Nejzajímavější nebeské úkazy roku 2022

Nejzajímavější nebeské úkazy roku 2022

Řadu nebeských událostí nelze předpovědět – třeba vzplanutí jasné supernovy nebo průlet dosud neznámě komety. Mnoho jiných lze ale velmi snadno odhadnout na minutu přesně. Nebeský orloj je totiž spolehlivý, předvídatelný a lidmi dobře pochopený. Proto s předstihem víme, že se v roce 2022 můžeme těšit třeba na jedinečný festival planet, částečné zatmění Měsíce i Slunce, superúplněk, mikronov, noční zářivá oblaka, popelavý svit nebo zákryt planety Mars.

3. ledna 2022: Roj Kvadrantidy

V noci z 3. na 4. ledna 2022 proletí naše planeta proudem částic uvolněných v dávné minulosti z vyhaslé komety 2003 EH1. Na ranním nebi pak zazáří až několik desítek padajících hvězd, které budou vylétat z oblasti mezi souhvězdím Herkula, Pastýře a Draka. Jelikož se v této části oblohy ve středověku zakreslovalo souhvězdí Quadrans Muralis, nazývají se meteory tohoto roje Kvadrantidy. Měsíc bude kolem novu, takže nebude rušit svým svitem. Podobně skvělé podmínky se zopakují až za tři roky, proto doufejme, že nás nepoškádlí zatažené nebe. Dívejte se na místě daleko od pouličního osvětlení, s dobrým výhledem směrem na východ, od večera až do brzkých ranních hodin.

4. ledna 2022: Země nejblíže Slunci

V úterý 4. ledna 2022 v 7 hodin a 52 minut našeho času se Země přiblíží ke Slunci na nejmenší možnou vzdálenost 147 105 052 kilometrů. Přesto všechno bude v té době na severní polokouli zima. Důvod je prostý… Rotační osa naší planety je vůči rovině jejího oběhu kolem Slunce skloněna pod úhlem 23,5 stupně. V době, kdy je u nás zima, se přitom severní polokoule planety od Slunce odklání, takže na jednotku plochy dopadá asi třikrát méně sluneční energie než v létě (kdy je severní polokoule ke Slunci naopak přikloněna). Ochlazení přitom nahrává i fakt, že je Slunce v této době podstatně kratší dobu nad obzorem. Samozřejmě, že na jižní polokouli, třeba v Austrálii, je situace právě opačná. Přesto všechno má mírné přibližování, resp. oddalování Země při oběhu kolem Slunce, význam. Na severní polokouli jsou zimy poněkud „teplejší“ a léta naopak „chladnější“ než je tomu na polokouli jižní.

únor a březen 2022: ranní seskupení planet

V únoru i v březnu 2022 stojí za to si přivstat! Počátkem února můžete za svítání zahlédnout nápadnou Venuši, naoranžovělý Mars a nízko nad obzorem i Merkur. V dalších dnech se viditelnost Merkuru zhorší, ale další dvě planety budou pozorovatelné čím dál tím snadněji. V neděli 27. února a v pondělí 28. března je navíc doplní i úzký srpek Měsíce.

březen 2022: Šalba klamné zory

V týdnech kolem jarní rovnodennosti je čas se podívat na zodiakální světlo. Tak se označuje slabá zář noční oblohy, slabší než Mléčná dráha, která se na nebi „rozlévá“ v místech, kudy prochází ekliptika (po ní se během roku na obloze pohybuje Slunce). Jev vzniká rozptylem slunečního světla na prachových částicích seskupených do plochého oblaku, které mají původ v písečných bouřích na Marsu. Zapomeňte však na to, že zodiakální světlo zahlédnete z města. Pro tento nebeský úlovek se ale musíte vydat do míst s vynikajícím výhledem nad západní obzor. Za bezměsíčné noci, zhruba hodinu, dvě po západu Slunce, se zrakem dobře adaptovaným na tmu, zkuste pátrat po jemném světelném kuželu táhnoucím se od obzoru přes souhvězdí Býka až k souhvězdí Blíženců.

18. března 2022: Červivý Měsíc

Úplněk, který nastane v pátek 18. března 2022, se v některých kulturách označuje jako „červivý“. Není to astronomický termín, souvisí s děním v přírodě. Může se jednat o odkaz na žížaly, které vylézají z ohřáté půdy (a vytahují je někteří ptáci), stejně jako na broučí larvy, které se vynořují z kůry některých stromů. Alternativně se mu také říká postní, orlí nebo cukrový… Jelikož březnový úplněk nastává před jarní rovnodenností, datum Velikonoc určuje až ten následující – 16. dubna 2022. Velikonoční neděle tedy bude 17. dubna 2022 (podle Juliánského kalendáře až 24. dubna 2022).

