dům U zlaté labutě, Sněmovní 10, 118 00 Praha
Na domě "U zlaté labutě" ve Sněmovní ulici 10 na Malé straně jsou svislé sluneční hodiny pravděpodobně z konce 16. století.
Dům U zlaté labutě představuje jeden z nejvýznamnějších renesančních domů Malé Strany, pro měšťana Michala Lagranda jej v roce 1589 postavil Oldřich Avostalis. Jedná se o částečně opevněný renesanční dům, který nebyl nikdy ve větší míře přestavěn a barokizován, takže si zachoval stylovou čistotu.
Dům U zlaté labutě představuje jeden z nejvýznamnějších renesančních domů Malé Strany, pro měšťana Michala Lagranda jej v roce 1589 postavil Oldřich Avostalis. Jedná se o částečně opevněný renesanční dům, který nebyl nikdy ve větší míře přestavěn a barokizován, takže si zachoval stylovou čistotu.
geografická poloha
14° 24′ 15″ | 50° 5′ 25″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Josefská 8, 118 01 Praha
http://www.augustiniani.cz
http://www.augustiniani.cz
V pražském kostelu sv. Tomáše na Josefské ulici je pochován Jakub Kurz ze Senftenavy (1554-1594), císařský místokancléř dvora Rudolfa II. I když se proslavil především jako politik, byl vzdělán i v přírodních vědách, stal se prostředníkem mezi císařem a učenci, kteří se v Praze tehdy soustředili, a navrhoval vlastní astronomické přístroje. Po předčasné smrti se v jeho domě na čas usídlil Tycho Brahe (viz samostatný odkaz).
geografická poloha
14° 24′ 20″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hrad III. nádvoří, 119 00 Praha 1 - Hradčany
http://www.hrad.cz/
http://www.hrad.cz/
V kryptě chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha je pochován císař Rudolf II. (1552-1612), za jehož vlády došlo k nebývalému rozkvětu přírodovědného bádání nejen v Praze, ale i ve zbytku Čech a Moravy. Na Svatovítské katedrále na Pražském hradě byl podle dochovaných záznamů z roku 1477 umístěn orloj (o jeho konkrétní podobě není nic známo). V polovině 16. století byl ale nejspíš zničen při rozsáhlém požáru hradu.
geografická poloha
14° 23′ 59″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha
Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.
geografická poloha
14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Valdštejnská 158, 118 01 Praha
http://www.senat.cz
http://www.senat.cz
Valdštejnský palác na Malé straně nechal v letech 1623 až 1629 postavit jako svou pražskou rezidenci Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Dnes je sídlem Senátu Parlamentu České republiky. V tzv. Astronomické nebo též Astrologické chodbě je celá řada unikátních fresek. Přestože vznikly pouze dvě desetiletí od vynálezu dalekohledu, reflektují Galileovy objevy (kromě Jupiterových měsíců i fáze Venuše a Saturn doprovázený dvěma domnělými satelity - prstenec byl pozorován až v roce 1656 Christianem Hyugensem).
Další kresby vyobrazují jednotlivá znamení zvěrokruhu a "planety" (Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuši, Merkur i Měsíc), na bočních stěnách jsou symbolicky zakresleny čtyři tehdy známé světadíly (Asie, Afrika, Evropa a Amerika). Zajímavé je, že Slunce jako jediná z "planet" na heraldickém voze stojí, což je interpretováno jako přihlášení se ke Koperníkovu heliocentrickému názoru, a dále, že severní čelo u "pozemského" konce řady planet je výtvarně ukončené, kdežto jižní čelo za Saturnem jakoby přerušené uprostřed výzdoby – autor zde naznačuje víru v další objevy, neukončenost poznání. Výzdobu, která potvrzuje Valdštejnovu zálibu v astrologii, vytvořil Baccio del Bianco.
