Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/
Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.
Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.
U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.
U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
geografická poloha
16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Masarykovo náměstí 30/1, 697 01 Kyjov
tel. 518 697 411
tel. 518 697 411
Na radnici v Kyjově je zazděn "loket", dnes již nepoužívaná jednotka délky (75 cm).
geografická poloha
17° 7′ 20″ | 49° 0′ 37″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kunžak
Nedaleko Kunžaku u Jindřichova Hradce (656 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
15° 12′ 0″ | 49° 6′ 0″ | 656 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zahrádky 42, 378 53 Zahrádky
Před obecním úřadem v Zahrádkách nedaleko Jindřichova Hradce jsou od roku 2002 umístěny analematické sluneční hodiny se znameními zvěrokruhu, u kterých se člověk stává nezbytným ukazatelem (zhotovil Jan Zeman). Nechybí ani podrobný popis funkce hodin.
geografická poloha
15° 14′ 31″ | 49° 12′ 3″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.
geografická poloha
17° 1′ 3″ | 49° 17′ 2″ | 254 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V Zahradách, 250 01 Brandýs nad Labem
V Brandýse nad Labem na zahradě rodinného domu v ulici Na Nižším hrádku (poblíž Masarykova náměstí) postavil roku 1927 svoji soukromou hvězdárnu s meteorologickou stanicí (měří se dodnes) jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století Antonín Bečvář (1901-1965). Hlavním přístrojem byl reflektor typu newton o průměru objektivu 22 cm, doplněný dvěma fotografickými komorami (dnes na Hvězdárně v Úpici). Ve zdejší pozorovatelně se sledovaly i meteory, Slunce a další astronomické jevy. Hvězdárna po smrti Antonína Bečváře zanikla a připomíná ji pouze kopule a pamětní deska.
Antonín Bečvář se zasloužil o výstavbu observatoře na Sklanatém Plese (vč. její záchrany na sklonku druhé světové války), jako první ředitel zásadně ovlivnil její odborný program zaměřený na studium Slunce, komet a meteorických rojů. Celosvětově se proslavil ucelenou řadou atlasů noční oblohy, od fotografického až po výjimečné kartografické práce – Atlas Coeli, Atlas Eclipticalis, Borealis a Australis, které neměly po celou druhou polovinu 20. století konkurenci. Na sklonku života byl bohužel perzekvován komunistickou mocí a jeho význam byl po dlouhé desetiletí značně potlačován. Je jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Bečvář (na odvrácené straně) má průměr 67 km a nachází se v blízkosti nápadného kráteru Necho obklopeného soustavou světlých paprsků.
Antonín Bečvář se zasloužil o výstavbu observatoře na Sklanatém Plese (vč. její záchrany na sklonku druhé světové války), jako první ředitel zásadně ovlivnil její odborný program zaměřený na studium Slunce, komet a meteorických rojů. Celosvětově se proslavil ucelenou řadou atlasů noční oblohy, od fotografického až po výjimečné kartografické práce – Atlas Coeli, Atlas Eclipticalis, Borealis a Australis, které neměly po celou druhou polovinu 20. století konkurenci. Na sklonku života byl bohužel perzekvován komunistickou mocí a jeho význam byl po dlouhé desetiletí značně potlačován. Je jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Bečvář (na odvrácené straně) má průměr 67 km a nachází se v blízkosti nápadného kráteru Necho obklopeného soustavou světlých paprsků.
geografická poloha
14° 39′ 37″ | 50° 11′ 23″ | 180 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Muzeum Vysočiny Třebíč sídlí v bývalém valdštejnském zámku v severozápadní části města nad levým břehem řeky Jihlavy. Jeho součástí je stálá expozice "Minerály a horniny Třebíčska", která představuje geologické a mineralogické poměry západní Moravy, stejně jako největší sbírku moravských vltavínů v České republice v expozici "Moravské vltavíny", doplněnou o ukázky tektitů z celého světa a skel, která byla s vltavíny často zaměňována (vulkanická skla, čí flugority – skla vznikající při úderu blesku). První vltavíny na Moravě nalezl v roce 1878 u Kožichovic dr. František Dvorský, profesor třebíčského gymnázia. Od této doby byly zjištěny na desítkách lokalit v okolí Třebíče, Dukovan a Znojma. Většina sbírky je trvale zpřístupněna v expozici umístěné v bývalé křížové chodbě benediktinského kláštera.
geografická poloha
15° 52′ 24″ | 49° 13′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
AAO-EH, Hrádek, 503 12 Nechanice
Soukromá hvězdárna v Hrádku u Nechanic (150 m za vesnicí, poblíž hlavní silnice Nechanice-Hradec Králové), která se v současnosti přeměnila na stálou expozici věnovanou kosmonautice a také planetě Mars. Přístupná jen po předchozí dohodě.
geografická poloha
15° 40′ 56″ | 50° 12′ 58″ | 262 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
9. ZŠ, ulice 17. listopadu 1325, 293 01 Mladá Boleslav
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz
Hvězdárna města Mladá Boleslav (od roku 1996) je dominantní součástí budovy 9. ZŠ (zvané též „Pastelka“ či „Vega“), která se nachází na severním okraji města (mezi Ml. Boleslaví a Kosmonosy) hned u silniční přeložky I/38. Aktuální otevírací doba, program a další informace jsou uvedeny na webových stránkách. Hvězdárna se zaměřuje na popularizaci astronomie a přírodních věd a jejich historický vývoj, zvláště na rekonstrukci starodávných měřicích metod a přístrojů. Pozorovatelna je vybavena řadou dalekohledů, dominantní je především cassegrain o průměru objektivu 20 cm. V současné době se připravuje modernizace hlavního dalekohledu - aktuální stav lze zjistit na www stránkách.
geografická poloha
14° 54′ 37″ | 50° 26′ 2″ | 245 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz
Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě nabízí bakalářské studium astrofyziky a doktorandské studium teoretické fyziky a astrofyziky. Absolvent získá základní znalosti fyziky a astrofyziky, významnou součástí studia je zvládnutí základních numerických metod a speciálního softwaru pro počítačové modelování fyzikálních procesů.
geografická poloha
17° 53′ 47″ | 49° 56′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.