20. března 2022: jarní rovnodennost

V sobotu 20. března 2022 v 16 hodin 33 minut našeho času nastane jarní rovnodennost. Z astronomického úhlu pohledu jde o okamžik, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku v souhvězdí Ryb. Nicméně historie spojená s rovnodenností je více než bohatá. Tento okamžik slavili už Keltové, Germáni, Májové, Řekové nebo Římané. Pro řadu dávných civilizací ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem o jarní rovnodennosti začínal nový rok. Dosud to tak praktikují například vyznavači pársismu (tzv. zoroastrismu). Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že 20. března by měl být den stejně dlouhý jako noc. Sluneční kotouč ale není bodový, navíc se jeho paprsky v atmosféře ohýbají. V den „rovnodennosti“ tak bude Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem se rovnodennosti nejvíce přiblíží 17. březen 2022 (den bude dlouhý 11 hodin 59 minut a 20 sekund).

začátek dubna 2022: popelavý svit Měsíce

Prvního dubna dopoledne nastane nov, takže několik následujících večerů bude příležitost obdivovat krátce po západu Slunce nejen uzoulinký měsíční srpek, ale i Sluncem přímo neosvětlenou část zbylého disku – tento jev astronomové označují jako popelavý svit. Znamená to, že by měl Měsíc vlastní zdroj světla? Nikoli. V době kolem novu je při pohledu z Měsíce Země v úplňku. Vzhledem k tomu, že je naše planeta výrazně větší, na měsíčním nebi svítí dvacetkrát až stokrát více než Měsíc na obloze pozemské. Popelavý svit tedy není nic jiného než sluneční světlo odražené Zemí k Měsíci a zase zpět. Tento úkaz je pozorovatelný skoro vždy po novu (a ráno před novem), například tedy večer kolem 4. dubna, ráno 26. dubna nebo večer kolem 3. května.

22./23. dubna 2022: roj Lyridy

Ve druhé polovině dubna 2022 se můžete podívat na meteorický roj Lyrid. Mezi 14. a 30. dubnem 2022 totiž naše Země proletí meziplanetárním proudem drobných prachových částic uvolněných v minulých staletích z jádra komety Thatcher. Vylétat budou jakoby ze souhvězdí Lyry, proto se nazývají Lyridy. Nejvíce meteorů bychom mohli spatřit v noci z 22. na 23. dubna, dvě až tři hodiny před svítáním. Lyridy jsou méně vydatné než lednové Kvadrantidy nebo srpnové Perseidy, navíc bude rušit Měsíc, ale pár kousků byste zahlédnout mohli.

30. dubna 2022: černý Měsíc

Žádný astronom tento termín nepoužívá, ale pokud v jednom kalendářním měsíci můžeme sledovat dva novy, nazývá se druhý „černý“. Legendy tvrdí, že je černý měsíc považován za zvláštní čas, kdy jsou jakékoli rituály, kouzla nebo jiné činnosti považovány za silnější a účinnější. Je to ale samozřejmě nesmysl. Účinné jsou totiž pořád stejně…

konec dubna 2022: Merkur

Konec dubna 2022 nabídne jedinečnou příležitost zahlédnout dvě hodiny po západu Slunce nízko nad západem Merkur. Snadno jej naleznete triedrem a poté většinou i bez něj. Bude vypadat jako nápadná „hvězda“ s jasností srovnatelnou s Capellou ze souhvězdí Vozky nebo Arkturem z Pastýře. Planeta bude navíc poblíž hvězdokupy Plejády, ke které se 2. května 2022 přidá úzký měsíční srpek. Blízko si ale budou samozřejmě jenom při pohledu ze Země. Měsíc bude zhruba 1 světelnou sekundu daleko, Merkur 7 světelných minut, k Plejádám by vám to rychlostí světla trvalo přes 400 let.

počátek května 2022: setkání Venuše s Jupiterem

Počátkem května 2022 se za ranního rozbřesku, nízko nad východním obzorem, potká Venuše s Jupiterem. Jejich úhlová vzdálenost bude menší, než je úhlová velikost měsíčního disku. Úkaz ale nebude z České republiky snadno pozorovatelný. Těsné přiblížení se zopakuje v březnu 2023, avšak nejúžasnější bude až v listopadu 2039.