Další kresby vyobrazují jednotlivá znamení zvěrokruhu a "planety" (Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuši, Merkur i Měsíc), na bočních stěnách jsou symbolicky zakresleny čtyři tehdy známé světadíly (Asie, Afrika, Evropa a Amerika). Zajímavé je, že Slunce jako jediná z "planet" na heraldickém voze stojí, což je interpretováno jako přihlášení se ke Koperníkovu heliocentrickému názoru, a dále, že severní čelo u "pozemského" konce řady planet je výtvarně ukončené, kdežto jižní čelo za Saturnem jakoby přerušené uprostřed výzdoby – autor zde naznačuje víru v další objevy, neukončenost poznání. Výzdobu, která potvrzuje Valdštejnovu zálibu v astrologii, vytvořil Baccio del Bianco.
geografická poloha
14° 24′ 22″ | 50° 5′ 24″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Husova 34, 512 63 Rovensko pod Troskami
kafka.v@worldonline.cz
kafka.v@worldonline.cz
Soukromá hvězdárna v Rovensku pod Troskami (v provozu od roku 1993) je řešena jako nástavba na rodinném domku s kopulí o průměru 305 cm. Instalován je zde refraktor 135/1602, reflektor Dobson 254/1200, menší dalekohledy na pozorování sluneční fotosféry a chromosféry. Slouží majiteli k realizaci koníčku a návštěvníkům k prohlídce oblohy. Návštěvy pouze po předchozí dohodě. Pevnou otvírací dobu nelze stanovit. Vstupné se nevybírá.
geografická poloha
15° 15′ 25″ | 50° 32′ 2″ | 303 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Královská obora 233, 170 00 Praha
http://sdruzeni.hvezdarna.cz
http://sdruzeni.hvezdarna.cz
Sdružení hvězdáren a planetárií je dobrovolnou organizací českých a slovenských hvězdáren, stejně jako dalších právnických či fyzických osob. Spolupracuje při ochraně obecných i specifických zájmů hvězdáren, podílí se na přípravě předpisů a norem, pomáhá svým členům formou poradenské, expertní a koordinační činnosti, zajišťuje vzájemnou informovanost o věcech společného zájmu, ovlivňuje odborný růst pracovníků hvězdáren a může své členy zastupovat ve sporech týkajících se astronomické činnosti.
Občanské sdružení vzniklo na počátku roku 1991, dnes je jeho členem většina velkých hvězdáren (planetárií) a řada menších institucí, včetně jednotlivců. Za tu dobu se podílelo na vydání řady astronomických publikací, například Hvězdné nebe bez dalekohledu, Báječný svět hvězd, Hvězdářská antiročenka 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002, Vademecum demonstrátora hvězdárny, několika datafonů, vzdělávacích plakátů, astronomických CD a sborníků ze seminářů.
Sdružení hvězdáren a planetárií se také podílí na přípravě této Astronomické mapy České republiky.
Občanské sdružení vzniklo na počátku roku 1991, dnes je jeho členem většina velkých hvězdáren (planetárií) a řada menších institucí, včetně jednotlivců. Za tu dobu se podílelo na vydání řady astronomických publikací, například Hvězdné nebe bez dalekohledu, Báječný svět hvězd, Hvězdářská antiročenka 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002, Vademecum demonstrátora hvězdárny, několika datafonů, vzdělávacích plakátů, astronomických CD a sborníků ze seminářů.
Sdružení hvězdáren a planetárií se také podílí na přípravě této Astronomické mapy České republiky.
geografická poloha
14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz
V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).
Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.
Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.
Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.
Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.
V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.
Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.
Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.
Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.
Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.
V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.
geografická poloha
14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zborovská, 150 00 Praha
Na půdě pražského činžovního domu ve Zborovské ulici nedaleko Jiráskova mostu jsou zbytky originální soukromé pozorovatelny, v podobě jehlanovité střešní nástavby s odklápěcí střechou. Majitel Karel Novák (1887-1958) zde až do své smrti prováděl nejrůznější pozorování, vč. meteorologických měření.
geografická poloha
14° 24′ 26″ | 50° 4′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kolářovy sady 3348, 796 01 Prostějov
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz
Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů v západní části města nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery, přednášky, zapůjčení odborné literatury, konzultace apod. Ke sledování oblohy jsou k dispozici zrcadlové dalekohledy typu newton 330/3110 a 440/2850, Meade LX 200 254/2500, stejně jako několik přenosných přístrojů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.
geografická poloha
17° 5′ 54″ | 49° 28′ 9″ | 225 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.