Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
ulice Jana Marka Marků, 563 01 Lanškroun

V místě rodného domu Jana Marka Marci (1595-1667), významného fyzika, přírodovědce i lékaře, najdete pamětní desku. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí (s pomníkem). Všestranný přírodovědec se mj. zabýval rázy pružných těles a lomem světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Pamětní desku má odhalenu i v Praze v Melantrichově ulici (viz samostatný odkaz). Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Marci (na odvrácené straně) má průměr 25 km a nachází se v blízkosti dvou větších kráterů Jackson a Fitzgerald.

geografická poloha 16° 36′ 43″ | 49° 54′ 44″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
radnice

Na rohu radnice na náměstí se nacházejí sluneční hodiny, které pravděpodobně vznikly v roce 1581.

geografická poloha 16° 36′ 40″ | 49° 54′ 45″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní Nová Ves 68, 507 81 Lázně Bělohrad

Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka), pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.

geografická poloha 15° 34′ 57″ | 50° 26′ 40″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
533 41 Lázně Bohdaneč
http://www.lazne.bohdanec.cz/

V lázeňském parku poblíž Masarykova náměstí Lázní Bohdaneč jsou umístěny analematické sluneční hodiny, u kterých je sám člověk ukazatelem. Vytvořeny byly v roce 2006, jsou součástí naučné stezky Gočárův okruh (ta začíná u radnice).

geografická poloha 15° 40′ 52″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
664 31 Lelekovice

Na severním okraji Brna, v Lelekovicích, provozuje soukromou pozorovatelnu Kamil Hornoch. Jeho největším přístrojem je zrcadlový dalekohled typu newton 350/1658 vybavený speciální CCD kamerou. Do pozorovacího programu patří pozorování komet (fotometrie a astrometrie), meteorů (teleskopicky i bez dalekohledu) a proměnných hvězd všech typů. Od roku 2002 se zabývá i hledáním nov v galaxiích M 31 a M 81. Kamil Hornoch patří mezi nejlepší amatérské pozorovatele na světě, za své výsledky obdržel řadu prestižních mezinárodních cen. Tato soukromá pozorovatelna není veřejnosti přístupná.

geografická poloha 16° 34′ 57″ | 49° 17′ 33″ | 345 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
257 06 Louňovice pod Blaníkem

Románská rotunda sv. Václava v Libouni z konce 12. století je astronomicky orientována východem Slunce o letním slunovratu vůči vrcholu Velkého Blaníku.

geografická poloha 14° 49′ 13″ | 49° 38′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Palackého ul., 751 31 Lipník nad Bečvou

Na historické zvonici Lipníku nad Bečvou jsou jednoduché sluneční hodiny z roku 1609. Zvonice také ukrývá jeden z největších zvonů na Moravě - jmenuje se Michal a váží 5000 kg. Zvon s reliéfem archanděla Michaela, znakem města a jeho vrchnosti Jiřího st. Bruntálského z Vrbna ulil Zachariáš Milner (1604, Olomouc).

geografická poloha 17° 35′ 11″ | 49° 31′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Valech, 412 01 Litoměřice

V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", nazývaný též "Jezuitská hvězdárna". Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo.

geografická poloha 14° 7′ 48″ | 50° 32′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice
tel. 416 731 339

Na "staré" renesanční radnici (dnes muzeum)v Litoměřicích z poloviny 16. století je upevněn železný loket (59,5 cm) - středověká délková míra.

geografická poloha 14° 7′ 59″ | 50° 32′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Oblastní muzeum v Litoměřicích, Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice

Na budově bývalé renesanční radnice na Mírovém náměstí (dnes muzeum) jsou zrestaurované sluneční hodiny od Jana Engelbrechta (poč. 19. století). Další zajímavé sluneční hodiny z konce 18. století najdete na nádvoří bývalého kláštera (dnes dívčí internát). Ukazují čas, datum i hodiny od východu a západu Slunce, doplněny jsou latinskými nápisy "Hora incerta" ("Hodina nejistá"), "Certa Mors" ("Smrt jistá"), horní nápis snad "Vigilate ergo" ("Proto bděte").

geografická poloha 14° 8′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Smetanovo náměstí, 570 01 Litomyšl

Na věži staré radnice na Smetanově náměstí (původně z roku 1418) je k vidění litomyšlský loket měřící 59,5 cm, jenž sloužil trhovcům při odměřování látek, tabulka výšky vody při povodni roku 1781 a secesní orloj z roku 1907 (sestrojil Karel Adamec, malba Antonín Růžička). Ten je vybaven 24hodinovým ukazatelem času, ekliptikou s dvanácti znameními zvěrokruhu a pohyblivými symboly Slunce a Měsíce. Součástí orloje byla výtvarná kompozice čtyř žen, zobrazujících čtvero ročních období, stejně jako latinský nápis (chronogram) „virtus oMni loco nasCitur, oMnes InvItat serVos reges“, v překladu „Ctnost se rodí na každém místě, všechny vybízí, otroky i krále.“

geografická poloha 16° 18′ 39″ | 49° 52′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní zámek Litomyšl, 570 01 Litomyšl
http://www.litomysl.cz/zamek/