5./6. května 2022: Slzy Halleyovy komety

V noci z 5. na 6. května a z 6. na 7. května 2022 nastanou téměř ideální podmínky ke sledování prchavých pozůstatků po Halleyově kometě. Historie pozorování této vlasatice je stará téměř jako samo lidstvo. Halleyova kometa oběhne kolem Slunce jednou za 76 roků, přičemž poprvé byla pozorována již v roce 240 před naším letopočtem. Naše planeta přitom během kalendářního roku hned dvakrát prolétá proudem prachových částic uvolněných z komety – v květnu a v říjnu. V prvním případě vylétají meteory jakoby ze souhvězdí Vodnáře, odtud název éta Akvaridy. Ve druhé polovině noci, z míst s dobrým výhledem na jihovýchod, bychom mohli spatřit až tři desítky „kousků“ za hodinu. Čekání na ně vám zpestří Saturn, Mars, Jupiter a za svítání i Venuše.

15./16. května 2022: Částečné zatmění Měsíce

V noci z 15. na 16. května 2022 nastane zatmění Měsíce. Na začátku noci uvidíme klasický úplňkový Měsíc, avšak kolem půl čtvrté ráno začne jeho disk zleva doprava pozvolna tmavnout. Této fázi se říká polostínové zatmění – kosmonaut na povrchu Měsíce by viděl, jak Země zakrývá část Slunce. O půl páté ráno, tak jak bude svítat, se vlevo objeví plný zemský stín (zde pro kosmonauta nastalo již úplné zatmění Slunce), který bude opět postupovat směrem doprava. Náš nejbližší kosmický soused se ale rychle přiblíží k obzoru, takže jeho úplné zatmění už nezažijeme. To bychom se museli přesunout na americký kontinent. I když se tedy nejedná o úkaz, na který se můžeme podívat v celé kráse, rozhodně bychom jej neměli ignorovat. Následující roky totiž budou na podobné události chudé, nejbližší úplné zatmění proběhne až v září 2025. Nebeským doprovodem květnového zatmění bude čtveřice nápadných planet: Saturn, Mars, Jupiter a Venuše.

červen/červenec 2022: Noční svítící oblaka

Počátek léta je ideální k pozorování nočních svítících oblak. Po západu Slunce, v kontrastu s tmavým pozadím noční oblohy, mají podobu vějířovitých mraků se stříbřitým zabarvením: bílé či s perleťově-modrým odstínem, tu a tam s nazlátlým okrajem. Útvary se tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry, ve výšce kolem osmdesáti kilometrů, za teploty -120 stupňů Celsia a milionkrát menším tlaku než u hladiny moře. Pravděpodobně se jedná o mikroskopické prachové částice pokryté ledem, které se sem dostaly buď po vulkanických explozích či z kosmického prostoru v podobě pozvolna snášejících se mikrometeoritů. Skutečný původ je však stále nejistý – není totiž vyloučeno, že se až do exploze sopky Krakatoa v roce 1883 vůbec nepozorovala!

druhá polovina června 2022: Festival planet

Byli to zřejmě Babyloňané, kteří před šesti tisíciletími začali systematicky sledovat sedm nebeských těles pohybujících se mezi zdánlivě nehybnými hvězdami – Slunce, Měsíc a pět nápadných planet. Možná právě odtud pramení sedm dní v týdnu, sedmero krkavců, sedmero kopců, sedmička jako šťastné číslo… Právě oněch sedm vesmírných těles odehraje ve druhé polovině června 2022 na ranní obloze jednu z nejzajímavějších přehlídek posledních několika let. Jako první se kolem půl dvanácté vyhoupne nad obzor Saturn. Za hodinu a půl se přidá Jupiter, poté Mars a od čtvrt na čtyři jasná Venuše. Již za rozbřesku můžete nízko nad severovýchodem zahlédnout i Merkur. Nebeský orloj doplní Měsíc: v sobotu 18. června jej najdete u Saturnu, v úterý 21. června u Jupiteru, o ráno později mezi Jupiterem a Marsem, ve čtvrtek 23. června vlevo od Marsu, v neděli 26. června jeho úzký srpek spatříte u Venuše a o den později u Merkuru. Podobný „rej“, avšak hůře pozorovatelný, se odehraje i na večerní obloze v posledních dnech roku 2022. Posledním nebeským tělesem pak bude Slunce, s jehož východem ovšem rychle zmizí všechna ostatní nebeská tělesa.

