Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Josefská 8, 118 01 Praha
http://www.augustiniani.cz

V pražském kostelu sv. Tomáše na Josefské ulici je pochován Jakub Kurz ze Senftenavy (1554-1594), císařský místokancléř dvora Rudolfa II. I když se proslavil především jako politik, byl vzdělán i v přírodních vědách, stal se prostředníkem mezi císařem a učenci, kteří se v Praze tehdy soustředili, a navrhoval vlastní astronomické přístroje. Po předčasné smrti se v jeho domě na čas usídlil Tycho Brahe (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 24′ 20″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bohumilice

V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Raisova 310, 506 01 Jičín
tel. 493 525 648 | http://hvezdarna.jicin.cz

Hvězdárna vznikla začátkem 60. letech 20. století v objektu bývalé prachárny (na okraji Jičína u silnice směrem na Vokšice). Její činnost byla v 90. letech utlumena, v roce 2003 byl ale instalován nový zrcadlový dalekohled typu newton o průměru objektivu 50 cm. V současné době patří hvězdárna pod K-klub soustřeďující zájmové činnosti ve městě. Návštěvníkům nabízí klasická pozorování Slunce i večerní oblohy a občasné přednášky zvaných osobností. Informace hledejte ve věstníku městské informační služby. V případě zájmu lze po domluvě využít vybavení hvězdárny pro samostatná pozorování.

geografická poloha 15° 20′ 27″ | 50° 26′ 3″ | 275 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice
tel. 416 731 339

Na "staré" renesanční radnici (dnes muzeum)v Litoměřicích z poloviny 16. století je upevněn železný loket (59,5 cm) - středověká délková míra.

geografická poloha 14° 7′ 59″ | 50° 32′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tělocvičná 24, 301 00 Plzeň

Na tzv. Jižním předměstí v Plzni jsou sluneční hodiny zobrazující okamžiky pravého poledne ve světě; dále má tři číselníky pro čas místního poledníku, středoevropský a letní středoevropský; datové čáry pro vstup do zvířetníkových znamení. Vytvořeny byly Františkem Marešem v roce 1995.

geografická poloha 13° 22′ 31″ | 49° 44′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kostelní 42, 170 78 Praha
tel. 220 399 200 | http://www.ntm.cz | info@ntm.cz

Ve sbírkách Národního technického muzea je celá řada astronomických unikátů, především dva z pěti dochovaných sextanů z počátku 17. století – Habermelův a Bürgiho (s druhým pravděpodobně pozoroval sám Johannes Kepler).

Joost Bürgi (1552-1632) a především pak Erasmus Habermel (?1538-1606) patřili mezi nejvýznamnější konstruktéry přelomu 16. a 17. století. Druhý z nich pracoval v Praze nejen jako dvorní konstruktér císaře Rudolfa II., ale také pro další významné osobnosti, např. pro Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Národní technické muzeum má ve svých sbírkách třináct Habermelových přístrojů, např. sextant, sluneční hodiny, rýsovací a měřické pomůcky.

Kromě vynikající kolekce slunečních hodin vlastní muzeum i kabinetní orloj od Engelberta Seigeho z konce 18. století. Budova a všechny expozice muzea nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, znovuotevření je naplánováno na polovinu roku 2008.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p., 533 14 Kladruby nad Labem

V hřebčíně (a zámku) v Kladrubech nad Labem jsou jedny z nejkrásnějších slunečních hodin ve východních Čechách. Východojihovýchodní pro dopoledne mají latinský nápis s chronogramem "Pevný statečností a bezpečný stálostí" a jihojihozápadní pro zbytek dne opět s chronogramem "Přemýšlel moudrý o minulosti a na mysli měl věčnost". Oboje hodiny pocházejí z roku 1724. Součástí zámku je nejstarší hřebčín na světě založený roku 1552, který se specializuje na chov "Starokladrubské rasy", jediné určené výhradně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.

geografická poloha 15° 29′ 8″ | 50° 3′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
341 01 Slatina

Ve Slatině nedaleko Klatov je u žulového lomu umístěn balvan, na kterém jsou sluneční hodiny ukazující čas zbývající do západu Slunce (rok vzniku 2004).

geografická poloha 13° 11′ 0″ | 49° 27′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Vícenice

Náhodně, při vykopávce cihlářské hlíny pro stodolu ve Vícenicích u Náměště nad Oslavou, podařilo se v říjnu 1911 objevit železný meteorit o hmotnosti 4,3 kg. Po nějakou dobu byl uchováván jako kuriozita, pak sloužil coby zátěž při lisování včelího vosku. Do rukou odborníků se dostal až v roce 1964, celý kus je nyní uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 7′ 52″ | 49° 12′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 5 návštěvníků
 
Albertov 6, 128 43 Praha 2
tel. 221 951 490 | http://www.natur.cuni.cz/~mmuzeum

Inventář Mineralogického muzea Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy čítá více než 22 tisíc položek, z nichž je kolem dvou tisíc vystaveno ve dvou sálech ve vitrínách; rozměrnější vzorky v prosklených skříních. Kromě systematické sbírky je součástí muzea kolekce syntetických krystalů a menší sbírka tektitů (převážně vltavínů), čítající 272 položek. Součástí je i tzv. studentská sbírka sloužící k demonstraci minerálů při výuce mineralogie. Muzeum je po dohodě přístupné pro veřejnost.

geografická poloha 14° 25′ 28″ | 50° 4′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.