Právě pro vás dokončujeme novou výstavu v podzemním sále Exploratoria. Jakmile bude hotová, bude sál opět zpřístupněn. Děkujeme za pochopení.
Země pod palbou
Sluneční soustava vypadá jinak, než si myslíme, Země je ve větším ohrožení, než bychom si kdy představili. To je hlavní poselství představení Země pod palbou, které má českou premiéru na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Na nic nečekejte a vydejte se na cestu časem i prostorem, po stopách komet i planetek, z nichž některé prolétají v těsné blízkosti naší planety a jiné se naopak toulají na okraji Sluneční soustavy. Miliardy roků ukryté v mrazivé temnotě vesmírného prostoru, mnohé jen číhají na okamžik, ve kterém změní chod dějin na Zemi.
„Představení Země pod palbou, pod originálním anglickým názvem Incoming!, je v mnoha ohledech naprosto výjimečné,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Vyhrálo IPS Fulldome Festival Brno 2016, největší přehlídku filmů pro digitální planetária na světě, která se u nás odehrála pod patronátem International Planetarium Society. Jeho tvůrci z California Academy of Sciences, kde je jedno z nejnavštěvovanějších planetárií na světě, strávili v grafickém studiu tisíce hodin. Na tvorbě se podílelo několik desítek animátorů, techniků a odborníků. Jeho součástí je špičkový model trpasličí planety Pluto, stejně jako jednoho z největších dalekohledů současnosti – Large Synoptic Survey Telescope. Úžasné vizualizace jsou založeny na záběrech řady meziplanetárních sond – jako DAWN nebo New Horizons.“
„Myslíte, že srážka Země s planetkou je tak vzácný úkaz, že něco takového za vašeho života nehrozí?,“ říká Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd. „Omyl. Těch nejmenších – metrových – planetek je tolik, že se se Zemí sráží několikrát do roka. Ale shoří a rozpadnou se neškodně v atmosféře. Pokud však budete mít štěstí a takový úkaz se odehraje v noci nad vaší hlavou, zažijete ohňostroj svého života. Zánik takové planetky je tak nápadný, že ho můžeme přirovnat k tomu, jako by vám do očí posvítily dálkové reflektory auta.“
Astronomové z celého světa dnes drží kosmické hlídky, které každou noc pátrají po planetkách a kometách. Existuje nejméně 874 těles o průměru větším než 1 kilometr, které by při srážce ze Zemí způsobily celoplanetární katastrofu. Podařilo se také objevit na dvě stě kráterů, které prokazatelně vznikly při střetu naší planety s kosmickými projektily. Třeba jako je ten v americké Arizoně starý 50 tisíc roků. Anebo kráter Chicxulub v Mexiku, který vzniknul před 65 miliony roky a měl na svědomí konec éry dinosaurů. Jedinečným způsobem je v představení Země pod palbou zobrazen i průlet dvacetimetrového meteoroidu, který v únoru 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem. Tehdy se uvolnila energie stejná jako při odpálení silnější termonukleární hlavice. Kdyby k explozi nedošlo ve výšce 30 km, ale níže, Čeljabinsk by byl srovnán se zemí.
Ne všechny planetky se ale se Zemí srazí; mnohé jen proletí neškodně okolo. Díky projektům na jejich hledání například víme, že třistametrová planetka, pojmenovaná Apophis, proletí těsně kolem Země v dubnu roku 2029. Při nejtěsnějším přiblížení bude blíže než geostacionární družice, a z míst s nepřezářenou oblohou bude pohodlně pozorovatelná pouhým okem. Ale pozor – bude to pátek třináctého!
„Pochopení, jakou hrozbou pro nás mohou být planetky a komety, je důležité pro budoucnost života na naší planetě. Tyto objekty ale vypovídají také o minulosti Sluneční soustavy. Kolem mateřské hvězdy se toulají již čtyři miliardy roků. A mnohokrát ovlivnily dění na Zemi,“ říká Ryan Wyatt, ředitel Morrison Planetarium a oddělní Science Visualisations California Academy ofSciences. „Prostřednictvím nejmodernějších vědeckých vizualizací a díky projekci digitálního planetária můžeme nejnovější objevy sdílet s návštěvníky tím nejúžasnějším způsobem.“
Jako diváci představení Země pod palbou se seznámíte s projekty, které tvoří první obrannou linii naší planety. Spolu s robotickými průzkumníky se proletíte kolem kamenných planetek, ledových komet i trpasličích planet. Zatímco kosmonauti se nedostali dál než na Měsíc, meziplanetární sondy se vydávají desítky miliard kilometrů daleko. Na povrchu naší planety pak vznikají nové a nové pozorovatelny, které dokáží mapovat nebe nad našimi hlavami neuvěřitelně rychle do fantastických detailů. To všechno, vlastně mnohem více, zažijete díky Zemi pod palbou.
„Své místo ve Sluneční soustavě má i naše město. Poprvé se do vesmíru „vydalo“ v roce 1892. A rovnou cimrmanovským způsobem,“ dodává Jiří Dušek. „Česko-rakouský astronom, rodák ze slezské Opavy, Johann Palisa (1848–1925), v té době první adjunkt Vídeňské univerzitní observatoře, nalezl v oblasti mezi Marsem a Jupiterem celou řadu kamenných těles – planetek. Jelikož tyto vesmírné objekty pojmenovává jejich objevitel, pokřtil Johann Palisa na návrh dvorního rady Augusta Biely jednu z nich latinským názvem Bruna. S ohledem na to, že to byla v pořadí 290. objevená planetka, zní celé její úřední označení (290) Bruna. České jméno (2889) Brno pak obdrželo jiné těleso pohybující se v téže části Sluneční soustavy až o století později od pozorovatele Antonína Mrkose (1918–1996) pocházejícího z nedaleké Dolní Loučky. Shodou náhod jak (2889) Brno tak (290) Bruna jsou „veliké jako Brno“ – jejich průměr se odhaduje na necelé tři desítky kilometrů.“
České znění představení Země pod palbou namluvil Kryštof Hádek, známý díky svým rolím ve filmech Tmavomodrý svět, Bobule, Signál nebo 3 sezóny v pekle. Odborný dohled měl Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl a Jan Píšala z Hvězdárny a planetária Brno. Součástí představení je prohlídka aktuální hvězdné oblohy a virtuální návštěva několika výjimečných astronomických observatoří, kterou připravil Pavel Karas. Ostatně, stačí kliknout na www.hvezdarna.cz/program