21. června 2022: letní slunovrat

V úterý 21. června 2022 v 11:13 našeho času nastane letní slunovrat. Jenom o pár dní později – v pondělí 4. července – se Země ocitne nejdále od Slunce (152,1 milionu kilometru).  O letním slunovratu na severní polokouli nastává nejdelší den: u nás v Brně bude trvat 16 hodin 14 minut a 7 sekund. K slunovratu přitom může dojít kdykoli mezi 20. červnem a 22. červnem. Slunovraty 22. června jsou ale vzácné – poslední se odehrál v roce 1975 a další až roku 2203.

29. června 2022: mikronov

Měsíc se nepohybuje kolem Země po kružnici, ale po elipse. Pokud je nejblíže k naší planetě, označuje se tento okamžik jako perigeum, pokud se ocitne na oběžné dráze nejdál, prochází apogeem. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 382 500 km, v perigeu je to 363 295 km a v apogeu 405 503 km. Pokud nastane úplněk a Měsíc je poblíž perigea, je na nebi nepatrně úhlově větší než obvykle, proto se mluví o superúplňku. A naopak, pokud je v novu a současně kolem apogea, mluvíme o mikronovu. Astronomové sice tento termín nepoužívají, avšak mikronov nastane 29. června 2022. Znovu pak až v lednu 2023.

červen/červenec 2022: Na lovu umělých družic

Poznat na nebi umělou družici není obtížné. Vypadá jako světlý bod, který pozvolna a nehlučně letí mezi hvězdami. Družice nemají žádná navigační světla, udržují směr letu a nezůstávají za nimi žádné stopy. Při vstupu do zemského stínu z oblohy zvolna zmizí, někdy se také otáčí a pak mění jasnost či rovnou poblikávají. I ten nejrychlejší satelit procestuje celou oblohu nejdříve za několik minut. Viditelnost umělých družic přitom ovlivňuje řada faktorů: charakter oběžné dráhy, jejich velikost, vzdálenost od pozorovatele, natočení v prostoru a také roční období. Kolem letního slunovratu, při pohledu ze střední Evropy, neklesá Slunce hluboko pod obzor, takže po celou noc osvětluje družice i na těch nejnižších oběžných drahách. A jelikož se většina objektů pohybuje právě na nízké oběžné dráze do šesti set kilometrů nad zemí, zahlédneme na letní obloze i několik desítek satelitů za hodinu.

13. července 2022: superúplněk

Ve středu 13. července 2022 se před půl desátou večer objeví nad jižním obzorem úplňkový Měsíc. Ten se současně k Zemi přiblíží na méně než 357 tisíc kilometrů, takže dosáhne na pozemské obloze o něco většího úhlového průměru než obvykle. I když se nejedná o žádný astronomický termín, označuje se taková událost jako superúplněk. V roce 2022 nastane superúplněk také 14. června.

12./13. srpna 2022: Perseidy

V noci z 12. na 13. srpna 2022 se můžete podívat na tradiční roj „padajících hvězd“. Bohužel v první polovině noci bude rušit Měsíc, takže zahlédneme jen nejnápadnější meteory. Nebeské kulisy navíc doplní jasné planety – Jupiter, Saturn a Mars. Pranostika říká: Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče. Odtud tedy alternativní název pro Perseidy – „Slzy svatého Vavřince“. Italský mučedník, na kterého vzpomínáme 10. srpna, byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem docela nepříjemným způsobem – upekli ho na roštu nad žhavým uhlím. Od té doby prý v srpnu padají z nebe jeho třpytivé slzy.

září 2022: polární záře

Polární záře generuje sluneční vítr – proud nabitých částic uvolňovaných při nejrůznějších událostech na „povrchu“ Slunce. Pokud se jeho hustší oblaka potkají s naší planetou, pak se částice slunečního větru pohybují podél silokřivek a zemského magnetického pole a sráží se s atomy i molekulami v naší atmosféře, které tak donutí svítit ve viditelném světle. Několik desítek až stovek kilometrů nad zemí se pak rozzáří polární záře. Konkrétně v našich zeměpisných šířkách můžeme polární záře zahlédnout nad severním obzorem – nejlepší výhled míváme v rozmezí dvou hodin kolem půlnoci. Jejich výskyt je ale velkou vzácností, v době maxima sluneční aktivity se s nimi setkáme nanejvýš párkrát do roka. Připomínají světlá oblaka či osvětlené nebe nad vzdáleným městem, charakteristické červené skvrny či nebo nazelenalé závěsy se ale objevují velmi vzácně a zachytit je lze spíše než očima prostřednictvím fotoaparátu. S ohledem na to, že aktivita na povrchu Slunce prudce narůstá, není vyloučeno, že budeme mít v roce 2022 na polární záře štěstí.

