Menu English

Přidejte se k lovcům fotonů

Chtěli byste si vyfotit hvězdy, Měsíc nebo Mléčnou dráhu, ale nevíte, jak na to? Nebo už jste to třeba zkusili, ale tápali jste nad tím, jak nastavit správně foťák? Potom právě vám je určen nový videoseriál Hvězdárny a planetária Brno Lovci fotonů.

Jistě nebudeme moc přehánět, když řekneme, že Česká republika patří na poli astrofotografie ke světové špičce. Vždyť jména jako Petr Horálek, Miloslav Druckmüller, Zdeněk Bardon, Martin Myslivec či Jan Veleba mají ve světě nějaký zvuk! Málokdo si však uvědomuje, kolik práce a zkušeností je za jejich fotkami a hlavně – že každý z nich začínal postupně, od malých krůčků. Ať už sám, či po dohledem zkušenějších kolegů na nějaké akci, jako je například letní Astronomická expedice. Seriál Lovci fotonů je do značné míry inspirován těmito osobnostmi – avšak míří na úplné začátečníky. Vždyť tady platí dvojnásob, že žádný učený z nebe nespadl.
 
Na našem Youtube kanálu (ale také na této stránce) postupně vypustíme několik dílů, ve kterém si rozebereme jednu konkrétní astrofotografii od A až po Z. Ostřílení astrofotografové Pavel Karas a Roman Ponča se s Vámi podělí o své zkušenosti a prozradí vám tipy, jak se připravit na focení v terénu, co si vzít s sebou, jak nastavit foťák a jak následně fotky zpracovat. S trochou cviku to pak zvládnete i vy.
 
Seriál vznikal v průběhu tohoto roku a naši kolegové během natáčení navštívili různé lokality v bezprostředním okolí Brna, ale i v Podyjí a v Beskydech. Údělem astrofotografů je totiž cestovat na místa, která ještě nejsou tolik zasažená světelným znečištěním. Letní výlety či dovolené v přírodě vám určitě poskytnou vhodnou příležitost vyfotit si hvězdnou oblohu někde dál od pouličních lamp, reklamních vitrín a billboardů. Tak co, jdete do toho s námi? Tak se podívejte na první díl a pravidelně sledujte náš YouTube!

Toto léto bude patřit všem lovcům fotonů!

01A/Moje první astrofotografie

V dnešním, úvodním díle si ukážeme úplné základy. Tedy, jak se na takovou noční výpravu za fotony vůbec připravit a co všechno budeme potřebovat. Vyjedeme za Brno, protože světelné znečištění v bezprostředním okolí velkých měst nám focení hvězd výrazně komplikuje, ba až znemožňuje. Ukážeme si, jak nastavit foťák, a pořídíme náš první astronomický snímek. Nedílnou součástí je pochopitelně také následné zpracování na počítači – ale to si necháme na příště.

01B/Zpracování/Moje první astrofotografie

V minulém díle jsme pořídili svůj první astronomický snímek – souhvězdí Orionu, spolu s krajinou a s odrazem ve vodní hladině. Dnes si ukážeme, jak takový obrázek zpracovat. Půjdeme postupně od základních úprav v Adobe Lightroomu až po pokročilejší editaci v Adobe Photoshopu. Pokud jste zvyklí používat jiný (třebas neplacený) software na úpravy fotek, nemusíte se bát. Obecné principy jsou stejné pro jakýkoli program a drtivou většinu funkcí, kterou používáme, naleznete i v jiných editorech.

02A/Hvězdné panorama

Spojování fotek do panorama je velmi oblíbená technika mezi astrofotografy, vhodná zejména na širokoúhlé záběry souhvězdí a nebo Mléčné dráhy. Výsledná fotografie vzniká složením většího množství jednotlivých expozic, a díky tomu jsme schopni dosáhnout kvalitnějších, lépe prokreslených fotek, s menším množstvím šumu. Vznikají tak působivé snímky s širokým úhlem záběru, a to třeba i s použitím doslova kapesního fotoaparátu. Nevěříte? Tak si pusťte naše video.

