Menu English

Kurt und Nekonečno

Připomeňte si Kurta Gödela jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Ve čtvrtek 13. ledna 2022, tedy v předvečer jeho úmrtí, od 20 hodin prostřednictvím jedinečného přímého přenosu na YouTube Hvězdárny a planetária Brno.

„Propagaci tohoto výjimečného brněnského rodáka se věnujeme dlouhodobě,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Původně jsme jej chtěli připomenout představením Ein Strudel und Nekonečno, to se ale na poslední chvíli pro pozitivitu v souboru odkládá… O „setkání“ s jedním z nejvýznamnějších brněnských rodáků ale nepřijdete! Ve stejný čas na stejném místě vystoupí členové Společnosti Kurta Gödela, které doprovodí Orchestr Gustava Soldána a písničky z doby, kdy Kurt v Brně proháněl káču. Buďte tedy ve čtvrtek 13. ledna od 20.00 stále on-line.“

Kurt Gödel (28. dubna 1906 – 14. ledna 1978) je největším logikem všech dob po Aristotelovi, který zásadně prohloubil spojení logiky se základy matematiky. „Ajťáci“ o něm hovoří jako o otci programovacího jazyka. Pro obor logika mají Gödelovy objevy obdobný význam jako Mendelovy zákony pro genetiku.

Kurtův otec se díky svým schopnostem a píli vypracoval na ředitele a později i spolumajitele brněnské textilní továrny Friedricha Redlicha. Kurt se narodil v nájemním domě na Bäckergasse, dnes Pekařská 5, v bytě o sedmi místnostech a s prosklenou verandou do dvora. V něm bydlel s rodiči, o čtyři roky starším bratrem Rudolfem a dvěma českými služkami.

Když bylo Kurtovi 9 let, rodina se přestěhovala na Spielberggasse, dnešní Pellicově 8a, do vily, kterou nechal postavit Kurtův otec. Dobré finanční zajištění rodiny umožnilo dopřát chlapcům kvalitní vzdělání na německých školách, soukromé lekce klavíru a výlety vlastním autem. Jako dítě byl Kurt Gödel velmi vnímavý a jindy zase plně zaměstnán vlastními myšlenkami. „Jen časté záchvaty revmatické horečky jej sužovaly a činily nejistým,“ vzpomíná jeho bratr Rudolf. Kromě matematiky a fyziky jej zajímaly také jazyky a náboženství.

Nejdříve chodil na základní školu na dnešní ulici Opletalova. Na německém gymnáziu (Hybešova 15) se pak učil latinsky, francouzsky a anglicky, později i italsky a holandsky. Světová válka ani následná inflace se rodiny Gödelových příliš nedotkly, takže rodiče mohli poslat oba syny studovat na univerzitu do Vídně. A když mu v únoru 1929 zemřel otec, byl na jeho pohřbu v Brně naposled.

V roce 1939 emigroval do Spojených států, kde se usadil v Princetonu. V Americe se odehrál vrchol jeho kariéry i života po boku přítele Alberta Einsteina. Jeho teorii relativity Gödel obohatil nalezením nových řešení rovnic, které mimo jiné umožňují uvažovat o časových smyčkách (vč. návratu do vlastní minulosti). Jeho dvě slavné věty o neúplnosti z roku 1931 odpovídají na otázky týkající se mezí logických systémů, bezespornosti matematických teorií a vztahu mezi pravdivostí a její dokazatelností.

V poslední dekádě Gödelova života měla jeho manželka zdravotní potíže a její dlouhodobý pobyt v sanatoriu se silně odrazil na jeho zdravotním stavu. Celoživotní úzkost a paranoia se stupňovaly a vyústily ve strach z otravy. Přestal téměř jíst. Po krátké hospitalizaci umírá 14. ledna 1978 na podvýživu způsobenou poruchou osobnosti.

Více informací o Kurtu Gödelovi najdete na www.kurtgodelbrno.cz