21./22. října 2022: Orionidy

V noci z pátku 21. října na sobotu 22. října 2022 se můžete těšit na několik meteorů z roje Orionid, které jsou vlastně prchavým pozůstatkem po Halleyově kometě. Měsíc rušit nebude, takže mezi půlnocí a ránem lze ulovit až několik exemplářů padajících hvězd. Orionidy mají podobný původ jako květnové éta Akvaridy.

25. října 2022: Částečné zatmění Slunce

Doufejme, že v úterý 25. října 2022 kolem poledne bude pěkné počasí. Kolem čtvrt na dvanáct se totiž u levého horního okraje Slunce objeví temný kotouč Měsíce, který bude oslnivý disk zakrývat víc a víc. Maximální fáze nastane asi za hodinu ve 12:10, kdy zmizí zhruba 40 procent zářivého slunečního disku. Poté se začne Slunce opět odkrývat, aby o půl druhé vypadalo jako obvykle. Úkaz bude pozorovatelný prakticky z celé Evropy, Blízkého východu a východní části Ruska. Při pohledu od Uralu bude dokonce zakryto skoro 90 procent Slunce. Další částečné zatmění Slunce uvidíme až v březnu 2025 a srpnu 2026.

7./8. prosince 2022: Mars se přiblíží k Zemi a navíc ho zakryje Měsíc

Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se planeta Mars přiblíží k Zemi na 81 450 876 kilometrů. Dosáhne tedy největší jasnosti a úhlové velikosti v roce 2022 – i malým dalekohledem by tak mohly být na jeho povrchu pozorovatelné nejvýraznější detaily. O týden později se pak na nebi objeví přesně naproti Slunci, čímž se ocitne v tzv. opozici. Právě tehdy jej navštíví Měsíc. Už ve středu 7. prosince večer bude patrné, že se „něco“ děje. Kolem 17. hodiny se nad jihovýchodním obzorem objeví úplněk a vlevo od něj naoranžovělý Mars. V dalších hodinách se bude náš kosmický soused při pohledu ze Země přibližovat k Marsu, aby ho nad ránem – to už bude čtvrtek 8. prosince – kolem šesté hodiny úplně zakryl. I když budou oba objekty velmi nízko nad obzorem, teoreticky může být patrný i výstup planety zpoza disku Měsíce. Když vyjde počasí, bude to úžasná podívaná jak pouhýma očima, tak i jakýmkoli dalekohledem.

13./14. prosince 2022: roj Geminidy

Nápadným úkazem budou v roce 2022 Geminidy, které nebe ozdobí v noci z 13. na 14. prosince 2022. Jedná se o meteorický roj, který vylétá z oblasti kolem hvězdy Castor ze souhvězdí Blíženců (lat. Gemini). Drobné částice pocházejí z pětikilometrové planetky označované Phaeton, pohybující se kolem Slunce s periodou 1,43 roku po velmi protáhlé dráze, jež ji zanáší ke Slunci blíže, než se pohybuje Merkur. V té době se na povrchu dočasně zahřeje až na 700 stupňů Celsia! Nejhustší částí prachového mračna roje Geminid proletí naše planeta kolem poledne 14. prosince. Bohužel, Měsíc v té době bude v poslední čtvrti, takže jeho svit neumožní zahlédnout nejslabší meteory.Pokud budete mít štěstí, zahlédnete až několi Geminid za hodinu.

21. prosince 2022: zimní slunovrat

Ve středu 21. prosince 2022 v 22:48 nastane okamžik, kdy Slunce dosáhne nejjižnějšího bodu své dráhy na pozemské obloze. Nastane zimní slunovrat. Vzhledem k tomu, že severní polokoule je v prosinci odkloněna od Slunce, dostává během dne méně slunečního světla. Proto 21. prosince nastane nejdelší noc a také nejkratší den. Slunný den bude v Brně trvat 8 hodin 11 minut 49 sekund. Zajímavé je, že i v dalších dnech bude Slunce ještě několik dní vycházet později a později. V úterý 21. prosince je to v 7:45, v úterý 4. ledna dokonce v 7:48. Teprve pak se situace změní. Současně ale zapadá později a později, proto také platí pranostika: Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři kroky dále, na Hromnice o hodinu více.

Autor Jiří Dušek, spolupracoval Pavel Gabzdyl a Jan Píšala.

Fotografie polární záře Miloslav Druckmüller, fotografie popelavého svitu Yuri Beletsky/ESO, fotografie nočních svítících oblaků Ondrej Kamenský.

Naši partneři