02B/Zpracování/Hvězdné panorama

V minulém díle jsme pořídili panoramatickou sérii snímků oblohy. Dnes si ukážeme, jak takové panorama zpracovat. Nejprve snímky hromadně zpracujeme v Adobe Lightroomu, poté z nich složíme panorama v programu Image Composite Editor (projekt je ukončen, ale program je volně ke stažení z archivu na adrese https://bit.ly/ICE-64bit resp. https://bit.ly/ICE-32bit) a nakonec výslednou kompozici doladíme v Adobe Photoshopu.

Jako alternativu k ICE (zejména pro jiné platformy než Windows) lze doporučit například Hugin (http://hugin.sourceforge.net/), případně skvělý placený software PTGui (https://www.ptgui.com/).

03/Kam za hvězdami?

Může se zdát, že v astrofotografii hraje nejdůležitější roli použitá technika. Do jisté míry tomu tak skutečně je, ale mnohem důležitějším faktorem je zvolená lokalita. Můžete mít sebelepší fotoaparát, ale v okolí velkých měst toho kvůli světelnému znečištění moc nevykouzlíte. Naopak v odlehlejších místech s hezkou oblohou lze dosáhnout krásných výsledků i s relativně levnou technikou. A kam se tedy nejlépe vypravit? O tom si povíme dnes.

04A/Na lovu Měsíce

Určitě to znáte. Na nebi září nádherný úplňkový Měsíc, už jenom při pohledu neozbrojenýma očima je to dechberoucí scenérie. Z toho bude určitě krásná fotka! Berete do ruky fotoaparát, mačkáte spoušť – ale co to? Snímek na displeji vypadá docela nudně, kouzlo je pryč. Dnes si ukážeme, jak pořídit opravdu zajímavou fotografii Měsíce. Chce to totiž nejen znalosti techniky, ale také důkladnou přípravu!

04B/Zpracování/Na lovu Měsíce

V minulém díle jsme si vyfotili krajinu s úplňkovým Měsícem. Využili jsme k tomu takzvaný expoziční bracketing, takže máme na některých snímcích hezky prokreslený Měsíc a na jiných zase krajinu. V tomto díle si ukážeme, jak pořízené fotografie prolnout do sebe tak, aby výsledek působil pokud možno efektně, ale přirozeně – tak, jak bychom scénu vnímali očima.

05A/Jak jsme (ne)fotili meteory

Padající hvězdy, neboli správně meteory, jsou bezesporu krásná podívaná. Obzvlášť v létě, když padají Perseidy a noci jsou teplé. Někdo si prostě lehne do trávy a jen tak se kochá, jiný si něco přeje, ovšem správný lovec fotonů tasí fotoaparát. Ovšem záblesk meteoru trvá pouhý okamžik a k jeho zachycení je potřeba hodně trpělivosti, něco znalostí – a ovšem také pořádná dávka štěstí…

05B/Zpracování/Jak jsme (ne)fotili meteory

V tomto díle si ukážeme, jak vytvořit z mnoha dílčích expozic jednu reprezentativní fotografii meteorického roje. Půjde do značné míry o manuální práci, neboť snímky je potřeba v první řadě ručně projít a rozlišit meteory od jiných úkazů, jako jsou letadla nebo družice. Vybrané snímky pak zarovnáme a prolneme do sebe.

06/Živě z Astronomické expedice

V dnešním mimořádném díle nahlédneme v přímém přenose na astronomickou expedici v Sítinách. Do této malé obce ve východních Čechách se sjelo několik desítek mladých nadšenců se zájmem o astronomii. A je mezi nimi pochopitelně i několik talentovaných fotografů. Jak vypadá běžný den astrofotografa na expedici? Jak se chystá na večerní směnu? Co za vybavení používá? A jakými úlovky se může pochlubit?

07A/Startrails

Obloha je v neustálém pohybu a hvězdy po ní vytrvale putují od východu k západu. V astrofotografii je tento pohyb obvykle na obtíž, protože při dlouhé expozici se hvězdy rozmažou v čáry. Co když ale tento efekt využijeme ve svůj prospěch? Pak může vzniknout působivý snímek startrails neboli hvězdných drah.

