hodiny zhotovil ateliér Albatros Brno (projekt) a Kovárna Na Vyhlídce Petra Píši (ocelová konstrukce).
geografická poloha 15° 29′ 2″ | 49° 17′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Havlíčkova, 739 61 Třinec
Hvězdárna v Třinci – postavená počátkem 60. letech 20. století poblíž náměstí Míru pod patronací místních železáren, byla vybavena několika astronomickými dalekohledy domácí výroby, např. refraktorem 200/3000, dobsonem 300/1500. O současném stavu pozorovatelny a přístupnosti veřejnosti není nic známo.
geografická poloha 18° 40′ 5″ | 49° 40′ 39″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Husova 77, 511 01 Turnov
Turnovská hvězdárna byla vybudována v 60. letech 20. století, v kopuli o průměru 6 metrů se ukrývá refraktor 160/2600, reflektor typu newton 200/1200 a Somet binar 25x100. Slouží potřebám astronomického kroužku, po předchozí dohodě je využívána třídami turnovských škol k doplňkové výuce. Akce pro veřejnost (pozorovací večery, přednášky) jsou oznámovány v místních sdělovacích prostředcích. Adresa je adresou sídla Střediska pro volný čas dětí a mládeže, které zastřešuje činnost astronomického kroužku, vlastní hvězdárna stojí na Vrchhůře (jihovýchodní část Turnova, poblíž silnice E442).
geografická poloha 15° 9′ 46″ | 50° 34′ 45″ | 316 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Skálova 89, 511 01 Turnov
tel. 481 322 622 | http://www.optikavod.cz
V Turnově sídlí Vývojová optická dílna Akademie věd České republiky, která se zabývá vývojem a výrobou nejrůznějších optických soustav – především pro jiná pracoviště Akademie věd České republiky, ale též pro firmy a astronomy amatéry (od jednotlivých komponent až po celé dalekohledy).
geografická poloha 15° 9′ 27″ | 50° 35′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí Míru 1, 375 01 Týn nad Vltavou
tel. 385 772 302 | http://www.tnv.cz
V Městském muzeum v Týně nad Vltavou je výstava vltavínů nalezených v různých jihočeských lokalitách a pro srovnání také vltavíny moravské či tektity z celého světa, horniny natavené při dopadu meteoritů, typy sedimentů, v nichž se vltavíny nacházejí, nejstarší popsané exponáty a řadu dalších informací. Velmi zajímavou částí expozice je panel, ve kterém jsou vltavíny uspořádány podle nalezišť v jižních Čechách. Návštěvník zde může z jedné strany vidět v dopadajícím světle jejich tvary a charakteristickou skulptaci, ze druhé strany jsou v procházejícím světle velmi dobře patrné barvené odstíny jednotlivých vzorků. Nezapomnělo se ani na ukázky šperkařského zpracování vltavínů. Expozice se rozsahem řadí k největším v České republice.
geografická poloha 14° 25′ 16″ | 49° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.