Nejjasnější umělá „hvězda“ pozemského nebe
Na oběžné dráze kolem planety Země se před několika dny usídlila ruská družice, která se může po dobu několika měsíců či roků stát – po Slunci a Měsíci v úplňku – nejjasnějším objektem pozemské oblohy.
Nový satelit se jmenuje Majak a z kazachstánského kosmodromu Bajkonur ji do vesmíru vynesla ruská raketa Sojuz. Přesněji řečeno nejen Majak, ale také sledovací družici Kanopus a 72 dalších miniaturních družic. Ty spadají do kategorie tzv. cubesatů, tedy satelitů, které jsou konstruovány z modulů, jejichž rozměry činí 10x10x10 centimetrů. Satelit sestává hned ze tří takových kostek o celkové hmotnosti čtyři kilogramy. Bez zajímavosti není ani fakt, že zkonstruovaní i vypuštění Majaku bylo spolufinancováno prostřednictvím tzv. crowdfundingové stránky Boomstarter – vybráno bylo 1,8 milionu rublů.
- Kdy ji můžete vidět nad Českou republikou? Stačí nyní v létě přijít k nám na hvězdárnu a dostane od nás kapesní návod na lov družic. Také vám napoví stránka www.heavens-above.com nebo Facebook Hvězdárny a planetária Brno.
V čem že je tato družice obíhající ve výšce více než 500 km kontroverzní? V horizontu jednoho měsíce od startu by měla rozvinout čtyři trojúhelníkové plachty z vysoce odrazivého materiálu. Díky tomu získá družice tvar čtyřstěnu (jehlanu). Každá z plachet bude mít tloušťku odpovídající jedné dvacetině průměru lidského vlasu, plochu čtyři metry čtvereční a bude odrážet až 95 % dopadajícího slunečního světla. Tedy alespoň dle optimistických předpokladů.
Pokud tomu tak skutečně bude, mohla by jasnost družice Majak dosáhnout až -10 magnitud. Byla by tudíž výrazně jasnější, než třeba planeta Venuše či jakékoliv jiné satelity (například Mezinárodní kosmická stanice nebo družice ze soustavy Iridium). Z nebeských objektů by Majak co do jasu překonal pouze Měsíc v úplňku a samozřejmě Slunce. Jako umělá hvězda ale Majak vypadat nebude. Nejen, že se bude pohybovat napříč hvězdnou oblohou, ale protože bude rychle rotovat, bude nejspíš i poblikávat.
Netradiční podívaná znepokojuje část astronomů. Na druhou stranu je však potřeba vzít v potaz, že zmíněné jasnosti Majak dosáhne pouze za ideálních podmínek (pokud se tedy plachty družice vůbec úspěšně rozvinou) a její let oblohou zabere pouze pár minut. Přelet družice nad daným místem zemského povrchu půjde navíc přesně předpovědět.
Jak vše dopadne je zatím ve „hvězdách“. Stejně jako životnost družice, která se může pohybovat v řádu měsíců i jednotek roků. Mimochodem, cílem Majaku není jen hezká podívaná. Snahou jeho konstruktérů z Moskevské státní strojírenské univerzity je také vyzkoušet systém pro rozvíjení tak velkých a současně tenkých plachet jako má Majak ve vesmírném prostoru. V budoucnu by se totiž mohli stát standardní součástí každé z družic, jako pomocník při kremaci v zemské atmosféře. Koncept tzv. slunečních plachetnic by se mohl využít i během cest na periferii, dokonce za hranice, Sluneční soustavy. Ostatně na toto téma bude vyprávět představení Rychleji než světlo, které uvede Hvězdárna a planetárium Brno v říjnu tohoto roku.
—