07B/Zpracování/Startrails

Dnes si ukážeme, jak zpracovat sérii expozic do jedné fotografie, zachycující pohyb hvězd po obloze – tzv. startrails. Nejprve si snímky hromadně zpracujeme v Lightroomu a pak je proženeme programem Startrails, který je volně ke stažení na adrese http://startrails.de/. Nakonec ještě doupravíme popředí (krajinu) a výsledek doladíme ve Photoshopu.

08/Jak udržovat svoji techniku

Fototechnika je křehká a když se o ni nebudeme dobře starat, neodvede nám 100% službu. Některým problémům jde přitom velmi snadno předejít. Jak tedy udržovat naše miláčky v co nejlepším stavu? Pavel a Honza vám v dnešním díle ukážou několik jednoduchých zásad, jak svoji techniku transportovat, jak a čím čistit objektivy i zevnějšek fotoaparátu a přidají pár tipů k nočnímu focení.

09A/Časosběr

V přírodě existuje řada zajímavých pomalých jevů, které nejsou okem zachytitelné. Mezi typické příklady patří tání ledovců nebo třeba růst rostlin či hub. Řada takových jevů se odehrává také na obloze – tím nejznámějším je samotné otáčení oblohy okolo nebeského pólu. S pomocí časosběrného videa jsme schopni tyto jevy zviditelnit. Princip je jednoduchý – v pravidelných intervalech pořizujeme jednotlivé snímky, které následně složíme do videa. Výsledné video přitom může být proti reálnému času mnohonásobně zrychlené.

Natáčení nočních časosběrů probíhá velmi podobně jako focení startrails, proto pokud vám něco nebude jasné, pusťte si předchozí epizody, zejména pak díl číslo 7.

09B/Zpracování/Časosběr

Dnes si ukážeme, jak zpracovat časosběrné video, zachycující pohyb hvězd po obloze. Nejprve si snímky hromadně zpracujeme v Lightroomu a pak je převedeme do podoby videa pomocí programu VirtualDub, který je volně ke stažení na adrese https://www.virtualdub.org/.

Kodek x264: https://sourceforge.net/projects/x264…

Při tvorbě časosběru se můžeme setkat s nepříjemným blikáním snímků (tzv. flickering), které je způsobeno nedokonalým dovíráním clony objektivu. Tento efekt lze potlačit s pomocí plug-inu MSU Deflicker (ke stažení na adrese https://compression.ru/video/deflicke…).

10A/Mléčná dráha ze stativu

V astrofotografii většinou bojujeme s tím, že objekty, které fotíme, jsou příliš slabé, a na jejich zachycení potřebujeme hodně času. Typickým příkladem je Mléčná dráha, stříbřitý pás, ve skutečnosti složený z bezpočtu slabších hvězd, táhnoucí se přes oblohu. Pokud ovšem nemáme astronomickou montáž, která dokáže fotoaparát navádět za otáčející se oblohou, nemůžeme si dovolit expoziční dobu delší než několik sekund, jinak se hvězdy rozmažou pohybem. Můžeme si ale pomoci technikou zvanou „stacking“, tedy skládání expozic. V takovém případě si vystačíme i s docela malou a jednoduchou výbavou. O to víc práce nás ovšem čeká v postprocessu…

10B/Zpracování/Mléčná dráha ze stativu

Dnes si ukážeme techniku, kterou by měl ovládat každý správný astrofotograf, a tou je tzv. stackování neboli skládání expozic. Využijeme k tomu snímky Mléčné dráhy, které jsme pořídili v minulém díle, jakož i korekční temné snímky. Poslouží nám program Siril (https://siril.org/), který je zadarmo a navíc funguje i na operačních systémech Linux a MacOS. Postupovat budeme následovně. Nejprve si z hromady temných snímků vytvoříme jeden průměrný, tzv. master dark. Tím získáme profil tepelného šumu, který následně odečteme od jednotlivých fotografií Mléčné dráhy. Takto získané (částečně) zkalibrované snímky na sebe zarovnáme (zregistrujeme) a zprůměrujeme. Výsledný obrázek doladíme ve Photoshopu.