Náměstí Jana Karafiáta 71, 592 42 Jimramov
http://jimramov.e-vysocina.cz/
http://jimramov.e-vysocina.cz/
V Jimramově na rozhraní Čech a Moravy poblíž Žďáru nad Sázavou najdete na domu U Slunce (náměstí Jana Karafiáta 71) pamětní desku připomínající narození Karla Slavíčka (1678-1735). Tento jezuitský matematik, fyzik, astronom i hudebník se stal členem misie do Číny, kde se zabýval studiem měsíčních liberací, zatmění Měsíce, prováděl též geometrická měření Pekingu. Psal čínsky a latinsky. Je pochován na hřbitově poblíž městského paláce., na dosud zachovaném náhrobku je dokonce uvedeno Slavíčkovo jméno v čínštině - Jen Tiale Chuej-chou.
geografická poloha
16° 13′ 33″ | 49° 38′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Veselí nad Moravou
V areálu Hvězdárny Veselí nad Moravou (176 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
17° 22′ 13″ | 48° 57′ 15″ | 176 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kunžak
Nedaleko Kunžaku u Jindřichova Hradce (656 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
15° 12′ 0″ | 49° 6′ 0″ | 656 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Husova 34, 512 63 Rovensko pod Troskami
kafka.v@worldonline.cz
kafka.v@worldonline.cz
Soukromá hvězdárna v Rovensku pod Troskami (v provozu od roku 1993) je řešena jako nástavba na rodinném domku s kopulí o průměru 305 cm. Instalován je zde refraktor 135/1602, reflektor Dobson 254/1200, menší dalekohledy na pozorování sluneční fotosféry a chromosféry. Slouží majiteli k realizaci koníčku a návštěvníkům k prohlídce oblohy. Návštěvy pouze po předchozí dohodě. Pevnou otvírací dobu nelze stanovit. Vstupné se nevybírá.
geografická poloha
15° 15′ 25″ | 50° 32′ 2″ | 303 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
9. ZŠ, ulice 17. listopadu 1325, 293 01 Mladá Boleslav
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz
Hvězdárna města Mladá Boleslav (od roku 1996) je dominantní součástí budovy 9. ZŠ (zvané též „Pastelka“ či „Vega“), která se nachází na severním okraji města (mezi Ml. Boleslaví a Kosmonosy) hned u silniční přeložky I/38. Aktuální otevírací doba, program a další informace jsou uvedeny na webových stránkách. Hvězdárna se zaměřuje na popularizaci astronomie a přírodních věd a jejich historický vývoj, zvláště na rekonstrukci starodávných měřicích metod a přístrojů. Pozorovatelna je vybavena řadou dalekohledů, dominantní je především cassegrain o průměru objektivu 20 cm. V současné době se připravuje modernizace hlavního dalekohledu - aktuální stav lze zjistit na www stránkách.
geografická poloha
14° 54′ 37″ | 50° 26′ 2″ | 245 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
http://www.fjfi.cvut.cz/
http://www.fjfi.cvut.cz/
V areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Troji se nachází školní jaderný reaktor VR-1, přezdívaný Vrabec. Jedná se o lehkovodní reaktor bazénového typu s tepelným výkonem srovnatelným s rychlovarnou konvicí (odtud jeho přezdívka). V podstatě jej tvoří kruhová nádoba o průměru přes dva metry a hloubce skoro 5 metrů, na jejímž dně se nacházejí palivové články s obohaceným uranem. Celý reaktor je naplněn čistou vodou, která současně slouží jako moderátor, chlazení i stínění. Zařízení se využívá pouze k experimentům a k výuce studentů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického.
geografická poloha
14° 26′ 59″ | 50° 6′ 57″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Hvězdárna byla založena v roce 1961, poté prošla několika přestavbami a rozšířeními. Disponuje coude refraktorem Zeiss Jena 150/2250. V kopuli je instalován zrcadlový dalekohled newton 500/2500 naváděný počítačem. Oba přístroje slouží také k odborné činnosti. Dále je zde spektrohelioskop k pozorování slunečních erupcí a protuberancí. V roce 2012 proběhla rekonstrukce pozorovatelny, původní odsuvná střecha byla vyměněna za otočnou kopuli.
Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.
Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.
geografická poloha
17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Státní hrad Křivoklát, Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
http://www.krivoklat.cz/
http://www.krivoklat.cz/
Na nádvoří hradu Křivoklát jsou sluneční hodiny vytvořené Antonínem Engelbrechtem v roce 1808, jejichž součástí je latinský nápis "Počítám jen jasné hodiny". Národní kulturní památka hrad Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů, jehož počátky sahají až do 12. století. Velkolepá stavba vznikla za panování Přemysla Otakara II., výrazně přestavěna byla Václavem IV. a Vladislavem Jagellonským, několikrát vyhořela a nakonec byla zachráněna rodinou Fürstenberků počátkem 20. století.
geografická poloha
13° 52′ 23″ | 50° 2′ 16″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Červená hora
Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Astronomický ústav AV CR, v. v. i. Boční II/1401
tel. 267 103 040 | http://www.astro.cz/ | cas@astro.cz
tel. 267 103 040 | http://www.astro.cz/ | cas@astro.cz
Česká astronomická společnost (zkr. ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Česká astronomická společnost dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi. Viz též Praha - Havlíčkovy sady
geografická poloha
14° 28′ 34″ | 50° 2′ 27″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.