Na renesančním zámku v Litomyšli jsou na sgrafitových zdech dvoje krásné a gnómonicky bohaté sluneční hodiny z roku 1737 (renovované 1982). Ty na jihovýchodní stěně zdobí latinský nápis "Jedině odsud, od nebes, pochází všechna vaše vznešenost." Zajímavé je, že tento latinský text představuje tzv. chronogram - jinou barvou a velikostí zapsaná písmena udávají letopočet MDCCXXVVVII=1737. V horní stuze na jihozápadní stěně je také stupnice času měřeného do západu Slunce.

geografická poloha 16° 18′ 47″ | 49° 52′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Komenského náměstí 1044, 570 01 Litomyšl

Na ulici Havlíčková (Komenského náměstí 1044), v místech již neexistujícího rodného domku, stojí originální památník Zdeňka Kopala, jednoho z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Symbolizuje Kopalovo ústřední téma – dvě nekulové kapkovité hvězdy na karbonové tyči, které obíhají kolem společného těžiště těsné dvojhvězdy. Plastika je světovým unikátem nejen pro svůj obsah, ale také díky materiálu a technologii. Kapkovité hvězdy jsou navinuty z uhlíkového vlákna, v zemi je zasazen displej s pohyblivým textem vyznačující půdorys rodného domu. Zdeněk Kopal (1914-1993) významně přispěl k pochopení přenosu hmoty mezi těsnými dvojhvězdami, nepopíratelné zásluhy má i v oblasti numerické matematiky a při fotografickém průzkumu Měsíce pro program Apollo.

geografická poloha 16° 18′ 28″ | 49° 52′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
hrad Loket, Zámecká 67, 357 33 Loket
http://www.loket.cz/

Nejstarší známý český meteorit byl zřejmě náhodně vyorán již v 15. století. Původně měl podobu "koňské hlavy" o průměru až 50 cm a váze více než 110 kg. Uložen byl na hradě Loket, resp. ve sklepení zdejší radnice, a vázala se k němu řada pověstí. Například o zakletém purkrabím Botho z Eulenburgu, jenž loketské poddané sužoval těžkými robotami.

Po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století byl železný meteorit postupně rozřezáván, jeho vzorky se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg.

geografická poloha 12° 45′ 16″ | 50° 11′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Centrum AMAVET, Komenského 1037, 512 51 Lomnice nad Popelkou
tel. +420 481 671 979 | www.ddmlomnice.cz

Astronomický klub v Lomnici nad Popelkou pracuje s dětmi a mládeží, pořádá pozorování planet a hvězd, naučné semináře. V roce 2006 vybudoval za podpory programu Mládež Evropské unie "miniplanetárium", které má podobu rovinné desky s vyznačenými hvězdami a obrazci souhvězdí. Speciálně pro toto zařízení vytvářejí děti zdejšího centra AMAVET populárně naučné programy, které pak slouží nejen k výuce astronomie. Klub má k dispozici také několik přenosných dalekohledů. Otevřeno každý den po předchozí dohodě.

geografická poloha 15° 22′ 25″ | 50° 31′ 43″ | 478 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Poděbradova 661, 440 62 Louny
http://www.glouny.cz

Na střeše Gymnázia Václava Hlavatéhoa v Lounech byl v roce 1910 instalován astronomický dalekohled (otáčející se kopule byla dokončena až roku 1929). Jeho současný stav není znám.

geografická poloha 13° 47′ 48″ | 50° 21′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
náměstí plk. Josefa Koukala, 538 54 Luže

Na náměstí plk. Josefa Koukala v Luži nedaleko Vysokého Mýta jsou instalovány veliké polární prstencové hodiny zhotovené roku 1990 Karlem Hůrkou.

geografická poloha 16° 1′ 48″ | 49° 53′ 41″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Lysá hora

Na Lysé hoře (1324 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 18° 26′ 0″ | 49° 33′ 0″ | 1324 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lysá nad Labem

Odpoledne 3. září 1808 se za nápadných zvukových efektů zřítilo mezi obcemi Stratov a Ostrá nejméně pět kamenných meteoritů (chondritů) o celkové hmotnosti více než 10 kg. Největší z nich (3 kg) byl odeslán k výzkumu do Vídně (dnes v Muzeu přírodní historie), další byly rozbity na menší kusy a rozdány mezi zvědavci. Část z nich (4 kusy s celkovou hmotností 1,3 kg) se dostala do Národního muzea v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 51′ 0″ | 50° 12′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.